Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

  19:03aktualizováno  19:03
Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa, který je odmítl paušálně a jednoznačně odsoudit. Víkendové střety ale mají i další důsledek: hromadné odstraňování konfederačních pomníků.

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017) | foto: AP

Zatímco politická scéna včetně republikánů je zděšená a média píší o surreálném vystoupení, které ukázalo skutečnou politickou duši Donalda Trumpa, příznivci krajní pravice mohou být spokojeni.

Americký prezident totiž v úterý bojovně předstoupil před novináře a vrátil se ke svému tvrzení, že na víkendových potyčkách v Charlottesville nesou vinu obě strany - tedy jak stoupenci krajní pravice, tak jejich odpůrci. Na obou stranách podle něj byli špatní lidé, ale také „velmi dobří lidé“.

Surreálná tiskovka

Trumpovo vystoupení k nepokojům ve Virginii zaskočilo celou Ameriku

„Děkuji, prezidente Trumpe, za vaši čestnost a odvahu říci pravdu,“ zareagoval na prezidentova slova šéf Ku Klux Klanu David Duke, který o víkendu po boku stovek pravicových extremistů dorazil do čtvrtmilionového univerzitního města ve Virginii protestovat proti odstranění sochy konfederačního generála Roberta Leea.

Spokojený je i Richard Spencer, jeden z hlavních představitelů bílého nacionalismu a hnutí alt-right. „Trumpovo prohlášení bylo férové a realistické,“ tweetoval muž, který volá po vytvoření bělošského státu a své druhy zdraví „Hail Trump“.

„Jsme všude“

Nejsou to ale jen prezidentova slova, z čeho krajněpravicová scéna v USA může čerpat energii. Akce „Unite the Right“ v Charlottesville, která vyústila v krvavé potyčky s desítkami zraněných a jednou mrtvou, byla jejím nejvýraznějším vystoupením za poslední léta.

Nacionalistům a stoupencům bílé rasy po střetech ve Virginii podle listu The New York Times stouplo sebevědomí a už chystají další akce. Zakladatel hnutí Národní fronta Matthew Heimbach oznámil pochod proti odstranění konfederačních památníků v Kentucky, stoupenec rasové segregace Eli Mosley plánuje stejné akce ve Virginii. „Každé město si musí dávat pozor. My jsme všude,“ varuje Mosley.

Fotogalerie

Republikánský vyznavač eugeniky Augustus Sol Invictus po návratu z Charlottesville prohlásil, že se chce ucházet o křeslo v Senátu za stát Florida. A Richard Spencer slibuje, že se do Charlottesville brzy vrátí. „Neexistuje nic, co by mi v tom zabránilo,“ prohlásil v pondělí.

Krajněpravicová scéna v USA od zvolení Donalda Trumpa prožívá velké obrození. Povzbudil ji už fakt, že Trump si do Bílého domu přivedl jako hlavního stratéga Stephena Bannona, stoupence bílého nacionalismu, který dříve stál v čele ultrapravicového webu Breitbart News.

Pravicoví extremisté se snaží využít obav z imigrace, radikálního islámu, zmenšování podílu bělošské populace a kulturních změn způsobených globalizací. Krajněpravicová scéna ale byla dosud jen množinou nesourodých skupin, které se nedokázaly dohodnout na jednotných cílech a taktice. Najdeme mezi nimi neonacisty, vyznavače bílé rasy, strážce odkazu Konfederace, různé paramilitární skupiny hájící právo nosit zbraň, Ku Klux Klan či hnutí alt-right oplakávající ztrátu „pravé americké identity“.

Do Charlottesville dorazili představitelé všech těchto skupin, a proto se nyní objevují spekulace, že krajněpravicová scéna by mohla dosavadní roztříštěnost překonat. „V současnosti jednají společně. Profitují z čím dál větší míry trumpistického rasismu,“ řekl agentuře AFP analytik Spencer Sunshine specializující se na pravicový extremismus.

Pomníky Konfederace spěšně mizí

Potyčky zažehnuté sporem o pomník generála Leea mají ještě jeden důsledek, který pravicové extremisty nejspíš netěší: spěšnou likvidaci památek odkazujících na éru jižanského rasismu a otrokářství. Sochy konfederačních vojevůdců z dob občanské války v letech 1861 až 1865 nyní z jihu USA hromadně mizí.

V Baltimoru v noci na středu pracovní četa odstranila pomníky generála Leea i generála Thomase Jacksona, které stály v městském parku. „Po činech domácího terorismu spáchaných o víkendu rasisty v Charlottesvillu musejí města okamžitě tyto pomníky odstranit,“ uvedl podle ČTK člen baltimorské městské rady Brandon Scott. Sochy měly být původně převezeny na místní hřbitov, radnice se je ale nakonec rozhodla zničit.

Spor o generála Leea

Američtí fašisté křísí duchy Konfederace

Sochy konfederačních vojáků už nechali odvézt z Gainesvillu na Floridě. „Lidé by neměli oslavovat události z dějin, které jsou svědectvím o americkém prvotním hříchu,“ prohlásila starostka Lauren Poeová. V Durhamu v Severní Karolíně sochu konfederačního vojáka strhl dav levicových demonstrantů. Chystá se i odstranění památníku v texaském San Antoniu.

Starosta Lexingtonu oznámil odstranění soch konfederačních generálů Johna Breckinridge a Johna Hunta Morgana, které stojí před budovou soudu, kde se před občanskou válkou dražili otroci. Další plány na likvidaci soch a památníků hlásí Memphis, Nashville a další města.

Cílem se ale staly i jiné pomníky. Neznámí vandalové v noci na středu postříkali barvou památník Abrahama Lincolna ve Washingtonu. V Bostonu rozbil sedmnáctiletý výrostek skleněný památník holokaustu. „Ve světle nedávných událostí v Charlottesville je smutné vidět mladého člověka, který se dopustí tak nesmyslného a ostudného chování,“ uvedl podle The New York Times místní komisař William B. Evans.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový prezident Íránu Hasan Rúhání vystoupil v New Yorku na zasedání Valného
Balistického programu se nevzdáme, armádu posílíme, varuje Ruhání Trumpa

Írán hodlá pokračovat ve svém balistickém programu a posílí své vojenské schopnosti navzdory tlaku Spojených států. Prohlásil to íránský prezident Hasan Ruhání...  celý článek

Maďarská vesnice Felcsút na pohledu z letadla.
Orbánova vesnice zažívá pohádkový boom, ze starosty je miliardář

Maďarskou vládu pohněvala inspekce z europarlamentu. Zajímala se o úzkokolejku postavenou z evropských fondů, kterou nikdo nejezdí. Trať je jen jedním z...  celý článek

Záchranáři prohledávají trosky školy Enrique Rebsamen v mexické metropoli po...
Počet obětí v Mexiku vzrostl na 273, ze zřícené školy vyprostili všechny děti

Ničivé zemětřesení v Mexiku má už 273 obětí, z toho 137 v samotné metropoli. Informoval o tom ve čtvrtek úřad mexického prezidenta s tím, že mtrví jsou hlášeni...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.