Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo zlikvidovalo vakcíny proti prasečí chřipce za 31 milionů korun

  19:36aktualizováno  19:36
Ministerstvo zdravotnictví nechalo spálit 145 tisíc vakcín proti prasečí chřipce za 31 milionů korun. V českých skladech zůstává ještě téměř 500 tisíc vakcín. Lidé je mohou využít pro cesty do zahraničí. Proti sezonní chřipce se však zbylé pandemické vakcíny použít nedají. A nebudou se ani prodávat jiným státům.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Vakcíny likvidovala společnost Pharmos, která tendr na zničení nepoužitelných dávek vyhrála.

"Likvidovaly se vakcíny, které byly například již otevřené, měly porušený chladový řetězec nebo u nichž prošla doba jejich použitelnosti. Celkem jich bylo 145 tisíc. Zatím nemáme k dispozici fakturu, ale cena za spálení vakcín se bude pohybovat kolem 5 až 10 tisíc," uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Vakcíny se pálily minulý týden ve spalovně v nemocnici v Hradci Králové. Spalování podléhá přísným kritériím, návykové látky a léčiva se totiž musí likvidovat podle zákona o léčivech.

"Vše probíhá v infekčních prostorech. Vakcíny se pálily i s obaly tak, jak dorazily do spalovny, nesmí se s nimi nijak nakládat ani manipulovat. Pracovníci spalovny museli pouze zkontrolovat štítky a čísla šarží. Vše proběhlo pod mým dohledem a dohledem zástupce Pharmosu," uvedla vedoucí technického odboru hradecké nemocnice Michaela Špinová.

SPALOVÁNÍ LÉKŮ

Nejen vakcíny proti prasečí chřipce, ale i léčiva a návykové látky končí ve spalovně léčiv. Zde se likvidují podle příslušného zákona za přísných bezpečnostních podmínek. Spalovna je infekčním prostorem, takže do ní mohou jen pověření pracovníci. Množství látek se musí zvážit, pracovníci také zkontrolují šarže látek. Dávkovací zařízení pak spalovací komoru zásobuje. Do komory se přidává zemní plyn. "Hradecká spalovna má kapacitu 120 kilogramů na hodinu. Spaluje se za teploty 850 až 1 000 stupňů Celsia, ze spalovny vychází jen emise, struska a odpadní voda," vysvětlila vedoucí technického odboru hradecké nemocnice Michaela Špinová.
Léčiva se spalují v původním balení tak, jak do spalovny doputují, pracovníci s nimi nesmí jakkoli manipulovat. Léky dříve končily na skládce nebezpečných odpadů, organizované skupiny narkomanů však léčiva ze skládek využívaly pro výrobu drog.
Spalovny zdravotnického odpadu mají kontinuální měření emisí. Jakmile se emisní limit překročí, spalovna se zastaví.

Dodala, že všech 145 tisíc vakcín hořelo ve spalovací komoře přes hodinu za tepla 850 až 1 000 stupňů Celsia. Za kilo léčiv určených ke spálení si hradecká spalovna účtuje 17 korun. Likvidace první dávky vakcín by tedy měla ministerstvo stát něco málo přes dva tisíce korun.

Stát však má ještě pořádnou rezervu. Dalších 486 tisíc vakcín totiž nadále zůstává uskladněno a všechny se nejspíš neupotřebí. O prodeji či poskytnutí očkovací látky jiným zemím ministerstvo zdravotnictví neuvažuje.

"My máme těch vakcín minimum, zatím není v plánu je distribuovat jinam. Například Francie, která měla miliony vakcín, o distribuci očkovací látky do jiných zemí ale uvažovala," doplnil mluvčí ministerstva.

Očkovat stávajícími vakcínami se tak mohou jen turisté, kteří vyrazí do rizikovějších zemí. "Nyní by se měla část vakcín zavážet do očkovacích center, kde by měly sloužit pro zájemce, kteří se chystají do oblasti, kde je nějaké riziko nákazy. Nyní se to týká subsaharské a jižní Afriky, Indie, Argentiny, Chile, Austrálie a Nového Zélandu," dodal Sršeň.

