Konec Němců v Čechách: temná kapitola, která dodnes budí vášně

Poválečný odsun - slovy jiných, vyhnání - Němců z českých zemí zůstává i sedmdesát let po válce ožehavým tématem. Definitivní zpřetrhání staletí společného soužití zasáhlo tři miliony lidí. Nikdy v historii se na teritoriu českých zemí neodehrál tak rozsáhlý přesun tak rychle.
Odsun Němců z Brna, ilustrační foto.

Odsun Němců z Brna, ilustrační foto. | foto: archivMF DNES

Je to příznačné. Už jen to, jestli říkáte „odsun“, nebo „vyhnání“, vás může zařadit do tábora, jemuž někteří lidé nebudou moci ani sedmdesát let po válce přijít na jméno.

70 okamžiků druhé světové války

Zůstaly jen zarostlé hroby, zmizelé vesnice, zplanělá stromořadí, přervaná historická paměť pohraničí - a také poznání, že člověk přes veškerý pokrok zůstává druhem, v jehož rozhodování hrají roli emoce, touha po odplatě i snaha zjednodušovat si vidění minulosti, protože je spletitá a těžko se v ní orientuje.

Jednotlivým ohlédnutím za tou dobou se těžko přisuzuje přesná váha, která by umožnila říci, které ohlédnutí je relevantní více než jiné. Platí totiž všechna najednou. Vyslovit jedno není popřením jiného.

To první ohlédnutí pochází z roku 1938 a připomíná, že vůbec první vyhnání se netýkalo Němců, ale Čechů, českých Židů a německých antifašistů - celkem až 250 tisíc lidí, kteří museli uprchnout z obsazeného pohraničí, především úředníků a státních zaměstnanců. A to v situaci výrazně odlišné té, za níž o sedm let později prchali Němci - tedy poté, co Německo rozpoutalo a prohrálo nejničivější válku v dějinách s úmyslem vyhladit celé národy.

Minulost Němců v Čechách

Příslušnost Čechů a Němců ke společnému kulturnímu okruhu lze datovat například ke křtu 14 českých knížat v Řezně v roce 845.

Osídlování pohraničí pak bylo politikou krále Přemysla Otakara II. Nabízené výhody vedly ke kolonizaci pohraničí, rozvoji řemesel, zakládání měst a obchodu. Osídlování splnilo svou funkci koncem 14. století. Dlouhou dobu, vlastně až do 19. století, bylo toto soužití relativně funkční.

Průmyslová revoluce 19. století přinesla do pohraničí rozvoj řady odvětví - sklářství, textilního průmyslu, hornictví, chemiček i výroby porcelánu. S vlnou nacionalismu, která prošla Evropou, se ale objevily i třenice a hlasy volající po jazykové rovnoprávnosti. Nové pracovní příležitosti ve městech přivedly sociálně slabší české venkovany, kteří začali Němce vytlačovat.

První světová válka rozkol jen prohloubila. Čeští Němci vyhlásili samostatné provincie, ty ale obsadilo československé vojsko.

V nově zrozeném Československu bylo více Němců než Slováků. Stát formálně zaručoval ochranu menšin, v praxi nicméně soužití bylo složité. Němci například těžce nesli penzionování z postů úředníků kvůli neznalosti češtiny či to, že jejich děti mají chodit do českých škol. Hospodářská krize národnostní spory eskalovala.

Po nástupu Hitlera se už krize jen zrychlila. Původně autonomně vystupující Sudetoněmecká strana se stala mluvčí celého etnika i prodlouženou rukou nacistů, funkčně plnili obdobnou roli slovenští „ľuďáci“ (Hlinkova slovenská ľudová strana).

Československá státní moc těmto silám, stejně jako nepřátelství Polska i Maďarska, dokázala odolávat do září 1938, kdy jí srazila vaz konference velmocí v Mnichově.

Češi, kteří po Mnichovu v pohraničí zbyli, se ocitli v nerovnoprávném postavení. Bez českých škol, bez češtiny coby úřední řeči, dokonce pod zákazem veřejného zpěvu a bohoslužeb v češtině.

Při druhém pohledu - tentokrát už do jara a léta 1945 - je znát rozdíl mezi „divokým“ a neorganizovaným vyháněním, které následovalo bezprostředně po pádu Hitlerovy říše, a pozdějším oficiálně schváleným odsunem, jejž posvětila Postupimská dohoda (o jednání v Postupimi jsme psali zde).

