Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ČSSD rozpoutá kvůli kandidátovi kampaň

  17:33aktualizováno  17:33
Jeden z předvolebních slibů Unie svobody - přímá volba prezidenta - se vládní straně prosadit už nepodaří. Takovou malou záplatou může být chystaná akce sociálních demokratů. Malé referendum o prezidentském kandidátovi ČSSD začíná mít jasnější obrysy. "Dáme lidem možnost, aby hlasovali o našem prezidentském kandidátovi," řekla iDNES místopředsedkyně strany Marie Součková. "Voliči se o této možností dozvědí z novin, hlasovat budou moci i na internetu." Ostatní strany s podobnou kampaní nepočítají.

Strana chce v denících Právo a Bohemia uveřejnit výstřižky, na nichž budou moci lidé hlasovat. Větší akce chce strana udělat při volbách 26. a 27. října a na výročí založení republiky 28. října.

"Lístky budeme rozdávat na veřejných prostranstvích. Voliči je budou mít bílé, straníci barevné. To aby straníci nemohli hlasovat vícekrát," dodala Součková.

"Zorganizujeme takové malé referendum," potvrzuje mluvčí ČSSD Jiří Hron. "Něco podobného jsme už jednou vlastně udělali," dodává Hron a odvolává se na akci, kdy sociální demokraté zjišťovali, zdai by lidé chtěli vybírat prezidenta přímo ve volbách. "Měli jsem tehdy reprezantativní vzorek zhruba osmi tisíc lidí," dodal.

Hlas lidu bude součástí prezidentských primárek, ve kterých budou v listopadu straníci vybírat nejvhodnějšího kandidáta.

Primárky skončí o půlnoci v pondělí 25. listopadu na svatou Kateřinu. Hlasy by měly být sečteny do 28. listopadu a výsledky následující den zveřejněny.

Kdo má vystřídat Václava Havla? Hlasujte ZDE.

Další strany s hlasem lidu nepočítají
Ostatní parlamentní strany mají výběr svého kandidáta jednodušší. Většinou totiž mají pouze jednoho.

"Už vedeme debaty vpodstatě pouze o jednom kandidátovi," řekl iDNES poslanec KSČM Václav Exner.

"Pan Remek nám kandidaturu odmítl, takže se jedná pouze o panu doktoru Miroslavu Kříženeckém. Na začátku října budeme jednat o tom, jak povedeme jeho kampaň. Se žádným referendem, pokud vím, nepočítáme," dodal poslanec.

Nic podobného jako ČSSD nechystá ani ODS. "Ani nemusíme. Drtivá většina ODS, věřím, že v této věci mohu mluvit za celou stranu, je pro kandidaturu současného předsedy Václava Klause," řekl místopředseda občanských demokratů Ivan Langer.

Svého kandidáta už mají také křesťanští demokraté. "Celostátní výbor nominoval jako kandidáta Petra Pitharta. Nyní by měl se svým programem seznámit všechny naše krajské organizace, a pak bude s největší pravděpodobností jako kandidát potvrzen," řekl mluvčí KDU-ČSL Ondřej Jakob.

Unie svobody-DEU zatím svého favorita do prezidentského křesla nemá. "Budeme to řešit na schůzi 5. října. Nevylučuji, že se přidáme k podpoře Petra Pitharta. Kandidátů zřejmě více nebude, takže žádné referendum není potřebné," řekl předseda strany Ivan Pilip.

V Lidovém Domě padají tři jména
V Lidovém domě se jako o kandidátech na prezidenta nejčastěji mluví o Miloši Zemanovi, exministru spravedlnosti Jaroslavu Burešovi či o ombudsmanovi Otakaru Motejlovi.

Miloš Zeman, který odpočívá na své chalupě na Vysočině, už dříve vzkázal, že by v prezidentských volbách nastoupil až do případného druhého kola. Je pravděpodobné, že v prvním nebude mít většinu žádný kandidát.

ČTK, která se odvolává na neoficiální zdroj z Lidového domu, ovšem tvrdí, že Zeman nastoupí už do prezidentských primárek.

"Předsednictvo po refrendu vybere jediného kandidáta, kterého osloví a vyšle do boje o prezidentské křeslo. To jsou fakta. Vše ostatní jsou zatím spekulace," odpověděl na otázku na Zemanovu kandidaturu mluvčí ČSSD Hron.

Když ne prezidentem, tak šéfem Evropské komise?
Podle deníku Právo má Miloš Zeman, pokud se nestane prezidentem, v záloze připravenu další politickou trafiku. Tou je vysoká funkce v aparátu Evropské unie v Bruselu.

Podle jednoho ze scénářů by mohl Zeman skončit za dva roky jako zástupce Česka v Evropské komisi, ale i vystřídat v jejím čele Romana Prodiho, píše deník s odvoláním na zdroje blízké expremiérovi.

Členem Evropské komise by se Zeman mohl stát v okamžiku přijetí Česka do Evropské unie, tedy v roce 2004. Pro tento krok je nutná pouze nominace vlády, neboť nejde o volenou funkci, poznamenává Právo.