Vakcíny mají dvouletou dobu použitelnosti, využít je tedy bude možné až do podzimu příštího roku. Proti sezonní chřipce se ale oproti původním úvahám nepoužijí. Nová vakcína proti sezonní chřipce už totiž obsahuje stejné látky, navíc však vytvoří imunitu proti dalším dvěma chřipkovým kmenům.

"Na základě doporučení Světové zdravotnické organizace se pro letošní sezonu vyrábějí pro evropu vakcíny s imunitními látkami proti třem chřipkovým kmenům, tedy proti A(H1N1), dále proti A/Perth/16/2009 (H3N2) a B/Brisbane/60/2008. Je otázka, který virus bude nakonec převládat. Například běžná chřipka se v proběhlou sezonu neobjevila, ale toto nikdo dopředu neodhadne," poznamenal Sršeň.

Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta se ukončením pandemie na opatřeních na ochranu obyvatel ČR nic nemění. Pokračuje monitorování výskytu chřipkových virů. "Zatímco očkování v době pandemie hradil stát, nadcházející sezonní očkování už budou jako obvykle platit pacientům se zdravotní indikací a seniorům od 65 let zdravotní pojišťovny," upřesnil před časem Vít.

Nakládání s vakcínami se nelíbí České lékařské komoře, která spalování nepoužitelných dávek považuje za další zbytečné vyhazování peněz. "Otázkou je, jestli se muselo kupovat tolik vakcín a v tak nepraktickém balení po deseti, kdy lékaři, jakmile balení otevřeli, vakcínu museli očkovat, nebo vyhodit. Je to celé podivné," uvedl mluvčí České lékařské komory Michal Sojka s tím, že samotná ministryně Jurásková při nákupu zpochybnila smlouvy, které státu nedávaly potřebné záruky.

"Ministerstvo udělalo od začátku spoustu komunikačních chyb. Také vůči lékařům, když je nedokázalo o očkování přesvědčit. Těžko se hodnotí skutečná rizika nebo to, zda byla panika vyvolaná kolem prasečí chřipky jen podvodem farmaceutických firem," dodal Sojka.

PRASEČÍ CHŘIPKA

Takzvanou prasečí chřipku způsobuje loni objevený typ viru A/H1N1, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Virus se šíří vzduchem a napadá dýchací ústrojí člověka. Přenos je možný jak ze zvířat na člověka, tak i z člověka na člověka. Nakažení trpí rýmou, kašlem, bolestmi hlavy a krku, mají vysoké horečky. Častou komplikací je také zápal plic. Onemocnění je vysoce nakažlivé po dobu tří až sedmi dní od chvíle, kdy se objeví první příznaky.

Nemoc se poprvé objevila v dubnu 2009 ve středním Mexiku. Na konci dubna se prasečí chřipka dostala do Evropy a 25. května ohlásila první případ i Česká republika. Vznik pandemie prasečí chřipky WHO vyhlásila 11. června 2009. Ve světě se chřipková pandemie objevila naposledy v roce 1968.

Podle údajů WHO si prasečí chřipka dosud vyžádala celkově na 18 449 obětí ve více než 200 zemích světa. V Česku zemřelo na prasečí chřipku 102 lidí, většina z nich měla vážné doprovodné onemocnění.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda Senátu Milan Štěch oznámil na tiskové konferenci termín prvního kola...
Lidé budou volit prezidenta v prvním kole 12. a 13. ledna, oznámil Štěch

První kolo prezidentských voleb se uskuteční v pátek 12. a v sobotu 13. ledna 2018. Termín ve středu oznámil předseda Senátu Milan Štěch.  celý článek

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Policie odmítla poslancům poslat spis na Babiše kvůli Čapímu hnízdu

Policie zamítla žádost mandátového a imunitního výboru o doručení kopie trestního spisu vedeného na šéfa ANO Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka....  celý článek

Požár v panelovém domě v Plzni na Košutce zřejmě způsobila powerbanka. (22. 8....
Hasiči evakuovali čtyřicet lidí, noční požár způsobila powerbanka

Tři hasičské jednotky vyjely v noci k požáru panelového domu v Plzni na Košutce. Černý kouř vyhnal z bytů čtyřicet lidí, lékaři ošetřili dvě ženy. Požár...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.