Choltice koupily zámek zapsaný na Katastrálním úřadu v Pardubicích od Správy národního majetku v roce 1947.
Berold Thun-Hohenstein se domáhá jeho vrácení u Krajského soudu v Hradci Králové nikoliv na základě restitučního zákona, ale žalobou na určení vlastnictví. Soud proto nejdříve musel projednat otázku dědictví.
"Soud potvrdil, že šlechtic majetek po svém otci nezdělil a jako ležící pozůstalost ho podle platných zákonů zkonfiskoval stát," uvedla právnička Choltic Eliška Francová.
Potomek rodu Thun-Hohenstein mohl do pondělka podat dovolání k Okresnímu soudu v Pardubicích, kterým by rozhodnutí vyšší instance napadl pro nezákonnost.
"Doufáme, že příští rok se nám podaří celou kauzu ukončit," podotkla Francová při setkání na sporném zámku.
Další přítomní odborníci však mnoho důvodů k optimismu neměli a kritizovali úředníky i politiky. Nechyběli ani úředníci a advokáti zapojení do desítek sporů, kterými chce další šlechtic František Oldřich Kinský vymoci majetek za miliardy korun.
"Pokud by Kinský se svou určovací žalobou uspěl, objeví se najednou tisíce nových žalob ze strany sudetských Němců. Zákonodárci zřejmě tuto možnost, jak bojovat o svůj majetek, opomněli. Měli stejně jako u restitucí určit jasnou časovou rovinu, za níž nelze podat tento druh žaloby," míní advokát Pavel Stratílek, který zastupuje ve sporu s Kinským město Choceň.
Turnovský zastupitel Josef Kunetka dokonce ze stále probíhajících soudních sporů o šlechtické majetky obvinil hlavně politiky.
"Rád bych debatu o některých právních sporech převedl na parlamentní půdu. Vstřícnost některých politiků v těchto případech totiž hraničí až s trestností. Celá věc se zpolitizuje a vše mizí do ztracena," uvedl Kunetka.
Starostovi Choltic Janu Málkovi se zase nelíbí postupy některých úřadů. "Lidé z ministerstev se dopouštějí zneužívání pravomoci veřejného činitele, pokud nerespektují, byť třeba z neznalosti věci, zákony v jejich plné platnosti," řekl Málek.
SOUVISLOSTI
Hlavní aktéři restitucí šlechtického majetku