Právě při onom „divokém“ odsunu se někteří čeští a slovenští občané dopustili těch největších násilností, které jsou s touto dějinnou událostí spojovány. Na vlastní pěst, nikoliv v rámci státního teroru, jaký v okupované části Československa realizovali nacisté za druhé světové války.

Ovšem už během druhé světové války, ještě před zlomovými bitvami let 1942 a 1943, už československá exilová politická reprezentace s odsunem Němců počítala.

Stojí za to zastavit se u tvrzení (jímž argumentuje např. prezident Zeman), že sudetští Němci před válkou z 90 % volili Sudetoněmeckou stranu (SdP), kolaborující s Hitlerem.

SdP v roce 1935 vyhrála svobodné volby, tou dobou se však ještě od Hitlera oficiálně distancovala. Získala hlasy zhruba 63 % německých voličů (1,25 milionu hlasů, všech Němců byly 3 miliony). Nikdo, komu na konci války bylo pod 31 let, nemohl v roce 1935 SdP volit, protože ještě neměl volební právo.

Volby na odtržených územích v prosinci 1938 už se odehrály ve zfanatizované atmosféře po připojení k Říši. Volební lístky obsahovaly pouze otázku „volíte Hitlera, Henleina a Franka - ano, či ne?“. Nikdo jiný na výběr nebyl (viz obrázek vpravo). Intenzivní nacistická propaganda, spojená s absolutní mocí nad všemi sférami veřejného života, přispěla  k výsledku 97 % hlasů pro „ano“.

Volební lístek z odtrženého pohraničí z prosince 1938

Relevance takového čísla však je obdobně nízká jako relevance údajné 98% podpory Čechů KSČ a Národní frontě ve volbách v roce 1954.

Jenže obrázky hajlujících sudetských Němců při příjezdu wehrmachtu na začátku října 1938 nejde z paměti lidí snadno vymazat. Ti lidé reálně existovali a mnozí z nich reálně německé vojáky vítali. A po válce představovali reálný terč.

Benešovy dekrety

Atmosféru v zemi bezprostředně po konci války ovlivnily i veřejné postoje politické reprezentace. Košická vláda například 17. dubna 1945 vyzvala: „Dejte vyvřít ze svých srdcí živelné nenávisti k německým katanům, jděte účtovat s Němci za všechna jejich zvěrstva a neznejte slitování s německými vrahy“. Jasně protiněmecký byl i prezident Edvard Beneš, v očích mnohých pokračovatel T. G. Masaryka. Ten například 12. května veřejně vyzval k „vylikvidování otázky německé v naší republice“ a později prohlásil, že za nacistické zločiny je německý národ zodpovědný jako celek.

Půdu k vysídlení Němců vytvořila série Benešových dekretů. Například už 19. května 1945 staronový prezident zneplatnil majetkové převody a jednání uzavřené pod tlakem pomnichovské perzekuce a okupace a umožnil znárodnění majetku „osob státně nespolehlivých“. O dva dny později přibyl další, konfiskující zemědělský majetek „Němců, Maďarů, zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“.

Vysídlení tří milionů Němců z Československa
české zeměSlovensko
„divoký“ odsun (1945)650 tisíc10 tisíc
organizovaný odsun (1945)2,1 milionu156 tisíc
dodatečný odsun (1947)70 tisíc10 tisíc

Na základě dekretů musely zemi opustit během několika měsíců tři miliony lidí, což představovalo největší - navíc vynucenou a v krátké době provedenou - migrační vlnu na českém území.

Další dekrety například formalizovaly potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a mimořádné lidové soudy, stanovily pravidla pro řízení osídlení pohraničí a konkretizovaly, jak bude osídlena uprázdněná zemědělská půda.

Pohraničí - termín Sudety byl už od 22. května 1945 vyhláškou zakázán - se totiž po válce během několika měsíců stalo prakticky pustinou, v níž zbylo nanejvýš kolem dvanácti procent původního obyvatelstva, zejména Čechů, kteří zde válku přečkali a neodešli po Mnichovu.

