Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tichý zahradník a knihomol. Vrah poslankyně trpěl psychickými problémy

  9:56aktualizováno  15:18
Známí ho popisují jako klidného a tichého muže, který měl psychické problémy. Ve čtvrtek se však dvaapadesátiletý Thomas Mair změnil ve vraha labouristické poslankyně Jo Coxové. Při střelbě údajně vykřikoval nacionalistická hesla. Krajně pravicové uskupení podporoval i v minulosti.

V souvislosti se čtvrtečním útokem si britská veřejnost pokládá otázku, co 52letého muže k brutální vraždě oblíbené poslankyně vedlo. Média spekulují o možné politickém motivu, čemuž by mohla nahrávat Mairova minulost.

Podle serveru The Independent měl dlouhodobé vazby na londýnské krajně pravicové uskupení Springbok Club, které podporovalo apartheid v JAR a dnes agituje za odchod Británie z EU. Mair byl jedním z prvních odběratelů online magazínu tohoto uskupení.

V Británii zavraždili poslankyni, kampaň kolem brexitu se zastavila

Podle organizace The Southern Poverty Law Center si Mair v devadesátých letech zakoupil také sérii knih v hodnotě 436 liber, za jejichž vydáním stojí americká neonacistická skupina Národní aliance. V jedné z knih například radí, jak si podomácku vyrobit střelnou zbraň a výbušniny. Národní aliance prosazuje vládu bílé rasy a netají se svými antisemitskými postoji.

Extremistickou Národní alianci, která má po celých Spojených státech desítky poboček, založil William Pierce, jež byl podle Southern Poverty Law Center „americkým neonacistou číslo jedna“. Jeho román The Turner Diaries (Turnerovy deníky) byl jednou z inspirací pro Timothyho McVeigha, který v roce 1995 vyhodil do povětří budovu federálních úřadů v Oklahoma City a zabil při tom 168 lidí.

Tichošlápek s psychickými problémy

Přátelé a nejbližší okolí Maira znali především jako tichého samotáře. Jeho nevlastní bratr vzpomíná, že před několika let pomáhal ve škole pro hendikepované děti a nikdy se prý neprojevoval jako rasista či zaslepený patriot. Byl spořádaným mužem, který pravidelně navštěvoval svoji matku a dvakrát týdně jí vozil nákup.

V dětství však u své matky nevyrůstal, celé měsíce trávil u své babičky Helen. Společně žili v malém domku ve městě Birstall, jen patnáct minut chůze od místa, kde Mair ve čtvrtek zavraždil Coxovou. Po smrti babičky v roce 1996 se z Maira stal samotář, nikdy se neoženil a mnoho let neměl ani přítelkyni. „Kdysi dávno přítelkyni měl, nějaký kluk mu ji však přebral a on prohlásil, že se ženskými už nikdy nechce mít nic společného,“ vzpomíná jeho bratr.

Fotogalerie

Mair žil v jednom domě přes čtyřicet let, jeho sousedé však toho o něm moc nevěděli. I oni ho popisují jako tichého a milého člověka, který se staral o zahrádku před domem a kolemjdoucím dával tipy na správné zahradničení.

Nejbližším se svěřil, že má psychické problémy. Před pěti lety ho místní tisk vyfotil, jak coby dobrovolník pečuje o zeleň v městském parku. Sám pro Huddersfield Daily Examiner uvedl, že se k této práci odhodlal po pobytu v místním centru pro duševně nemocné.

„Řeknu vám, že tahle práce pro mě udělala mnohem více, než psychoterapie a léky. Mnoho lidí, kteří mají psychické problémy, trpí izolací od společnosti, pocity vlastní zbytečnosti, kvůli tomu, že jsou nezaměstnaní,“ popsal před lety novinářům.

Dobrovolnická práce však podle něj všechny tyto strasti zahnala. „Vyjít ven z domu a potkávat nové lidi je super. Mnohem důležitější však je, že dělám něco rukama. Pořádnou práci. Když mám hotovo, cítím zadostiučinění a určité duševní naplnění,“ dodal.

