Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češtině ubližují už i učitelé, varují vědci. Spisovně jich mluví pomálu

  0:10aktualizováno  0:10
Spisovně už často nemluví ani učitelé, varují jazykovědci. Přitom si podle nich děti fixují jazyk už kolem deseti let věku a později ho jen těžko mění. Kultivované mluvě uškodila divoká devadesátá léta při snaze sblížit obecný a spisovný jazyk.

Ilustrační snímek | foto: MAFRA

„Motivace pocházela ještě od socialistických politiků, protože různí tajemníci strany spisovně mluvit neuměli, a neuměli se to ani naučit. Ze setrvačnosti to přežilo i do doby porevoluční a teď na to doplácíme,“ popisuje ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. „Najednou bylo schůdné třeba slovo děkuju namísto děkuji,“ uvádí příklad.

Podle něj je obzvlášť skličující, že se na spisovnou češtinu neklade důraz už ani ve školách. Děti si přitom fixují jazyk ve věku kolem deseti let a později už se ho nikdy pořádně nenaučí.

Že se vztah ke spisovnému jazyku za poslední čtvrtstoletí změnil, potvrzují i češtináři. „Jisté znespisovnění a nekultivované užívání jazyka, které postihuje celou společnost, se bohužel zčásti přeneslo i do školy. Mně osobně přehnaná žoviálnost nebo uvolněnost v komunikaci s dětmi vadí,“ podotýká předseda Asociace češtinářů Josef Soukal.

Spisovně nejen na hodinách češtiny

Vyjma češtinářů ostatní kantoři svůj jazyk při komunikaci s dětmi vesměs moc neřeší a daleko víc používají obecnou češtinu. Na spisovnou češtinu častěji rezignují mladí kantoři, kteří mají ke světu žáků blíž, přestože nelze paušalizovat.

„Mluvit spisovně jen v hodinách češtiny nestačí. Podle mých zkušeností většinou mezi učiteli panuje malá spolupráce. Měli by se ve sborovně dohodnout, jak s žáky mluvit. Hodně záleží i na tom, jaká pravidla nastaví vedení školy,“ míní konzultant vzdělávací společnosti EDUin Tomáš Feřtek.

Nová čeština je plná překlepů a smajlíků. Na sítích spíš mluvíme než píšeme

Při používání češtiny se dnes uplatňují dvě protichůdné tendence: k neformálnosti, a naopak - zejména v psané řeči - k téměř knižní normě. Například firmy se tak snaží svým klientům vyjádřit úctu.

Redukovat češtinu na „jeden“ jazyk by však podle jazykovědců bylo škoda. „My se naopak snažíme rozšířit povědomí o tom, že čeština má různé vrstvy či patra. Vyplatí se znát její vznešenou podobu, byť ji třeba nepoužíváme často. Je to jako s oblékáním, na plovárnu jdeme v plavkách, ale do divadla v obleku,“ říká Karel Oliva.

Dobrou češtinu má například premiér, řekl Karel Oliva loni na návštěvě redakce iDNES.cz:



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.