Ponuré mokřady s kalnou vodou v mississippské deltě jsou všechno, co Frank Jurisich a jeho bratr Mitch na své farmě v Louisianě potřebují k životu. Živí se úplně stejně jako jejich otec a děd: ústřice jsou pro ně vším.
Jenže teď mají strach. I k jejich mokřadům se pomalu, ale jistě valí temný proud surové ropy vytékající ze zničeného vrtu v Mexickém zálivu. Už je cítit ve vzduchu, a tak se bratři snaží ulovit, co jde, než ropa zalije pobřeží.
Nejde ale jen o ústřice. Mississippská delta s množstvím písečných ostrůvků, bahnitých nánosů, mokřadů, jezer a slepých ramen je zcela unikátním ekosystémem. Žijí tu pelikáni, volavky či kachny, norci a vydry a další množství živočichů. V přímém ohrožení v hnízdištích jsou desítky tisíc ptáků.
Na deltě je závislý celý Mexický záliv
Web louisianského listu The Times - Picayune zmiňuje, že zde zimuje 70 procent amerického vodního ptactva, přilétá sem 110 druhů tropických zpěvných ptáků a ročně tu zimují miliony kachen. Pochází odtud polovina americké produkce krevet či ústřic. Devět z deseti živočišných druhů, které obývají Mexický záliv, je na deltě "Otce vod" nějak závislých.
|
"Pro spoustu ptáků je teď opravdu důležité období, protože právě začali hnízdit." |
Co konkrétního se stane? Ropa třeba znečistí peří ptáků. Ti se pokusí očistit a spolykají ji. Pak zemřou na bolestivé poruchy krevního oběhu, třeba na vnitřní krvácení. Ropa, která se usadí na dně, se zase skrze mikroorganismy dostane do larev krevet.
Hlavním problémem přitom není příliv, který zde dosahuje výše zhruba dvou stop (asi 60 cm). Za to, že se ropou znečištěná mořská voda přelije přes nízké nánosy, může spíš vítr.
U delty Mississippi se proto odehrává velká záchranná operace. Norné stěny chrání třeba ostrov Breton, kde hnízdí kolonie pelikánů, racků a zobounů černých. Norných stěn už stojí desítky kilometrů, dalších půl milionu kusů norných stěn má americká Pobřežní stráž k dispozici na pobřeží. Zatím totiž není zřejmé, která místa jsou nejohroženější.
Společnost British Petroleum, které ropná plošina patřila, už požádala Pentagon o přístup k obrazovým dokumentačním prostředkům americké armády a o robotické ponorky, které by měly pomoci únik ropy zastavit.
BOJ S ROPOU U LOUiSIANYO pátečním vývoji událostí čtěte zde |
Není to skvrna, je to řeka
Zkušení harcovníci boje s úniky ropy v Mexickém zálivu přitom upozorňují, že nesnázím zdaleka není konec. "Není to skvrna," řekl louisianským The Times Kerry St. Pe, který vedl zdejší záchranáře třiadvacet let. "Není to únik z nádrže nebo z tankeru, je to mnohem horší."
Ze dna Mexického zálivu totiž každý den proudí 210 tisíc galonů (galon ropy odpovídá asi 3,8 litru) surové ropy. Než se únik podaří zastavit, ať už ocelovou "zátkou" nebo pomocí nového vrtu, který odčerpá ropu tlačící se na povrch, může to trvat až dva měsíce.
Následky nikdo nechce domýšlet. Při takovém scénáři by do moře uniklo víc ropy než při havárii tankeru Exxon Valdez u břehů Aljašky v roce 1989. Tehdy uniklo na jedenáct milionů galonů ropy.
