Dana Juričová z Ústí nad Labem vyučuje svého nejmladšího syna doma už druhým rokem. „Staršího syna škola doslova semlela, měl problémy. Mladší syn hodně chyběl kvůli zdravotním obtížím a velký kolektiv vůbec nezvládal. Po roce ve škole jsme se rozhodli pro domácí vzdělávání a nelitujeme,“ vypráví Juričová.
Její syn patří mezi osm stovek dětí, které se v Česku vzdělávají doma. Podle ministra školství představují bezpečnostní hrozbu. „Vzhledem k tomu, že tu máme i extrémní světonázory, tak opravdu to může být v této politické situaci nebezpečné,“ řekl Chládek o domácím vzdělávání v Českém rozhlase. Není jasné, jak k takovému závěru došel.
 |
„Žádný takový příklad neznám. Pokud někdo bude chtít své dítě vychovávat k extremismu, může to dělat kdekoli. Navíc třeba v Austrálii se hodně dětí učí doma, protože bydlí v nepřístupných oblastech, a nezaznamenal jsem, že by se odtamtud rekrutovalo větší množství teroristů,“ uvedl bezpečnostní expert Andor Šándor.
Ani lidé, kteří se domácím vzděláváním zabývají několik let, se nestačí divit. „Výrok pana ministra byl velmi laciný,“ zlobí se Ludvík Zimčík, ředitel Základní školy Březová, která přezkušuje přes 280 dětí z domácího vzdělávání.
Tyto děti se podle něj dají rozdělit do čtyř skupin. Zaprvé vrcholoví sportovci, kteří mnoho hodin denně trénují. Zadruhé děti, které na normální škole „nezažily nic dobrého“ - postihla je šikana, zhoršil se jejich zdravotní či psychický stav.
Do třetí skupiny patří děti zdravotně znevýhodněné, kterým vyhovuje individuální přístup. Čtvrtou skupinu tvoří děti z rodin, které mají vyhraněný světonázor. Obvykle jsou to příslušníci státem registrovaných církví, lidé, kteří chtějí dětem vštěpovat vlastní hodnoty.
Učit se doma na druhém stupni zatím nejde
Ministr Chládek byl proti domácímu vzdělávání vždy a nikdy se tím netajil. Z novely školského zákona, jak ji připravilo ministerstvo za jeho předchůdce, vyškrtl možnost vzdělávat doma děti i na druhém stupni základní školy (více čtěte zde).
Tvrdí, že děti se potřebují socializovat a domácí vzdělávání jde proti tomu. Podle zkušeností rodičů děti ze společnosti vrstevníků vyloučeny nejsou. Chodí třeba často do kroužků.
Jestli možnost vzdělávat děti i na druhém stupni doma v zákoně zůstane, rozhodnou poslanci. Školský výbor tuto možnost do novely vrátil. „Pan ministr dává možnost vzdělávat doma i starší děti v jakémsi zkušebním provozu, ale tak už to funguje několik let a bylo to vyhodnoceno jako pozitivní. Pokud zůstaneme v tomto režimu, může ho ministr na základě vlastního rozhodnutí prakticky ze dne na den zrušit nebo změnit podmínky tak, že budou v podstatě nesplnitelné. Už se to stalo v roce 2002. Bojíme se podobného scénáře,“ vysvětluje Jaroslava Simonová z Asociace pro domácí vzdělávání.
Na prvním stupni je domácí vzdělávání povolené už od roku 2005.
