Protestující na Neptunově náměstí v Madridu se domáhali svržení vlády.

Protestující na Neptunově náměstí v Madridu se domáhali svržení vlády. | foto: AP

Madrid, Lisabon, Varšava, Tbilisi i Belfast. Evropou víří demonstranti

  • 94
Hned v několika evropských městech vyrazili lidé o víkendu do ulic, aby dali najevo nespokojenost s ekonomikou či politikou ve své zemi. Demonstrovalo se na Pyrenejském poloostrově, v Polsku či v Gruzii. Naopak poklidný byl tradiční výroční pochod protestantů v severoirském Belfastu.

Každý čtvrtý Španěl nemá práci. A vláda dál šetří

Desetitisíce Španělů se v Madridu domáhaly zrušení vládních úsporných opatření. Právě na obyvatele Pyrenejského poloostrova hospodářská krize doléhá velmi těžce. Protesty ve Španělsku jsou čím dál častější, jen tento týden to byla třetí větší demonstrace proti vládě. Masové protesty už zažilo Katalánsko, poměrně bohatá oblast s dlouhodobě separatistickými tendencemi.

Španělsko má třetí největší nezaměstnanost v eurozóně, bez práce je téměř čtvrtina ekonomicky aktivních obyvatel. To drasticky omezuje výkonnost ekonomiky. A do toho konzervativní vláda premiéra Mariana Rajoye prohlásila, že příští rok sníží výdaje na nezaměstnané, zmrazí mzdy ve státním sektoru a sníží výdaje o 40 miliard eur, tedy tisíc miliard korun.

Pro představu to téměř odpovídá celkovým ročním výdajům rozpočtu České republiky.

"Rád bych pracoval tady, ale nic tu pro mě není. Pravděpodobně si najdu zaměstnání v zahraničí a zůstanu tam. Než se ekonomika zlepší, už bude pozdě. Budu usazen někde jinde i s rodinou," řekl čtyřiadvacetiletý demonstrant a student zemědělství Pablo Rodríguez. Podobných případů je ve Španělsku hodně.

Trojko, jdi k čertu, skandovali Portugalci

Proti úsporám vyrazily v sobotu do ulic demonstrovat i tisíce Portugalců. Je to podobný příběh jako ve Španělsku: lidé nesouhlasí se škrty a zvyšováním daní. Vláda tváří v tvář kritice ze všech stran ustoupila od zvýšení odvodů na sociální zabezpečení, ale mezinárodní věřitelé s prstem na záchranném úvěru o objemu 78 miliard eur si škrty vynucují.

Jsi jen poslušným psem německé kancléřky Angely Merkelové, vzkázali pomocí

"Trojko, jdi k čertu, chceme zpět své životy," vzkázali Evropské komisi, Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu na transparentech protestující v lisabonských ulicích. Odborářský boss Armenio Carlos označil snahu o dohodu s trojicí zmíněných institucí za bezvýchodný film, který lidé viděli už v Řecku a který směřuje do propasti.

Nezaměstnanost v Portugalsku dosahuje 15 procent a země je v nejhorší recesi od 70. let. Ekonomika země podle prognóz letos klesne o tři procenta. Výhled říká, že se recese příští rok prohloubí a evropská půjčka k růstu nepomůže.

Saakašvili, nebo Gruzínský sen?

Účastníky manifestace v gruzínské metropoli Tbilisi - připočtěme ji nyní k Evropě, přestože se nachází těsně pod Kavkazem vytyčenou hranicí - ekonomika samotná až tak netrápila. V pondělí se v této zemi konají parlamentní volby, v nichž se střetne opoziční formace Gruzínský sen s vládnoucím Sjednoceným národním hnutím prezidenta Michaila Saakašviliho.

Protestu seskupení opozičních stran Gruzínský sen se v Tbilisi zúčastnilo

Centrum Tbilisi proto v sobotu obsadilo nejméně sto tisíc přívrženců opozice, vedené podnikatelem Bidzinym Ivanišvilim. Ten odhadl počet protestujících na 200 tisíc. "Národ už nad tímto režimem vynesl verdikt, který pondělní parlamentní volby potvrdí," řekl opoziční vůdce. Prezident Saakašvili opozici obvinil z plánování nepokojů po blížící se pondělní volební porážce.

Tématem volební kampaně je i videozáznam z tbiliského vězení Gldani. Dozorci podle záznamu nebránili mučení trestanců a dopustili se i znásilňování (podrobnosti čtěte ve článku Mučení a znásilnění koštětem). Soupeřící politici se navíc vzájemně obviňují z mafiánských praktik a styků s podsvětím.

Probuď se, Polsko, znělo Varšavou

Svébytný motiv měla demonstrace v Polsku, na níž organizátoři ohlásili účast 100 000 účastníků. Odborový svaz Solidarita, konzervativní opoziční strana Právo a spravedlnost a katolická pravice vedly protest proti zvýšení hranice důchodového věku na 67 let a proti údajným zásahům do svobody slova.

Velký protest konzervativních sil v Polsku je vnímán jako test pro liberální

"Tyto obrovské davy reprezentují sílu, znamenají, že Polsko se skutečně probouzí. Číše přetekla, my polští vlastenci říkáme ne," řekl demonstrujícím vůdce Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczynski.

Demonstranti hájili katolická média - Radio Maryja a televizní stanici Trwam, které místní telekomunikační správa ignorovala při přechodu na digitální vysílání. Podle úřadů kvůli neprůhlednému financování.

Účastnici jednoho z nejmasovějších protestů v posledních letech měli v rukou růžence a zpívali náboženské písně. Agentura Reuters označila protest za dosud nejzávažnější test pro premiéra Donalda Tuska, soudí ale, že ho polská vláda ustojí. Polsku na rozdíl od jihu Evropy mimo jiné pomáhá i to, že si země ekonomicky stojí poměrně dobře.

Ulster si oddechl, střetů při výročí se bál zbytečně

Do ulic vyrazili i obyvatelé severoirského Belfastu, mohutný pochod zdejších protestantů byl největší za několik posledních let. Zaujal pestrostí dobových kostýmů a koloritem doprovodné hudby, policisté ho nicméně bedlivě střežili kvůli obavám z konfliktů se zdejší katolickou menšinou. Třicetitisícový pochod připomněl sté výročí proklamace proti plánům na irskou samosprávu.

Pochod severoirských protestantů se obešel bez výtržností, klid byl i před

Pochody zde mají tradici z 19. století a v minulosti přinášely řadu střetů. Probritští protestanti pochod vidí jako projev své kultury a potvrzení zděděné víry, v očích katolické menšiny to je protiirská provokace. Kdykoliv se průvod přiblíží k tradičním katolickým čtvrtím Belfastu, atmosféra se dá krájet.

Letos ale podle policie byl klid. I kolem chrámu svatého Patricka, katolického svatostánku, prošli podle zdejšího faráře protestanti důstojně. "Projevili stupeň úcty jako nikdy v minulosti," ocenil manifestaci katolický duchovní.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video