Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel chirurg Kočandrle, jeho tým poprvé transplantoval srdce v Československu

  10:47aktualizováno  12:16
Ve věku 83 let ve čtvrtek zemřel chirurg Vladimír Kočandrle. V roce 1984 vedl tým, který jako první v tehdejším Československu provedl úspěšnou transplantaci srdce. O úmrtí lékaře a dlouholetého ředitele pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) informoval Kočandrleho syn.

Chirurg Vladimír Kočandrle (na snímku z 6. června 2001), který v roce 1984 vedl tým, který jako první v tehdejším Československu provedl úspěšnou transplantaci srdce. | foto: ČTK

„Rád bych touto cestou vyjádřil upřímnou soustrast rodině a všem pozůstalým. Pan profesor Kočandrle byl důležitou součástí IKEM, svou usilovnou prací se zasloužil o jeho nebývalý rozvoj - zásadním způsobem přispěl k zahájení a rozvoji českého programu transplantací srdce, ledvin a slinivky břišní. Byl to nejen skvělý a precizní lékař, ale také výborný manažer, učitel i člověk,“ uvedl v reakci na jeho úmrtí ředitel IKEM Aleš Herman.

Kočandrle nastoupil do IKEM v 60. letech a ředitelem se stal v roce 1983. V čele institutu zůstal sedm let. Pod jeho vedením provedl tým profesora Pavla Firta první úspěšnou transplantaci srdce v tehdejším Československu i v celém východním bloku. Čtyřiačtyřicetiletý technik Josef Divina dostal tehdy srdce o devět let mladšího muže. Žil poté ještě 13 let.

Rudolf Sekava je v současné době nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným...

Rudolf Sekava je nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem v ČR.

Před transplantací Kočandrleho podle jeho vzpomínek ministr zdravotnictví Jaroslav Prokopec varoval, že pokud pacient zemře, bude ho to stát hlavu. „Moje hlava zůstala a já mohl transplantovat dál,“ shrnul to Kočandrle.

Vůbec první pokus o přenos srdce v Československu provedl v roce 1968 bratislavský tým pod vedením Karola Šišky. Padesátiletá žena ale po pěti hodinách zemřela.

Kočandrle vedl i tým, který v roce 1984 transplantoval srdce jihlavskému učiteli Rudolfu Sekavovi. Muž, kterému tehdy lékaři bez zákroku dávali nanejvýš několik měsíců života, je nyní nejdéle žijícím člověkem v Česku, který podstoupil transplantaci srdce (více o něm zde).

Průkopník českého programu transplantace ledvin a slinivky

Kočandrle se narodil v roce 1933 v Ostravě, vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. „Vždycky jsem miloval dobrodružství, proto jsem se dal na chirurgii,“ říkal.

Chirurg Vladimír Kočandrle na snímku z dob jeho působení v IKEM.

Chirurg Vladimír Kočandrle na snímku z dob jeho působení v IKEM.

Už v roce 1966 se po roční stáži ve Spojených státech se skupinou nadšenců z řad chirurgů, nefrologů a imunologů podílel na první úspěšné československé transplantaci ledviny. Příjemcem byl Karel Pavlík, který žil s novou ledvinou tři roky.

Kočandrle stál i u dalších programů v IKEM. V roce 1983 zde úspěšně transplantovali slinivku břišní. Říkalo se, že takový ambiciózní program mohli dělat jen díky stykům s vedením KSČ. Kočandrle byl ve straně od roku 1962 a od roku 1986 byl i kandidátem ÚV KSČ.

„Aby mohl prosazovat, co chtěl, asi se nemusel zrovna stát členem ÚV. To už bylo navíc. Ale abychom mohli začít program transplantací srdce, tak musel použít své politické kontakty. Ale upřímně řečeno, udělal tím něco špatného?“ komentoval to před lety dnešní šéf Kardiocentra IKEM Jan Pirk. Oceňoval ho jako dynamického manažera i jako lékařskou osobnost.

Lékaři v Česku poprvé transplantovali dělohu, žena může otěhotnět

Z IKEM odvolali Kočandrleho v roce 1990, bez zdůvodnění. Jeho bývalé členství v KSČ ale nevadilo Američanům. Ve vojenské nemocnici Walter Reed Army Medical Center, kde se léčí i prezidenti, zavedl v letech 1991 až 1993 program kombinovaných transplantací slinivky břišní a ledvin. Také spolupracoval s cévní a srdeční chirurgií a přednášel na univerzitě.

Kardiocentrum v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), kvůli kterému se vrátil z USA, nebylo otevřeno. A tak v roce 1994 z ÚVN odešel a skončil tím prakticky i s chirurgií. Své zkušenosti z praxe, odborný přehled a styky ve zdravotnictví poté využil při práci ve vydavatelství lékařských časopisů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.