Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rath ukázal, jak ze soudního líčení vytvořit nekonečný příběh

  12:35aktualizováno  12:35
David Rath, obžalovaný z korupce, ukazuje způsob, jak soudní líčení protahovat do nekonečna a de facto soud zablokovat. Český trestní řád totiž umožňuje obžalovaným měnit advokáty prakticky nepřetržitě. Nový obhájce vždy od soudu dostane čas, aby se seznámil se spisem a s dosavadním průběhem řízení.

Budova Krajského soudu v Praze, který řeší případ Davida Ratha. | foto: Roman Vondrouš, ČTK

„Volba obhájce je ústavně zakotvené právo,“ říká předseda České advokátní komory Martin Vychopeň. A právě tohoto práva plně využívá David Rath. Podle žalobce Petra Jiráta tím chce získat čas, což se mu zatím skutečně daří. 

Během řízení před soudem Ratha zastupovali dva advokáti - Adam Černý a Roman Jelínek. A Rath opakovaně říkal, že je s nimi spokojen. Přesto s nimi ukončil spolupráci v okamžiku, kdy měli přednést závěrečné řeči. Uzavřel sice plnou moc s jiným obhájcem, ale za velmi podivných okolností. Michal Pacovský, nově zvolený Rathův právní zástupce, tvrdí, že se domníval, že vstoupí do jiného případu. A proto plnou moc záhy vypověděl, ještě předtím, než začal jakkoli jednat.

Rath trvá na advokátovi, který ho nechce hájit. Soud mu obhájce přidělí

Soudce Robert Pacovský tak musí Rathovi přidělit obhájce ex offo. Jenže ani to problém neřeší. Rath ho totiž může odmítnout, anebo ho i později nahradit advokátem, kterého si zvolí sám. A nový obhájce musí dostat čas, aby případ nastudoval. „Bývá to tři až pět dní,“ říká ze své zkušenosti předseda advokátní komory. Jenže tím to končit nemusí. 

Mezera v trestním řádu

Obžalovaný může obhájce zase změnit. „Trestní řád takové chování obžalovaných povoluje, je jejich právo si vybrat advokáta a to i opakovaně. Potíž je, že pokud budete muset řešit dva tři takové případy za rok, tak vás to poměrně zablokuje, protože jen nařizujete nové řízení a řešíte nové advokáty,“ vysvětluje výsledný efekt takového jednání soudce Okresního soudu v Teplicích Miroslav Čapek. 

Přístup Davida Ratha a jeho obhajoby tak poukázal na mezeru v českém trestním řádu, díky které může obžalovaný změnami advokátů svůj případ protahovat a zcela blokovat jednoho soudce, který by jinak mohl řešit jiné kauzy. 

Změna trestního řádu, která by takové chování obžalovaných omezila, se plánuje už dlouho. Nový trestní řád ale stále není hotov (více zde). „Situace, kdy obžalovaní tohle můžou zneužít k protahování soudu, trvá už roky. Když jsem byl ministrem spravedlnosti, měli jsme v plánu provést revizi trestního řádu a některé věci změnit, ale se to kvůli mému odvolání nestihlo,“ sdělil redakci iDNES.cz právník a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. 

Dopis, který David Rath poslal faxem advokátu Michalu Pacovskému.

Dopis, který David Rath poslal faxem advokátu Michalu Pacovskému.

Obžalovaní by podle něj sice neměli být omezeni v počtu možných změn advokátů, ale nesměli by je zneužívat k obstrukcím. „Změna obhájce by neměla bránit projednávání případu a soud by mohl říct, kdy už jde o účelovou výměnu,“ navrhuje Pospíšil. 

Vyjádření ministerstva spravedlnosti se redakci zatím získat nepodařilo. V souvislosti s Rathovou kauzou ministr Robert Pelikán již dříve řekl, že je potřeba změna trestního řádu, a že odpovědnost za průtahy v řízení by také měla převzít advokátní komora. Měl tím na mysli ale spíše opakované námitky na podjatost, které v kauze Rath také zazněly. 

Šéf advokátní komory Vychopeň se proti tomu ohradil. Advokáti by podle něj měli využívat všech možností, které jim zákon dává a které jsou k prospěchu klienta. 

„Obžalovaný tahá v procesu za kratší konec. Jeho cílem nemusí být, aby hladce proběhl proces, kde ho mají odsoudit. Může využít všechny zákonné prostředky,“ uvedl ke změnám advokátů jiný pražský právník, který si přál zůstat v anonymitě. 







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.