Česko: Imigranty z jihu nechceme, povzbudilo by to další běžence

Česká republika odmítá přerozdělování nelegálních přistěhovalců mezi zeměmi Evropské unie. To se snaží prosadit středomořské státy, které se s přílivem běženců nejvíc potýkají. V Unii se z toho stává ožehavé téma. "Vedlo by to naopak k nárůstu imigrace," tvrdí české ministerstvo vnitra.

Imigranti z Afriky berou EU útokem. Středomořské státy nevědí, co si s nimi počít. | foto: Darrin Zammit Lupi, Reuters

Přistěhovalci trápí zejména Kypr a Maltu. Ostrovní státy proto přišly s konceptem tzv. sdílení břemene. Žadatelé o azyl by podle nich mohli být rozmístěni po celé Evropě v nových i starých zemích EU. - čtěte Evropa si neví rady s přistěhovalci, poslat by je chtěla i do Česka

Česko se dosud k návrhu nevyjadřovalo, až do minulého týdne jako předsednická země jen moderovalo debatu a mělo najít kompromis. Například ministr vnitra Martin Pecina na toto téma řídil Radu ministrů vnitra a spravedlnosti.

Po předání předsednického žezla Švédsku už bylo Pecinovo ministerstvo sdílnější. Podle něj Česká republika "nevidí vnitřní přesídlování a sdílení břemene jako adekvátní a účinný způsob řešení problémů s nelegální migrací".

"Takové opatření by mohlo být naopak pouze dalším impulsem k posílení migrace do EU," tlumočila iDNES.cz český postoj Markéta Matlochová z tiskového oddělení.

Za problém si mohou i samy přímořské státy

Česko také tvrdí, že je třeba účinně využívat i těch nástrojů, které už existují. "Konkrétně institut sdílení břemene už funguje v rámci dublinského systému, který umožňuje převzetí žadatelů o azyl mezi jednotlivými členskými státy," tvrdí vnitro.

Přijímaná opatření podle Matlochové nelze směřovat jednostranně: "Ze zkušenosti vyplývá, že i když se podaří úspěšně zastavit nelegální migraci na jedné migrační trase do Evropy, velmi rychle je nahrazena jinou trasou."

Hranice EU je totiž dlouhá a různorodá a problémy s nelegální migrací nemá jen Středomoří, ale i země na východní a jihovýchodní hranici Unie. Přesto se nikdy neřešily na celounijní úrovni, proto to není třeba ani tentokrát, míní Češi.

Podle českých úředníků leží vina i na straně středomořských zemí a jejich imigračních systémů. "Zatímco v případě nových členských států byly jejich systémy podrobeny velmi důsledným prověrkám, zda odpovídají požadavkům daným evropskou legislativou, toto mnohdy neplatí v případě starých členských států," tvrdí Česko o přímořských státech Unie.

To ostatně vyplývá i z materiálů, které mají k dispozici čeští poslanci z výboru pro evropské záležitosti. Podle nich je z pohledu České republiky způsobena aktuální situace ve Středomoří selháním spolupráce se třetími zeměmi.

Naopak pozitivně Česko hodnotí přísnou ofenzivní politiku Itálie vůči Libyi, která je jedním ze zdrojů utečenců. Itálie s Libyí uzavřela dohodu, podle které jí běžence vrací. "Z pohledu Česka je tento krok možné hodnotit velmi pozitivně," píše se v materiálu.

Text zároveň připomíná, že za stejný krok si Itálie naopak od jiných zemí vysloužila kritiku - například od humanitárních organizací i některých humanitárně laděných členských států - například Švédska či Nizozemska.

Protichůdné zájmy sedmadvacítky

Právě kvůli odlišným pohledům na věc není možné na unijní úrovni dojít k jednoznačnému řešení. To, co se některým zemím líbí, jiné odmítají. Dubnová rada ministrů vnitra a spravedlnosti v Lucemburku tak nakonec řešení nenašla.

"Proběhla intenzivní diskuse k problematice vnitřního přesídlování a možného pilotního projektu Evropské komise pro Maltu. Ačkoliv se původně plánovala společná tisková zpráva k této problematice, během diskuse nebyla shoda a k jejímu vydání tudíž nedošlo," píše se v materiálech poslanců.

Zatímco koncept sdíleného břemene, se kterým přišla Malta s Kyprem, má zastání u Řeků či v Nizozemsku, ostře proti se naopak staví Polsko, Dánsko či Velká Británie.

Obecnou podporu myšlence solidarity stran imigrace vyjadřují i Španělé, Rumuni, Italové, Bulhaři, Portugalci, Rakušané a Řekové.

Řecko, Španělsko, Polsko, Itálie a Malta navrhují zároveň jako jedno z řešení ilegální imigrace posílení Frontexu (Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, pozn. red.). Řecko také uvažuje o zřízení evropské pobřežní stráže.

Řecko, Kypr, Španělsko Polsko, Itálie, Nizozemsko a Belgie navíc požadují urychlené vyjednávání smluv se třetími zeměmi, například s Pákistánem, Tureckem a Libyí.

České předsednictví a imigrace

Unie často jedná o imigraci jen během oběda

Leden 2009
Itálie, Malta a Kypr připravily neformální analýzu k problematice migrace přes Středozemí. Ještě dříve, než byl dokument oficiálně předán českému předsednictví, unikl do italských médií. České předsednictví bylo požádáno, aby materiál předložilo na neformální radě ministrů vnitra a spravedlnosti 15. ledna. Prosbě vyhovělo, návrh byl prezentován, ale pouze během pěti minut v rámci oběda.

Únor 2009
O analýze se debatovalo na radě ministrů vnitra a spravedlnosti, tentokrát už jako o řádném bodu programu.

Březen 2009
Na konci března ztroskotalo u libyjských břehů několik plavidel s nelegálními migranty na palubě, kteří se snažili dostat z Libye na Maltu nebo italskou Lampedusu. Potopily se dvě lodě, sto lidí bylo nalezeno mrtvých, dalších sto je pohřešovaných. Na palubách byli zejména migranti z Ghany, Nigérie, Nigeru či Burkiny Fasso nebo migranti z Afrického rohu (Etiopie, Somálsko).

Duben 2009
V návaznosti na tuto tragédii byl na žádost Komise na dubnovém jednání rady ministrů vnitra a spravedlnosti zařazen bod o návštěvě komisaře Barrota na Maltě a italské Lampeduse (opět během oběda). Návštěva se uskutečnila ještě před tragédií, ale následná diskuse byla tragédií výrazně poznamenána. V reakci na tragédii došlo také k několika tiskovým prohlášením Francie, českého předsednictví, Švédska a komisaře Barrota.

Červen 2009
Na základě žádosti Komise se téma projednávalo opět na červnové radě (jak jinak - během oběda). Stejně tak se tématu věnoval i bruselský summit, kterým končilo české předsednictví.

zdroj: PSP ČR