K dalšímu postupu - zvolení předsedou EK - je sice nutný souhlas poslanců Evropského parlamentu, avšak podle listu jde spíše o symbolické hlasování, neboť nominace je předjednávána evropskými vládami.

Vzhledem k tomu, že ve většině zemí jsou ve vládě sociální demokraté, kalkuluje scénář s tím, že by tento postup mohl mít hladký průběh. Navíc dosavadnímu šéfovi EK Prodimu končí jeho pětiletý mandát právě za dva roky, připomíná Právo.

Návrat Miloše Zemana děsí část ČSSD
Hlavně ne Miloše Zemana! Tak by se dala popsat snaha okolí předsedy ČSSD Vladimíra Špidly zabránit expremiérovi, aby se stal kandidátem strany na prezidenta. Čím více se však rozhodnutí blíží, tím sílí i boj o to, kdo bude sociálnědemokratickým uchazečem na nejvyšší post v zemi.

"Prezidentskou válku" v ČSSD nedávno odstartoval sám Zeman v rozhovoru pro Právo. Tam poprvé připustil, že má o post hlavy státu zájem, i když zároveň zopakoval své podmínky, že by ho o to musela strana požádat a nebyl by jiný průchodný kandidát.

U části ČSSD jeho "ohlášený comeback" vyvolal obavy. Nejen z kontroverzního Zemanova stylu, ale také z návratu jeho nejbližších spolupracovníků, například dvorního poradce Miroslava Šloufa.

"Už delší čas je zjevné, že se Zemanovo okolí snaží lobbovat uvnitř sociální demokracie, aby ho navrhla jako kandidáta na prezidenta. To samozřejmě vyvolává snahu najít někoho jiného průchozího, aby pak Zeman ani nemohl kandidaturu přijmout," řekl člen užšího vedení ČSSD, který si nepřál být v této souvislosti jmenován.

Jak se hledá prezident
Zemanově kandidatuře není nakloněn ani sám předseda sociálních demokratů a premiér Vladimír Špidla. Než přišly povodně, řekl během nezávazné debaty členů vedení ČSSD, že by bylo dobré hledat kandidáta "na akademické půdě".

Jeho straničtí podřízení to vzali jako úkol a brzy se v médiích objevilo jméno rektora Univerzity Karlovy Ivana Wilhelma, aniž s ním o tom někdo z ČSSD vůbec mluvil. Wilhelm však později veřejně oznámil, že kandidovat nehodlá.

Rázný krok provedl "druhý muž" ČSSD, Stanislav Gross. Oslovil bývalého ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Ten, na rozdíl od Wilhelma, nabídku přijal a rázem se stal pro mnoho sociálních demokratů velkým favoritem. (Rozhovor s Burešem najdete ZDE.)

Řada členů ČSSD, například vicepremiér Pavel Rychetský nebo předseda sněmovny Lubomír Zaorálek, však nadále prosazuje ombudsmana Otakara Motejla, jehož jméno se objevilo mezi kandidáty už před mnoha měsíci.

Zemanovy šance
"Dám svůj hlas Miloši Zemanovi. Udělal pro ČSSD tak zásadní úspěšné kroky jako nikdo jiný, je osobnost, hájí české zájmy, je vzdělaný a vtipný," řekl bývalý ministr pro místní rozvoj a místopředseda ČSSD Petr Lachnit. Právě on patří ve Špidlově straně k největším Zemanovým příznivcům.

Dnešní důchodce Zeman může spoléhat také na severočeskou a jihomoravskou organizaci, ministra práce Zdeňka Škromacha, místopředsedkyni sněmovny Jitku Kupčovou nebo třeba na malou, ale vlivnou buňku ČSSD v Praze 10.

Zemanovi přívrženci mají šanci na úspěch, pokud prosadí vnitrostranické referendum. Bývalý předseda se dodnes těší významné popularitě uvnitř strany. Proti Zemanovi však stojí většina vedení ČSSD. V případě, že by hledání prezidentského kandidáta zůstalo jen na něm, Zeman by nejspíš neprošel.

Kandidát ČSSD bude přitom největším favoritem voleb nástupce prezidenta Havla. Většina ostatních politických stran zatím vyčkává, jak dopadnou podzimní volby do Senátu (prezidenta volí poslanci a senátoři společně). Pokud některá z nich výrazně neposílí, tak jako tak nebude mít možnost prosadit svého člověka.

Sebevědomí mají zatím jen lidovci, kteří už navrhli předsedu Senátu Petra Pitharta. Unionisté kandidáta nemají. Komunisté ho tají. V ODS se mluví jen o Václavu Klausovi, ale do voleb by ho nasadila jen v případě, že by měl jistou výhru.

Bývalý premiér Miloš Zeman na cestě k holiči v Novém Veselí, 12. září 2002

Miloš Zeman na cestě od holiče v Novém Veselí, 12. září 2002

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.