Čtvrteční tragické události byly šokem pro jeho sousedy i nejbližší rodinu, píše server The Guardian. Nikdy by prý nevěřili, že Mair může někoho zavraždit. „Díval jsem se na Sky News a poznal jsem ho, jak leží na zemi v poutech. Myslel jsem si, že se mi to jenom zdá. Nemohl jsem uvěřit, že by něco takového udělal,“ sdělil Mairův nevlastní bratr. „Zavolal jsem mámě, která se na to taky dívala. Zkoušela se mu dovolat, on však neodpovídal,“ dodal.

Zopakoval, že u Maira nikdy nepozoroval žádné rasistické tendence, ani extrémní politické názory. „O ničem takovém nevím,“ uvedl. Netuší také, jak si Mair dokázal obstarat střelnou zbraň. Nikdy prý neměl zbrojní pas.

Výhrůžky Coxové

Britská poslankyně Jo Coxová, která byla ve čtvrtek zavražděna, se před časem obrátila na policii poté, co obdržela "zlovolná sdělení". Uvedla to podle agentura Reuters britská policie. Upřesnila, že při vyšetřování její stížnosti v březnu zatkla a pokárala jednoho muže, který ale není ten, kterého zadržela po čtvrteční vraždě.

Mairovi sousedé se svěřili, že ve čtvrtek působil zcela normálně. Dvojice místních žen vypověděla, že ho viděly procházet kolem jejich domu v asi půl jedné odpoledne, tedy pár minut předtím, než měl vraždit. „Podívala jsem se z okna, šel kolem a nesl si svůj batoh. Na hlavě měl čepici. Působil normálně a klidně,“ uvedla 30letá Emma Johnová.

Kolem jedné hodiny odpoledne Mair došel před místní knihovnu. Při útoku na Coxovou podle dvou svědků křičel „Britain First“, což je název britského krajně pravicového hnutí, které prosazuje vystoupení Británie z EU. Jiní svědci však vykřikování tohoto hesla popírají. Hnutí již uvedlo, že Mair s nimi neměl nic společného a útok odsoudilo. Britské servery připomínají, že heslo Britain First čas od času používají obecně stoupenci brexitu.

Milovník knih, co psal vlastní příběhy

Mair při útoku působil vystrašeně. Když se Coxová sesunula na zem, dal se na útěk. Jeho dům mezitím obklíčila policie a posléze ho zadržela. Britskými sdělovacími prostředky již běžely zprávy o tom, že Coxová je v ohrožení života. Večer pak úřady informovaly, že zemřela.

Mairova matka se k činům svého syna odmítla vyjádřit. Její sousedka novinářům sdělila, že je v šoku. Mair byl podle ní obyčejný člověk. „V podstatě žil v knihovně, rád také psal svoje vlastní příběhy. Knihami byl posedlý, měl jich plný dům,“ sdělila.

Coxová byla nadějí labouristů, rvala se za syrské děti i Británii v EU

Čtvrteční vražda Coxové otřásla britskou veřejností jen několik dní před blížícím se referendem o vystoupení Británie z EU. Všechny tábory zrušily své čtvrteční a páteční kampaně. K řadě britských a zahraničních politiků, kteří odsoudili vraždu Coxové, se přidala i německá kancléřka Angela Merkelová. S ohledem na referendum je podle ní třeba „příšerné a dramatické“ zabití poslankyně vyjasnit co nejdříve. Zdůraznila, že ale v tomto stádiu nechce vraždu spojovat se čtvrtečním referendem.

Kvůli uctění památky zavražděné poslankyně se v pondělí mimořádně sejde britský parlament. Oznámil to předseda labouristů Jeremy Corbyn s tím, že se tak stane na jeho žádost. Corbyn v pátek spolu s premiérem Davidem Cameronem uctil památku Coxové přímo v Birstallu, kde byla ve čtvrtek zavražděna. Předseda labouristů označil vraždu za „útok na demokracii“. Podle Camerona je třeba z politiky vyhnat „nenávist, nejednotu a nesnášenlivost“.

Coxová je první zavražděnou členkou dolní komory britského parlamentu od roku 1990, kdy teroristé z IRA nastražili bombu do automobilu bývalého osobního tajemníka Margaret Thatcherové Iana Gowa.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.