Kapacita Suezského průplavu, který spojuje Středozemní moře s Rudým mořem, se díky novému kanálu zvýší na 97 lodí denně z nynějších 49. Muháb Mimáš, ředitel správy Suezského průplavu, uvedl, že projekt počítá s novým kanálem dlouhým 35 kilometrů a rozšíření a prohloubení dalších 37 kilometrů současného průplavu.
Směr plavby v průplavu je v současnosti pouze jednosměrný, lodě mohou v jednu chvíli plout jen na sever, či na jih. Na některých místech je totiž kanál příliš úzký. Další „pruh“ by měl tento problém vyřešit. Čas čekání by se pro lodě zkrátil z jedenácti na tři hodiny.
„Vyhloubení nové paralelní cesty je jistě dobrá zpráva. Očekávám, že se sníží doba proplutí z osmnácti na jedenáct hodin. Kratší doba znamená menší náklady a větší zisky pro dopravce,“ řekl předseda lodní komory v Port Saídu Adel Lamai egyptskému deníku al-Ahram.
Supertankery neproplují
Má to však jeden háček. Nová cesta nebude dostatečně hluboká, aby Suezem mohly proplouvat i naplněné supertankery. Největší nákladní lodě obvykle před průplavem snižují svou nálož nebo obeplouvají Afriku. A to je velká zajížďka. Pokud se tanker plaví ze saúdskoarabské Džiddy do řeckého přístavu Pireus, ušetří díky Suezskému průplavu podle správy kanálu téměř deset tisíc námořních mílí, přes 18 tisíc kilometrů.
Suezský průplavSuezský průplav byl otevřen 17. listopadu 1869. Tehdy jeho hloubka byla osm metrů a výtlak lodí mohl být 5 tisíc tun. Nicméně myšlenka vybudovat spojení mezi Středozemním mořem a Rudým moře není moderní myšlenkou, zabývali se jí již egyptští faraoni. V moderní době chtěl průplav budovat Napoleon Bonaparte, ale od plánu ustoupil kvůli mylné informaci, že moře leží v různých výškách. Výška vody se liší jen nepatrně. Od svého otevření byl průplav pětkrát uzavřen. Nejdelší a poslední uzavírka trvala osm let a skončila v roce 1975. |
Délka lodí není pro průplav omezena, ale ostatní rozměry ano. Plavidlo nesmí být vyšší než 68 metrů, jeho maximální šířka může být 77 metrů při ponoru 12 metrů. Při šířce 50 metrů může plavidlo mít ponor necelých 19 metrů. Výtlak lodi nesmí přesáhnout 240 tisíc tun.
Například supertankery TI třídy, což jsou podle Maritime Connector největší plavidla přepravující v současnosti ropu, měří na šířku 68 metrů a mají ponor 24,5 metrů (tedy o 11,5 metrů více, než umožňuje správa Suezského průplavu).
Egypt doufá, že nový průplav rychle vydělá zpět peníze do něj vložené. Počítá, že od roku 2023 každoročně vybere na mýtném 13 miliard dolarů (téměř 270 miliard korun). Nyní každý rok na poplatcích získává 5 miliard dolarů (přibližně 103 miliard korun).
„Rok? Velmi ambiciózní odhad“
Prezident Abdal Fattáh Sísí řekl, že projekt nebude závislý na zahraničním financování, místo toho chce Egypt získat finance od svých občanů formou dluhopisů. Zakázky spojené s výstavbou nového průplavu mají zpracovávat místní firmy. Armáda bude dohlížet na výstavbu, podle Sísího kvůli bezpečnosti.
Analytici jsou však v tomto ohledu skeptičtí. „Schopnosti našich stavebních společností jsou omezené a možná nebudou schopné dostát potřebám tohoto projektu,“ upozornil profesor mezinárodních vztahů a veřejné politiky na univerzitě v Káhiře Chálid Amín. „Ekonomická situace země není dobrá a není jasné, na které části projektu se naleznou finance ve státním rozpočtu a které budou financovány ze soukromého sektoru,“ dodal.
Skeptici tvrdí, že Egypt výstavbu nestihne podle plánu, pochybují také o financování projektu. Sísí oznámil, že výstavba nového kanálu by měla trvat rok místo původně navrhovaných tří. Současný průplav stavěli dělníci v 60. letech 19. století přes deset let. „Rok je velmi ambiciózní odhad. Nemyslím si, že se to může stihnout,“ citoval The Wall Street Journal představitele evropské lodní společnosti, který si nepřál být jmenován.
Samotný nový kanál bude stát 4 miliardy dolarů (přes 82 miliard korun), další peníze bude stát šest nových tunelů, které spojí Sinaj se zbytkem Egypta. Projekt má mimo jiné vest k modernizace a zabezpečení Sinajského poloostrova, kde řádí ozbrojené bandy nomádů a teroristů. Před rokem se militantům podařilo dostat do blízkosti Suezského kanálu a ohrozit čínskou loď. Vystřelili na ní dvě rakety, naštěstí však nikoho nezranili.
Na stavbu průmyslového komplexu přizval Egypt Rusy
Egypt již roky plánuje vybudovat kolem průplavu mezinárodní průmyslové a logistické centrum, které by mělo vyrůst na ploše 76 kilometrů čtverečních. Součástí plánu jsou čtyři nové přístavy a technologické centrum v Ismaílíji.
V lednu letošního roku země oslovila čtrnáct konsorcií, aby navrhla plán na rozvoj oblasti obklopující průplav. Nezávislá francouzská konzultační společnost by v dohledné době měla vybrat vítěznou nabídku. V úterý se podle egyptského listu Daily News prezident Sísí dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že součástí nového projektu bude i ruská průmyslová zóna.
Podle Neila Davidsona, odborníka na přístavy a námořní terminály z londýnského Drewry Maritime Research, by nový kanál nemusel zvýšit obchod, nicméně vznik nového průmyslového a logistického centra je zajímavý. „Strategická poloha Egypta a kanálu je klíčová výhoda... je to klíčové místo, kde náklad může být rozdělen a může se s ním dál pracovat. Plán na vytvoření centra je ohromně cenný,“ upřesnil.
Politické body
Politologové si vykládají Sísího plán na rozšíření průplavu jako pokus Sísího získat podporu pro svou vládu. Prezident Egypťanům sliboval pozvednou zemi a vyzýval je, ať vstávají dříve a tvrdě pracují, aby oživili skomírající ekonomiku.
Nový velkolepý projekt podle agentury Reuters dává vzpomenout na prezidenta Gamála Násira, který Suezský průplav v roce 1956 zestátnil. „Egypt je stále v obtížné situaci. Populace roste rychle, ale ekonomika pomalu. Navíc inflace zůstává vysoká a společnost se více zpolitizovala,“ řekl Angus Blair, šéf Signetu, konzultační firmy sídlící v Káhiře.
Další analytici tvrdí, že Suezský průplav nepotřebuje rozšíření. „Nerozumím logice rozšíření průplavu,“ říká Robin Mills, konzultační šéf firmy Manaar Energy v Dubaji. „Důležitost průplavu pro ropu upadá zároveň s tím, jak klesá dovoz ropy z Blízkého východu do Evropské unie. Pro dovoz zkapalněného plynu existující průplav stačí, protože jim největší tankery se zkapalněným plynem proplují,“ dodal.
