Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Nová čeština“ plná překlepů a smajlíků. Na sítích spíš mluvíme než píšeme

  6:01aktualizováno  6:01
Ačkoli při komunikaci prostřednictvím SMS, sociálních sítí či internetových diskusí vyťukáváme na klávesnici či obrazovce telefonu písmena, styl vyjadřování odpovídá spíše ústní komunikaci tváří v tvář. V prostředí elektronických médií tak vzniká „nová čeština“ tvořená holými větami bez interpunkce, s četnými překlepy a prokládaná smajlíky.

Neodmyslitelnou součástí komunikace prostřednictvím SMS, sociálních sítí a internetových diskusí se staly smajlíky. | foto: Pavel Kasík, Technet.cz

Britský jazykovědec David Crystal vyvolal v červnu v anglosaském světě zajímavou debatu poté, co se média jako například The New York Times či The Washington Post chopila jeho nové knihy Making a Point věnované interpunkci.

S opatrností před zkreslením - Crystal se totiž vzápětí ohradil proti mediálnímu zjednodušení svých závěrů - můžeme jeho hlavní tezi vyjádřit takto: Z elektronické komunikace vedené v angličtině postupně mizí základní interpunkční znaménko - tečka.

Rukopis Vergilius Augusteus z pozdního starověku, vznikl pravděpodobně kolem 4. století. Styl zápisu zvaný Scriptio continua neobsahuje interpunkci ani mezery mezi slovy.

Rukopis Vergilius Augusteus z pozdního starověku, vznikl pravděpodobně kolem 4. století. Styl zápisu zvaný Scriptio continua neobsahuje interpunkci ani mezery mezi slovy.

Geoffrey Nunberg z Kalifornské univerzity k tomu podotkl, že nejen tečku, ale interpunkci obecně v posledních dvaceti letech významně ovlivnily elektronické formy komunikace, které v jedné zprávě umožňují jen omezený počet znaků, například SMS či sociální sítě typu Twitteru. Psaní na těchto platformách se tak prý vrací staletí hluboko do minulosti k antickým rukopisům, které postrádaly jakoukoli interpunkci, ale i mezery mezi slovy.

Crystal i Nunberg se zabývají angličtinou, jejich závěry k vlivu elektronické komunikace na proměny jazyka a jeho zápisu lze však do jisté míry zobecnit na většinu současných psaných jazyků včetně češtiny. Téma se v posledních letech dostává i do centra zájmu řady tuzemských jazykovědců. Většina z nich zdůrazňuje, že přestože při posílání SMS či chatování píšeme, nese tato komunikace daleko více rysů mluvené řeči.

Rychle, stručně, emotivněěěě!!!!

Ales: Vede se, vede? :)
Cucoo: jde to , jak tobe ?
Ales: Tak dá se, dá se ... ale bejvávalo to lepší :)
Cucoo: jooo to je podobné i u mě
Ales: A co že se u tebe tak nedaří? Já musím sedět v práci, kde nefungujou servery a je to celé na pytel :D
Cucoo: no ja drepim doma na zadku , nemam skym jit ven , protože se na me všichni vykaslaly

Rozhovor v chatovací místnosti internetové seznamky Lidé.cz může leckterému učiteli českého jazyka drásat nervy. Obsahuje překlepy, chyby v interpunkci i hrubky. Chybí háčky a čárky nad písmeny, zato nechybí smajlíky. Platí zde mimochodem i Crystalova teze o mizení tečky na konci vět. Chatová konverzace je typickou ukázkou „nové češtiny“ - „psané mluvenosti“, která se v uplynulých desetiletích zrodila v prostředí elektronické komunikace.

Konverzace na facebookovém chatu.

Konverzace na facebookovém chatu.

„Naše psaní je někdy velmi rychlé, své jednotlivé repliky někdy odesíláme téměř s takovou frekvencí, jako bychom s dotyčným mluvili tváří v tvář,“ píše lingvistka Lucie Jílková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR v článku O češtině (na netu). Podle její kolegyně z brněnské Masarykovy univerzity Zdeňky Hladké komunikující lidé upřednostňují rychlost a spontánnost na úkor formální správnosti. Tolerovány tak jsou překlepy, vynechávání mezer či nerozlišování velkých a malých písmen.

Věty pisatel často neukončuje interpunkcí, jindy naopak interpunkční znaménka i hlásky zmnožuje: To neeeee!!!!! Rychlost komunikace vede k častému využívání zkratek. „V elektronických textech se postupně ustálily jinak tvořené zkratky českých a anglických slov: pls (please), mmt (moment), jj (jo jo), thx (thank you). Názvy českých měst: HB (Havlíčkův Brod), JBC (Jablonec) atd.“, vyjmenovává Jílková.

Klesá úroveň češtiny nebo vzniká nový „jazyk“?

Hladká již před deseti lety v článku o korespondenci mladé generace usoudila, že pravopisná úroveň psaného projevu mladých klesá. „K důvodům jistě patří pokles knižní četby a zároveň stále výraznější působení internetové produkce, která se pravopisnými pravidly nenechává příliš ‚svazovat‘,“ domnívá se.

Počátky :-)

V roce 1982 použil americký počítačový vědec Scott E. Fallman v diskusi poprvé znaky dvojtečka-pomlčka-závorka ve smyslu, v jakém je známe dnes. Navrhl je pro označování vtipů skupině studentů, kteří začali intenzivně používat online "nástěnky“, jakési předchůdce internetových diskusí (o historii smajlíku čtěte zde).
Smajlíky se poté rychle rozšířily a dnes jsou běžnou součástí neformální elektronické komunikace, objevují se však již i v poloformálních e-mailech.

Podle Ondřeje Dufka z Ústavu pro jazyk český se nedá jednoduše říci, že by kvůli elektronické komunikaci upadala úroveň češtiny. „Nedomnívám se, že by se jednalo o pokleslou formu jazyka. Přistupoval bych k tomu funkčně – tato komunikace se přizpůsobuje rychlosti, stručnosti a technickým mantinelům, tím myslím například délku SMS nebo tweetu. Spolu s tím se mění i formální znaky komunikace – když se třeba na chatu věty posílají jako jednotlivé repliky, počáteční velké písmeno ani koncová tečka jako signály členění textu nejsou potřeba, a proto se často neužívají,“ domnívá se Dufek.

Nelze podle něho rozhodnout, jestli je takováto proměna češtiny dobrá, nebo špatná. „Podoba elektronické komunikace se zkrátka samovolně vyvinula v souladu se svým prostředím. Samozřejmě se to či ono může někomu nelíbit, jenže estetické soudy jsou subjektivní, těžko se měří a vůbec jsou obtížně uchopitelné,“ dodává.

Vadí vám v elektronické komunikaci překlepy a jiné chyby?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 15. července 2016. Anketa je uzavřena.

ANO 3786
NE 856






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.