Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svět volá po ukončení násilí. Krev na rukou má Janukovyč, zní ze Švédska

  11:45aktualizováno  16:46
Aktuální krvavé protesty na Ukrajině vyvolávají ostré i smířlivé reakce po celém světě. Polský premiér Donald Tusk například požaduje sankce vůči ukrajinské vládě, šéf Evropské komise José Barroso volá po okamžitém řešení. Smířlivější tón zní z Ruska, které ukrajinskou vládu dlouhodobě podporuje.

Evropská unie by se měla urychleně shodnout na cílených opatřeních vůči těm, kdo jsou zodpovědní za násilí na Ukrajině, uvedl ve středu předseda Evropské komise José Barroso. Násilí jako cestu k řešení politické krize podle něj EU odsuzuje, Barroso proto vyzval všechny strany konfliktu k jeho ukončení a k návratu ke smysluplnému dialogu. Politické vedení v Kyjevě je podle něj odpovědné za ochranu práv a svobod občanů.

Krize na Ukrajině

Polský premiér Donald Tusk chce tlačit na vedoucí představitele Evropské unie, aby kvůli nynějšímu násilí v Kyjevě byly vyhlášeny sankce vůči ukrajinské vládě. "Budu dnes jednat s vedoucími představiteli největších členských zemí Evropské unie a unijních institucí a budu je tlačit k zavedení sankcí - osobních a finančních," řekl ve středu na půdě parlamentu Tusk. "Doufám, že takový postoj Polska pomůže Evropské unii jako celku učinit rychlá rozhodnutí," dodal.

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že o situaci na Ukrajině hodlá v brzké době hovořit s německými partnery. Sankce proti jednotlivým lidem na Ukrajině jsou podle něj pravděpodobné.

Německá kancléřka Angela Merkelová je eskalací násilí na Ukrajině zarmoucena, uvedla mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová na tiskové konferenci na dotaz, zda je nyní čas na sankce proti Ukrajině. "A samozřejmě situace musí být ode dneška přehodnocována. V tomto směru budou podniknuty další kroky. Ale ještě nejsme tak daleko," konstatovala Wirtzová.

Podle informovaného diplomata musí být případné sankce EU vůči představitelům nynější vlády v Kyjevě součástí širší evropské strategie k vývoji na Ukrajině a musí přispět k řešení situace. Podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye by mezi reakcí EU na eskalaci vývoje na Ukrajině mohly být finanční sankce či vízová omezení vůči těm, kdo jsou odpovědni za násilí a použití nepřiměřené síly.

"Nejsou to primárně sankce. Řešíme především dopad jejich případného vyhlášení. A ten dopad musí být pozitivní," podotkl zdroj, který se diskusí účastní. Mezi možnými opatřeními by podle jiného diplomata jedné z unijních zemí mohlo být například vývozní embargo na materiál, který by mohl být zneužit k zákrokům vůči demonstrantům. Podobné opatření přijala EU loni po násilnostech v Egyptě.

Švédsko: na vině je prezident

K ukončení násilí na Ukrajině vyzval i papež František. "Se znepokojením v duši sleduji dění v Kyjevě. Vyjadřuji svou blízkost ukrajinskému lidu... Prosím všechny strany, aby zastavily násilnosti a dohodly se na klidu," prohlásil papež.

Šéf sociálních demokratů v Evropském parlamentu Hannes Swoboda podle agentury APA Janukovyče vyzval k odstoupení. "Žádná hlava státu, která má na rukou tolik krve, nemůže zůstat v úřadě," prohlásil Swoboda.

Ostré střety na Ukrajině

V ukrajinské metropoli Kyjevě propukly v úterý tvrdé srážky mezi účastníky protivládních nepokojů a bezpečnostními silami. Podle zatím posledních informací ministerstva zdravotnictví si střety vyžádaly 25 mrtvých a s těžkými zraněními bylo hospitalizováno 241 lidí, mezi nimi 79 policistů a pět novinářů. VÍCE ZDE

Podle litevské prezidentky Dalii Grybauskaitéové stojí Ukrajina na prahu občanské války. "Události v této zemi nelze omluvit, je to zločin," řekla novinářům. "Platí to pro obě strany, jak pro státní moc, tak pro opozici, která agresivně provokuje akce vedoucí ke zranění a smrti lidí," dodala.

Světové společenství podle Grybauskaitéové musí na situaci na Ukrajině reagovat. "Blížíme se k závažným sankcím vůči celé Ukrajině. Nebude-li zastaveno krveprolití a použití síly, nepochybně nebude možné hovořit o podpoře vlády ani opozice," konstatovala.

Sankcemi vůči lidem odpovědným za krveprolití v Kyjevě pohrozil i švédský ministr zahraničí Carl Bildt. "EU nebude váhat s kroky proti zájmům lidí spojených s represemi a násilím na Ukrajině," napsal Bildt na svém twitterovém účtu. "Nechť je zcela jasno: konečnou odpovědnost za smrt a násilí nese prezident Janukovyč. Má krev na svých rukou," napsal Bildt.

Kreml je v reakcích opatrný

Kreml, hlavní spojenec prezidenta Janukovyče, situaci na Ukrajině podle mluvčího prezidenta Putina Dmitrije Peskova pozorně sleduje, nicméně drží zásady nevměšování. Odmítl komentovat spekulace ruských médií, že Putin se v úterý nedovolal prezidentu Viktoru Janukovyčovi, který byl údajně zaneprázdněn. "Nic o tom nevím. Žádnou takovou informaci skutečně nemám," řekl Peskov.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že využije veškerý svůj vliv k tomu, aby na Ukrajině zavládl klid a mír. Moskva vyzvala vůdce protivládního povstání, aby zastavili krveprolévání a bezodkladně obnovili dialog se zákonnou státní mocí bez hrozeb a ultimát. Ministerstvo je "rozhořčeno faktem, že vůdci ukrajinské opozice nereagují na akce radikálů, a podněcují tak 'hnědou' revoluci," praví se ve stanovisku ruské diplomacie.

V úterý ruské ministerstvo vydalo ostré prohlášení, v němž ze spoluodpovědnosti za nynější vyhrocenou situaci v Kyjevě obvinilo Západ. Západní státy podněcují radikální síly na Ukrajině k eskalaci napětí a k provokacím, uvedlo ministerstvo.

Agentura Interfax oznámila, že do Kyjeva v příštích dnech přijede ke konzultacím státní tajemník na ministerstvu zahraničí Grigorij Karasin. Při jednání s ukrajinskými partnery se prý nebude vyhýbat žádným tématům.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.