Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Místo srdce měl zpuchřelý míč, orgán dárce mu pomáhá už třicet let

  11:59aktualizováno  11:59
Srdce dárců vrací české pacienty do života už třicet let. V IKEM za tu dobu podstoupilo transplantaci už 938 nemocných. Než srdce získal vůbec první pacient, lékaři odběr a voperování orgánu léta nacvičovali. V prvním roce získali náhradní orgán čtyři lidé. Mezi nimi i nyní 77letý Rudolf Sekava.

Rudolf Sekava je v současnosti nejdéle žijící pacient s transplantovaným srdcem v ČR. Vedle něj sedí profesor Pirk. | foto:  David Neff, MAFRA

"V mém životě to byla převratná událost. Byl to nejcennější dar, po kterém si člověk života daleko více váží," říká o operaci po bezmála třiceti letech Sekava.

Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) mu srdce voperovali ve 48 letech. Tehdy byl třetím pacientem v Česku, přesněji Československé socialistické republice, který srdce získal. Dnes je na světě pátým nejdéle žijícím pacientem po tomto zákroku. Světově vůbec nejdéle žijící pacient podstoupil zákrok před 34 lety. 

První transplantace v ČSSR

První česká transplantace se uskutečnila 31. ledna 1984 a dvacetičlenný tým v čele s tehdejším ředitelem IKEM Vladimírem Kočandrlem kvůli ní držel nepřetržitou pohotovost o Vánocích i mezi svátky.

Hlavním operatérem byl tehdy Pavel Firt. Ten vzpomíná, že na zákrok se lékaři a zdravotníci připravovali dva roky, vyjmutí orgánu a jeho voperování příjemci trénovali na psech. Aby se však operace vůbec mohla konat, musel s ní tehdy souhlasit ministr zdravotnictví a vyjadřovala se k ní i vláda.

Prvním transplantovaným byl 43letý Josef Divina z Řepiště u Vratimova. Dělník v těžkém průmyslu získal srdce 35letého muže, který se zabil pádem z lešení. Před operací mu zbývaly tři týdny života, díky zákroku žil dalších více než 13 let.

"Neměl žádnou jinou naději než transplantaci, takže se držela pohotovost celé Vánoce i na Nový rok," vzpomíná Firt.

"Transplantace proběhla kupodivu bez komplikací. Když se srdce rozběhlo, tak si člověk říkal: 'Safra, ono to funguje.' Pohled na prázdný hrudník byl nezvyklý. Stejně tak pak na srdce, které v něm opět bije," dodal lékař.

"Nebyla to výjimečná senzace, ale nejvíc nás těšilo, že to je zahájení systematického programu. Abych řekl upřímně, na dně mé duše ale byl tehdy i smutek, protože jsem pochopil, že to je špička mé chirurgické dráhy a nic víc už mě nečeká," dodává lékař.

Sekava by bez srdce dárce nepřežil. Lékaři mu diagnostikovali kardiomyopatii, tedy nemoc, která je jednou z nejčastějších příčin transplantace i dnes. "Srdce při této nemoci pracuje jako zpuchřelý míč a sval ze sebe nemohl vydat žádný výkon. Byl jsem hrozně zavodněný, neprokrvovaly se mi základní orgány včetně mozku, kvůli dušení jsem musel spát v sedě. Jedinou úlevou pro mě tehdy byly odvodňovací prášky," popisuje.

"Léčil jsem se, ale srdce více a více selhávalo a žádné řešení v dohlednu nebylo," vypráví. Jeho lékař, jihlavský kardiolog, se proto obrátil na IKEM, kde pana Sekavu vyšetřili a nakonec i přemluvili k zákroku.

"Když mi řekli, že mi vymění srdce, zarazilo mě to. Je to přece jen něco, co s člověkem zatřese. Takže jsem začal tvrdit, že to ještě počká," vzpomíná Sekava. Lékaři se však nedali a pacienta argumenty přesvědčili. "Řekli mi, že mé orgány by po operaci mohly dobře fungovat. A jestli jsem viděl, jak dobře vypadá Josef Divina (první transplantovaný, který žil se srdcem dárce víc než 13 let, viz box). A taky, že ve Francii už někdo žije s transplantovaným srdcem patnáct let. Věděl jsem, že už se jiné pomoci nedočkám, tak jsem s operací souhlasil," líčí Sekava.

Transplantace se konala 23. října 1984.

"Pak jsem se probudil a to už mi sestřička vyřizovala pozdrav od manželky a od syna. A to už jsem měl příjemný pocit, nic mě nebolelo, jen jsem cítil tlak v řezu. A proběhlo mi hlavou: Bože můj, vždyť já zase žiju. A pak jsem zase usnul," popsal s tím, že operace mu umožnila vrátit se k povolání středoškolského učitele.

Rudolf Sekava má orgán 25leté dárkyně v těle bezmála třicet let. Tak dlouhá doba přitom není samozřejmostí. A to ze dvou důvodů. Jedním je délka přežití pacientů. Více než deseti let od operace přežívá 60 procent z nich. Dalším pak je potřeba orgán dárce časem nahradit jiným. To, zda bude takzvaná reoperace nutná, ale lékaři na začátku nevědí. V pořadí druhé srdce museli voperovat například dívce, která první zákrok postoupila v pouhých pěti letech. Dnes už je dospělá, ale stále je nejmladším pacientem, kterému lékaři v IKEM srdce voperovali.

Jak je tedy možné, že srdce dárce bije už bezmála třicet let? "Je to shoda všech možných věcí a nikdo neví přesně, jakých," domnívá se přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

Není to však jediný zázrak spojený s touto náročnou operací. Předloni lékaři dokázali zcela nahradit srdce zasažené rakovinou pumpami a pacient čekal na nové srdce (více o zákroku čtěte zde). To, jak křehký zázrak může být, se ukázalo ve chvíli, kdy jeho tělo po půl roce prohrálo boj s infekcí, proti které jsou lékaři v podstatě bezmocní.

Jiný zázrak pokračuje. V roce 2011 přivedla na svět dceru Lucii Petra Schánilcová. Ta transplantaci podstoupila 1. prosince 2008 v 27 letech. Novinářům 32letá žena ve čtvrtek řekla, že dcera rychle roste a obě jsou v pořádku. "Jsem spokojená, protože mám Lucinku. Ale bojím se, aby byla zdravá a já také, abych ji mohla vychovat," popsala své pocity Schánilcová. "Věděla jsem, jaká jsou rizika, ale vždycky beru život tak, jak jde, tak jsem tomu nechala volný průběh. V případě komplikací jsem byla připravena, že podstoupím přerušení těhotenství. Komplikace ale nenastaly," dodala.

V IKEM provádějí lékaři zhruba tři čtvrtiny všech transplantací v Česku. Od roku 1984 do současnosti srdce dárce získalo 938 pacientů. Zatím poslední transplantaci lékaři provedli v noci ze středy na čtvrtek. 

Nejvíc transplantací srdce zde vykonali v roce 2000. Bylo to 65. Loni dosáhli tamější lékaři a zdravotníci, kteří se na zákroku podílejí, padesáti operací.

Na "nové" srdce se nyní čeká v průměru jeden rok. Věkový průměr příjemců je 50 let a jsou to především muži. Transplantace srdce stojí 1,714 milionu korun a je nejnákladnější transplantací vůbec.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.