"V České republice by měla být udržována malá zásoba tohoto léku. Domnívám se, že by měla stačit pro zhruba pět pacientů s těžkou otravou," řekl iDNES.cz ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Podle Hegerova náměstka pro zdravotní péči Ferdinanda Poláka by země proto měla mít v zásobě 30 balení fomepizolu. "Mám představu, že bychom měli na třech místech v republice zásoby fomepizolu tak, abychom mohli lék dostat rychle i do jiných míst České republiky," popsal Polák.
O podobě zásob jednají s ministerstvem zdravotnictví toxikologové. "Ideální by bylo po dobu jednoho roku mít tento lék na třech místech v republice, a to v Praze, Olomouci a Ostravě. Takový trojúhelník by zajistil, aby pacient lék dostal v průběhu hodin," řekl iDNES.cz Sergey Zakharov, vedoucí lékař Toxikologického informačního střediska.
Lékaři by měli mít podle Zakharova takové zásoby, které by pomohly řešit až tři těžké otravy v metropoli a po dvou těžkých otravách na severní a střední Moravě. Přitom k léčbě jednoho pacienta v kritickém stavu lékaři potřebují od šesti do deseti balení. Může jich být ale i méně, protože vždy záleží na tom, jak silná otrava je a jaký je zdravotní stav postiženého.
Podávání lékuDo těla pacienta se fomepizol dostává infuzemi. "Lék se podává nitrožilně v krátké infuzi v dávkování podle hmotnosti pacienta," popsal náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák. Fomepizol lékaři mají k dispozici například v Norsku, Rakousku nebo Německu. Podle výrobce, firmy Eusa Pharma se užívá celkem v deseti evropských zemích. Už v osmdesátých letech byl užíván ve Francii a testovali jej také Američané. |
Roční lhůta podle toxikologa pomůže snížit riziko toho, že na otravu budou v Česku umírat lidé třeba i za půl roku. "Nemůžeme vyloučit, že se po zrušení prohibice vyskytnou nové případy otravy kvůli tomu, že někdo vytáhne alkohol ze starých zásob," vysvětlil Zakharov.
Pojišťovna lék uhradí jen v případě, že je nezbytný
Českou republiku zásoby léku vyjdou na statisíce korun. Jedno balení stojí 900 eur (asi 22 500 korun). Dosud ministerstvo nakoupilo léky za 675 tisíc korun. Předzásobení podle scénáře toxikologického centra (pokud by skutečně bylo sedm otrávených, kterým by lékaři fomepizol nasadili po šesti baleních) by vyšlo na dalších 945 tisíc korun. Vize náměstka Poláka hovoří o udržování zásob léků v hodnotě 675 tisíc korun.
Péči by nemocnicím a zdravotnickým zařízením měly hradit zdravotní pojišťovny. "Léčivý přípravek obsahující fomepizol je podáván v rámci lůžkové péče a v takovém případě se na něj vztahuje § 15 zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde se uvádí: Ze zdravotního pojištění se při poskytování lůžkové péče plně hradí léčivé přípravky (...) v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění, a pojištěnec se na jejich úhradě nepodílí," uvedla Veronika Babicová Petláková z tiskového oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Balení ampulí s lékem Fomepizol
Zdravotní pojišťovny už avizují, že každé nasazení fomepizolu budou individuálně prověřovat. "Pojišťovna lék proplatí v případě, že revizní nebo ošetřující lékař zjistí, že pacient nemůže mít jiný typ léku například z důvodu kombinace léků nebo jiných onemocnění," vysvětlil prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Nemocnice se proto obávají, že pojišťovny budou při jednáních dělat drahoty. "Podle toho, jakou máme dosavadní zkušenost s pojišťovnami, soudím, že ten problém nejspíš nastane," řekl iDNES.cz Jaroslav Lux, náměstek pro léčebnou péči havířovské nemocnice.
Konkrétní negativní zkušenost s odmítnutím proplácení léčby otravy metylalkoholem ovšem nemocnice nemá. "Žádný účet jsme pojišťovně v této záležitosti nedali. Jednak proto, že léčba se účtuje až po jejím skončení. A pak také proto, že celá agenda se zpracovává až při uzávěrce měsíce a kauza otrav začala na začátku září," vysvětlil Lux.
"Každý lékař na ARO má k dispozici materiály s informacemi, kdy fomepizol použít a jaký pacient v jakém stavu ho potřebuje a kdy jej nemusíme dávat. Pak je zcela legitimní, aby pojišťovny léčebný postup prověřovaly," míní náměstek ministra zdravotnictví.
Fomepizol může po třech letech skončit ve spalovně
Léčba drahým Fomepizolem má kromě úhradových tahanic ještě nejméně jedno riziko. Nikdo neví, kolik pacientů by nakoupené zásoby skutečně využilo. Fomepizol se při běžných teplotách může skladovat tři roky. Poté už jej nelze bezpečně používat.
Likvidaci vakcín přitom už republika zažila. Před dvěma lety ve spalovně skončilo 145 tisíc vakcín proti prasečí chřipce za 31 milionů korun (více o likvidaci zásob léčiv čtěte zde). Česko je tehdy nakoupilo jako obranu proti šířící se nákaze. Ta však nakonec na naši zemi větší silou neudeřila.
"Jsem přesvědčený, že v současné situaci, kdy můžeme předpokládat, že lidé mají nakoupený alkohol s jedovatým metylalkoholem, a proto se v průběhu měsíců ještě objeví další otravy, domnívám se, že je správné, abychom tu měli připraveno rozumné množství léku. I za cenu toho, že toto množství nespotřebujeme celé," řekl iDNES.cz Ferdinand Polák.
"Navíc u těžších otrav existuje ekonomická návratnost léčby, protože lék může pomoci předejít trvalé invaliditě pacienta. A pokud je pacient invalidní, státu tím vznikají náklady," namítl Polák.
"Tato částka je z hlediska mimořádně nebezpečné situace únosná. Alespoň po jeden nebo dva roky. Pak bychom zásoby mohli redukovat na nějaké menší množství," přimlouvá se za zásoby Zakharov.
Do Česka už šlo 110 balení fomepizolu
Fomepizol se do Česka dostal v září jako dar norského toxikologického centra. Třicet balení tehdy přivezl lékař Knut Erik Hovda. Celkem Česko podle ministra zdravotnictví nakonec dostalo darem 80 balení. Dalších 30 balení ministerstvo přikoupilo, protože lékařům se přípravek osvědčil (více o reakci lékařů na nový lék čtěte zde).
Podle Hegera je protijedu nyní v Česku dostatek. "Zásoba by měla stačit pro deset až dvanáct osob s těžkou intoxikací," informoval ministr.
Lék u nás zatím není registrován a jeho dovoz musí být schválen ministerstvem zdravotnictví. "V případě nedostupnosti registrovaného léku, který je určen pro stavy závažně ohrožující lidské zdraví, může ministerstvo zdravotnictví povolit takzvaný specifický léčebný program. Ten umožňuje distribuci, výdej a použití neregistrovaných léků pro větší množství lidí," uvedla Babicová Petláková ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
