Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nevyhnutelný a spravedlivý. Na odsunu Němců ale Čechům vadí násilí

  12:55aktualizováno  12:55
Většina Čechů považuje odsun Němců po druhé světové válce za nevyhnutelný a spravedlivý, ale odsuzuje jeho násilnou podobu. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research a sbírky Paměť národa.

Řada německých obyvatel Jeseníku prožila v roce 1938 euforii, kterou ale postupem času vystřídal děs a v lednu 1946 je pak čekal odsun (na snímku). | foto: archiv Petra Procházky

„Téma odsunu je pro českou společnost stále živé,“ řekl Ondřej Veis, ředitel agentury NMS, která výzkum realizovala. Tři čtvrtiny občanů si myslí, že mají alespoň základní znalosti o odsunu a nejvíce informací získali ve škole.

Sedmdesát procent dotázaných Čechů považuje odsun Němců za nevyhnutelný, za spravedlivý 61 procent. Podle většiny dotázaných není nutné vracet odsunutým jejich majetek a téměř sedmdesát procent lidí si myslí, že sudetští Němci stále chtějí získat zpět svůj majetek a budou v tom pokračovat i v budoucnu. Výslovně za „hrozbu“ je však považuje pouze pětina obyvatelstva.

Konec Němců v Čechách budí vášně

Odsun Němců z Brna, ilustrační foto.

Podle dvou třetin dotázaných není třeba se za odsun omlouvat, avšak 78 procent lidí vyjádřilo nesouhlas s násilnostmi, které odsun provázely. Nicméně výrazná většina respondentů (80 %) si nemyslí, že lze odsun považovat za genocidu.

Mezi respondenty výzkumu převažovali lidé, kteří události odsunu hodnotí opatrně a nemají vyhraněné názory (46 %). Zastánci odsunu častěji deklarují lepší znalost problematiky a jsou to především muži (dvě třetiny), výrazně častěji se dle výzkumu jedná o věkovou kategorii 45-54 let s nižším vzděláním. Téměř polovina z nich žije ve městech do pěti tisíc obyvatel, častěji v Ústeckém či Jihomoravském kraji.

Metodika

V rámci tzv. Českého národního panelu se agentura NMS Research dotázala vzorku o rozsahu tisíce respondentů. Výzkum se konal on-line, vzorek byl reprezentativní podle pohlaví, věku, kraje a velikosti místa bydliště.

Čísla vyplývají z otázky následujícího znění: „Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky, které se týkají odsunu německého obyvatelstva z Československa v roce 1945?“

Dotazovaní pak každé z tezí, které dostali, například „Odsun sudetských Němců byl nevyhnutelný“ či „Odsun Němců z Československa byl spravedlivý“, přiřazovali svůj názor na stupnici od rozhodného souhlasu po rozhodný nesouhlas. Výzkum tak v otázce nečinil rozdílu mezi tzv. divokým odsunem bezprostředně po válce a pozdějším odsunem organizovaným.

Mezi odpůrci odsunu převažují ženy, výrazně častěji jsou oproti jiným zastoupeny věkové kategorie 18-24 a 55-64 let žijící v Praze.

Agentura NSM Research se pokusila zmapovat i rozdíly mezi názory lidí žijících v bývalých Sudetech a lidí ve vnitrozemí, k výraznému rozdílu ale nedospěla - bloky respondentů s tím či oním názorem se různily nanejvýš o čtyři procentní body.

„V Česku dnes žije zhruba čtyřicet tisíc sudetských Němců. Ve sbírce Paměť národa jsme již zaznamenali příběhy takřka stovky z nich a často jsme se přitom setkali s kontroverzními reakcemi veřejnosti. Je zřejmé, že téma odsunu českou společnost stále rozděluje, zároveň zde ale evidentně dospívá generace, pro kterou je odsun nepřijatelný,“ říká zakladatel sbírky Paměť národa, Mikuláš Kroupa.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.