Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko: Imigranty z jihu nechceme, povzbudilo by to další běžence

  9:48aktualizováno  9:48
Česká republika odmítá přerozdělování nelegálních přistěhovalců mezi zeměmi Evropské unie. To se snaží prosadit středomořské státy, které se s přílivem běženců nejvíc potýkají. V Unii se z toho stává ožehavé téma. "Vedlo by to naopak k nárůstu imigrace," tvrdí české ministerstvo vnitra.

Imigranti z Afriky berou EU útokem. Středomořské státy nevědí, co si s nimi počít. | foto: Darrin Zammit LupiReuters

Přistěhovalci trápí zejména Kypr a Maltu. Ostrovní státy proto přišly s konceptem tzv. sdílení břemene. Žadatelé o azyl by podle nich mohli být rozmístěni po celé Evropě v nových i starých zemích EU. - čtěte Evropa si neví rady s přistěhovalci, poslat by je chtěla i do Česka

Česko se dosud k návrhu nevyjadřovalo, až do minulého týdne jako předsednická země jen moderovalo debatu a mělo najít kompromis. Například ministr vnitra Martin Pecina na toto téma řídil Radu ministrů vnitra a spravedlnosti.

Po předání předsednického žezla Švédsku už bylo Pecinovo ministerstvo sdílnější. Podle něj Česká republika "nevidí vnitřní přesídlování a sdílení břemene jako adekvátní a účinný způsob řešení problémů s nelegální migrací".

"Takové opatření by mohlo být naopak pouze dalším impulsem k posílení migrace do EU," tlumočila iDNES.cz český postoj Markéta Matlochová z tiskového oddělení.

Za problém si mohou i samy přímořské státy

Česko také tvrdí, že je třeba účinně využívat i těch nástrojů, které už existují. "Konkrétně institut sdílení břemene už funguje v rámci dublinského systému, který umožňuje převzetí žadatelů o azyl mezi jednotlivými členskými státy," tvrdí vnitro.

Přijímaná opatření podle Matlochové nelze směřovat jednostranně: "Ze zkušenosti vyplývá, že i když se podaří úspěšně zastavit nelegální migraci na jedné migrační trase do Evropy, velmi rychle je nahrazena jinou trasou."

Hranice EU je totiž dlouhá a různorodá a problémy s nelegální migrací nemá jen Středomoří, ale i země na východní a jihovýchodní hranici Unie. Přesto se nikdy neřešily na celounijní úrovni, proto to není třeba ani tentokrát, míní Češi.

Podle českých úředníků leží vina i na straně středomořských zemí a jejich imigračních systémů. "Zatímco v případě nových členských států byly jejich systémy podrobeny velmi důsledným prověrkám, zda odpovídají požadavkům daným evropskou legislativou, toto mnohdy neplatí v případě starých členských států," tvrdí Česko o přímořských státech Unie.

To ostatně vyplývá i z materiálů, které mají k dispozici čeští poslanci z výboru pro evropské záležitosti. Podle nich je z pohledu České republiky způsobena aktuální situace ve Středomoří selháním spolupráce se třetími zeměmi.

Naopak pozitivně Česko hodnotí přísnou ofenzivní politiku Itálie vůči Libyi, která je jedním ze zdrojů utečenců. Itálie s Libyí uzavřela dohodu, podle které jí běžence vrací. "Z pohledu Česka je tento krok možné hodnotit velmi pozitivně," píše se v materiálu.

Text zároveň připomíná, že za stejný krok si Itálie naopak od jiných zemí vysloužila kritiku - například od humanitárních organizací i některých humanitárně laděných členských států - například Švédska či Nizozemska.

Protichůdné zájmy sedmadvacítky

Právě kvůli odlišným pohledům na věc není možné na unijní úrovni dojít k jednoznačnému řešení. To, co se některým zemím líbí, jiné odmítají. Dubnová rada ministrů vnitra a spravedlnosti v Lucemburku tak nakonec řešení nenašla.

"Proběhla intenzivní diskuse k problematice vnitřního přesídlování a možného pilotního projektu Evropské komise pro Maltu. Ačkoliv se původně plánovala společná tisková zpráva k této problematice, během diskuse nebyla shoda a k jejímu vydání tudíž nedošlo," píše se v materiálech poslanců.

Zatímco koncept sdíleného břemene, se kterým přišla Malta s Kyprem, má zastání u Řeků či v Nizozemsku, ostře proti se naopak staví Polsko, Dánsko či Velká Británie.

Obecnou podporu myšlence solidarity stran imigrace vyjadřují i Španělé, Rumuni, Italové, Bulhaři, Portugalci, Rakušané a Řekové.

Řecko, Španělsko, Polsko, Itálie a Malta navrhují zároveň jako jedno z řešení ilegální imigrace posílení Frontexu (Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, pozn. red.). Řecko také uvažuje o zřízení evropské pobřežní stráže.

Řecko, Kypr, Španělsko Polsko, Itálie, Nizozemsko a Belgie navíc požadují urychlené vyjednávání smluv se třetími zeměmi, například s Pákistánem, Tureckem a Libyí.

České předsednictví a imigrace

Unie často jedná o imigraci jen během oběda

Leden 2009
Itálie, Malta a Kypr připravily neformální analýzu k problematice migrace přes Středozemí. Ještě dříve, než byl dokument oficiálně předán českému předsednictví, unikl do italských médií. České předsednictví bylo požádáno, aby materiál předložilo na neformální radě ministrů vnitra a spravedlnosti 15. ledna. Prosbě vyhovělo, návrh byl prezentován, ale pouze během pěti minut v rámci oběda.

Únor 2009
O analýze se debatovalo na radě ministrů vnitra a spravedlnosti, tentokrát už jako o řádném bodu programu.

Březen 2009
Na konci března ztroskotalo u libyjských břehů několik plavidel s nelegálními migranty na palubě, kteří se snažili dostat z Libye na Maltu nebo italskou Lampedusu. Potopily se dvě lodě, sto lidí bylo nalezeno mrtvých, dalších sto je pohřešovaných. Na palubách byli zejména migranti z Ghany, Nigérie, Nigeru či Burkiny Fasso nebo migranti z Afrického rohu (Etiopie, Somálsko).

Duben 2009
V návaznosti na tuto tragédii byl na žádost Komise na dubnovém jednání rady ministrů vnitra a spravedlnosti zařazen bod o návštěvě komisaře Barrota na Maltě a italské Lampeduse (opět během oběda). Návštěva se uskutečnila ještě před tragédií, ale následná diskuse byla tragédií výrazně poznamenána. V reakci na tragédii došlo také k několika tiskovým prohlášením Francie, českého předsednictví, Švédska a komisaře Barrota.

Červen 2009
Na základě žádosti Komise se téma projednávalo opět na červnové radě (jak jinak - během oběda). Stejně tak se tématu věnoval i bruselský summit, kterým končilo české předsednictví.

zdroj: PSP ČR








Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  (vlevo)  a ministr spravedlnosti Robert...
Pelikán chce změnit dosazování soudců. Ti tvrdí, že to omezí nezávislost

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se pokouší dva měsíce před volbami změnit systém dosazování soudců. Způsob jejich přijímání je v Česku podle ministerstva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.