Nové osídlence, často chudší lidi z vnitrozemí (a také Slováky či etnické Čechy repatriované z Ukrajiny, Rumunska či Balkánu) přitom lákala vidina zisku lepšího ekonomického postavení. Byly jich statisíce - ze 2,2 milionů lidí, kteří v pohraničí žily v květnu 1947, tvořili noví osídlenci téměř dvě třetiny. Dosídlovací politika vlád z dalších let ovšem nebyla zcela úspěšná a mnozí z těch, kteří přišli do kraje, k němuž neměli žádný generační vztah, ho zase brzy opustili. Roli sehrála i nucená kolektivizace zemědělství.

To už ale byla jiná kapitola, kapitola z dějin, které nejen vykládala, ale i psala Moskva a její nohsled KSČ.

Co s nimi, když jsme jim postříleli rodiče?

Jaké byly příběhy onoho léta 1945, ať už jim budeme říkat odsun, vyhnání, vysídlení či jakkoliv jinak? Jisté je, že nešlo o státní teror jaký praktikovalo nacistické Německo.

Odsun semlel i antifašisty

Během poválečných represí se měli z nařízení vlády respektovat prokazatelní němečtí antifašisté. Vznikaly komise k prověřování Němců a udělování antifašistických legitimací, které chránily před diskriminací.

Rozhodování komisí se lišilo, zatímco mnohde museli prokázat odbojovou činnost, jinde stačilo předválečné členství v KSČ či v sociální demokracii.

Většina antifašistů však nakonec zvolila cestu dobrovolného vystěhování do okupačních zón v Německu. Mnohdy se buď nechali přesvědčit komunisty a odešli budovat socialismus, nebo solidarizovali s ostatními odsunutými. Často odcházeli i ze strachu, jelikož ani legitimace je před útoky neochránila. Antifašisté měli při odsunu lepší postavení, každá rodina měla nárok na čtvrtinu železničního vagonu a mohla si s sebou vzít i majetek.

„Čo som mal s nimi robiť, keď sme im postrieľali rodičov?“ zdůvodňoval zavraždění více než sedmdesáti dětí včetně kojenců slovenský důstojník Karol Pazúr, hlavní iniciátor masakru na Švédských šancích na Přerovsku, při němž bylo 18.-19. června zabito 265 civilistů. Podle svědků obzvláště hrůzným způsobem. Sám Pazúr za zvěrstvo dostal dvacet let, Klement Gottwald mu krátce na to zajistil svobodu (více o masakru jsme psali zde).

První půle června 1945 znamenala také smrt pro nejméně 763 Němců v Postoloprtech, na níž se podílely armáda i Revoluční gardy. Celkem 1 691 lidí přišlo o život na následky nemocí, vyčerpání či přirozenou smrtí v rámci tzv. Brněnského pochodu smrti, vysídlovací akce započaté 30. května. Další zemřeli třeba v Lanškrouně (samostatný článek k tomu čtěte zde).

To jsou jen ty nejvýraznější. Historik Tomáš Staněk odhadl, že v rámci „krajně diskriminačního zacházení“ přišlo v letech 1945-1946 na československém území o život až 25 tisíc lidí.

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

14. března 2024  13:49,  aktualizováno  14:10

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici....

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

11. března 2024  15:14,  aktualizováno  16:57

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

11. března 2024  9:42

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

13. března 2024  6:16,  aktualizováno  10:03

Sledujeme online Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přímý konflikt Ruska s NATO je už jen krok od třetí světové války, hrozí Putin

18. března 2024  10:46

Ruský diktátor Vladimir Putin v pondělí varoval Západ, že přímý konflikt mezi Ruskem a NATO by...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Brazílii sužuje nesnesitelné horko. V Riu byla pocitová teplota 62,3 stupně

19. března 2024

V Brazílii je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů...

KOMENTÁŘ: Jen v totalitách média útočí na opozici a obhajují vládu, píše Babiš

19. března 2024  7:40

Po posledních průzkumech preferencí vládní řady zřejmě zachvátila pořádná panika. Místo toho, aby...

Bankomaty v Etiopii kvůli chybě rozdaly lidem miliony. Vraťte je, prosí banka

19. března 2024  7:11

Největší etiopská banka se o víkendu potýkala s technickou závadou systému. Ta způsobila, že si...

Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, říká šéf Evropské rady Michel

19. března 2024  6:52

Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...