"Pozor, pozor! Zvláštní vysílání pro děti. Právě nám došla zpráva z mysu Čeljuskin, že děda Mráz nasedl do ruské trojky, aby už 2. prosince přijel do naší sokolovny na velký dětský karneval," hlásil na konci listopadu 1950 městský rozhlas v Jičíně.
V té době komunistický režim v Československu už třetím rokem upevňoval moc a Mikuláš s Ježíškem se do tohoto scénáře vůbec nehodili. Přišel nápad jak je nahradit a navíc oslavy odsunout na Silvestra a Nový rok jako v Sovětském svazu.
"Vrcholem této snahy byl legendární projev Antonína Zápotockého na Štědrý den v roce 1952, ve kterém tehdejší předseda vlády konstatoval, že Ježíšek vyrostl a zestárl, narostly mu vousy a stal se z něho děda Mráz," připomněl v pátek večer na přednášce v jičínském zámku historik Petr Koura, který společně s manželkou Pavlínou napsal knihu České Vánoce od vzniku republiky do sametové revoluce.
Komunistická "antikoleda" z 50. let od Soni SvatéSvátky ze všech nejkrásnější Vánoce, z bílých oblak hustě sněží tichounce. |
Jičínský karneval vymyslela a uspořádala tajemnice místní organizace Svazu československo-sovětského přátelství Anna Jirásková.
"Sestavila pásmo, které nepostrádalo prvky napětí. Už od 21. listopadu se ve školním i městském rozhlase několikrát denně vysílaly zprávy, které informovaly děti o cestě dědy Mráze z nejsevernějšího místa Sovětského svazu do Jičína," popisovala Kourová.
Dědovi šlo cestou o život, líčilo pásmo
Díky pečlivě sepsanému scénáři nebylo do poslední chvíle jasné, zda se dědovi Mrázovi podaří do cíle daleké cesty skutečně dorazit.
"Poslední zprávy o dědu Mrázovi jsou z poušti Karakum. Strašný žár sálá z oblohy i z rozpálené země. Na tohle nebyl děda Mráz připraven. Je mu nevolno. Každou minutou omdlí. K vlaku se však v poslední chvíli sbíhají dělníci, kteří zde prokopávají velkolepé zavodňovací zařízení, dávají hlavy dohromady a už přinášejí dědovi Mrázovi mísu nedostižné moskevské zmrzliny. Děda pookřál a chce hned pokračovat v cestě," líčilo další hlášení.
Lékař mu to však nechtěl dovolit. "Copak jsme někde v Anglii, abyste mi zabraňovali účastnit se jičínské manifestace," bouřil se v relaci děda Mráz, "naše země, je zemí svobody. Jedem!"
A po bezmála čtrnácti dnech strastiplného "putování" děda Mráz do Jičína skutečně přijel.
Herci se moc nechtělo, ale co mohl dělat...
"Poprvé se objevil u dnešního Biografu Český ráj a odtud se mezi špalíry lidí přesunul do sokolovny, kde byl karneval. Dědu Mráze představoval nestor jičínských ochotníků Jaroslav Fric, kterému se do toho moc nechtělo, ale dostal to za úkol a to se v 50. letech dalo jen těžko odmítnout," vzpomínal bývalý jičínský starosta Ivan Matějka, který se příjezdu dědy Mráze v roce 1950 osobně zúčastnil jako patnáctiletý školák.
Příjezd dědy Mráze do Jičína se nad očekávání vydařil, a tak Anna Jirásková sepsala své zkušenosti a poslala je na ústředí Svazu československosovětského přátelství. To její nápad využilo o rok později pro první celostátní příjezd dědy Mráze do Československa.
Ten se však už přesně v souladu s komunistickou snahou o "vymazání" Mikuláše a Ježíška z dětských hlav neodehrál 2. prosince, nýbrž až 31. prosince a děda Mráz nenavštívil jen Jičín, ale všechny kraje. Zastávky dědy Mráze komunističtí propagandisté rovněž využili k osvětě o Sovětském svazu. Děda Mráz proto během své cesty tentokrát z Čukotky navštívil například Stalinovo rodné Gori, Leninovo mauzoleum v Moskvě nebo partyzánské muzeum na Ukrajině.
Děti překvapily Mráze otázkami v ruštině
Školy měly připravené mapy Sovětského svazu, na kterých žáci špendlíky se žlutými praporky vyznačovali cestu, kudy děda Mráz do Československa putoval.
"Akce se potom opakovaly i v dalších letech. Ale v některých místech organizace mírně skřípala i proto, že se pořadatelé nedrželi rady Anny Jiráskové, která důrazně doporučovala, aby dědu Mráze představoval zkušený herec, kterého děti jen tak něčím nevyvedou z míry," popisoval Koura.
Opakovaně například docházelo k tomu, že děti začaly na dědu Mráze mluvit rusky a on rusky neuměl. Zvídavým dětem také bylo divné, že se děda Mráz v Československu vyskytuje na několika místech najednou.
"Proto v roce 1953 o celostátní akci Příjezd dědy Mráze dokonce jednal ústřední výbor komunistické strany, který ji doporučil rozdělit na putování sovětského dědy Mráze a nadílku československého dědy Mráze," líčil Koura.
I přes velkou snahu špiček komunistického režimu doprovázenou masivní propagandou většina společnosti snahu o prosazení dědy Mráze nepřijala. "Lidé doma dál slavili Mikuláše a Ježíška a na přelomu 50. a 60. let se už objevují spíš kritiky a parodie na dědu Mráze než snaha o jeho větší popularizaci," upozornil Koura.
