Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi si zaslouží něco lepšího, pustili se europoslanci do „potížisty“ Klause

  11:23aktualizováno  12:48
V europarlamentu se rozpoutala ostrá debata o podmínkách českého prezidenta Václava Klause pro podpis Lisabonské smlouvy. "Češi si zaslouží něco lepšího," vzkázala na adresu prezidenta europoslankyně zelených. Klaus ale našel mezi evropskými zákonodárci i zastání. Česko je poslední zemí, která zatím smlouvu neratifikovala.
Prezident svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou podmiňuje výjimkou z Listiny základních práv EU, která může podle něj ohrozit majetkové vztahy a právní jistotu v zemi.

Prezident svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou podmiňuje výjimkou z Listiny základních práv EU, která může podle něj ohrozit majetkové vztahy a právní jistotu v zemi. | foto: Koláž - iDNES.cz

Podle švédské ministryně pro EU Cecilie Malmströmové, která zastupovala předsednictví sedmadvacítky, průběh říjnového summitu Unie i jmenování nové Evropské komise budou záviset na tom, co se v Česku stane kolem dosud chybějící ratifikace smlouvy.

To europoslankyně zelených Rebecca Harmsová zvolila méně diplomatický tón. "Češi si zaslouží něco lepšího," řekla na adresu prezidenta Klause a vyzvala švédské předsednictví, aby koncem října na summitu EU nevycházelo vstříc požadavkům Česka na výjimku z Listiny základní práv EU.

KLAUS OTÁLÍ S PODPISEM LISABONU

Chce ve smlouvě poznámku o Chartě práv EU

"To by byl příliš vstřícný krok vůči tomuto českému potížistovi," podotkla s tím, že Klaus prý neumí prohrávat a nerespektuje český parlament, který již smlouvu schválil.

Podle portugalské socialistické zástupkyně Edite Estrelaové by EU měla určit termín, do něhož by Klaus dokument podepsal. "Není jiná možnost, než aby podepsal tuto smlouvu," řekl o Klausově váhání s podpisem belgický šéf liberální frakce v EP Guy Verhofstadt.

Klaus hledá jen záminky, zaznělo v parlamentu

"Považuji za nepřijatelné, aby teď byly Benešovy dekrety ještě jednou vytahovány," prohlásil za socialistickou frakci Rakušan Hannes Swoboda, v jehož zemi jsou poválečné československé dekrety dlouhodobě sporné.

Podle něj se přece už před rozšířením EU zdlouhavě debatovalo o těchto dekretech a dospělo se k závěru, že nemají žádný retroaktivní účinek a že nejsou žádnou překážkou pro vstup Česka do EU.

KLAUSOVA ŠANCE PRO LISABON

Stačí jen slib, že EU nezpochybní Benešovy dekrety

"Všichni víme, že to jsou pouhé záminky," řekl o požadavcích prezidenta Klause šéf nejsilnější lidovecké frakce Joseph Daul z Francie. Jeho skupina, v níž působí i čeští europoslanci za KDU-ČSL a dříve tam byli i zástupci ODS, lituje, že Klaus i přes schválení smlouvy parlamentem ČR přišel s dalšími překážkami.

Klaus našel i své zastánce

Šéf Evropské komise José Barroso vyjádřil přesvědčení, že nebudou kladeny další umělé překážky na cestě k dokončení ratifikace v ČR. "Tato smlouva je skutečně nezbytná," dodal.

Klaus ale našel i zastánce. Euroskeptický britský poslanec Nigel Farage jeho požadavky a odmítání podpisu smlouvu chápe. "Postavil se za české národní zájmy," podotkl směrem ke Klausově podmínce ohledně dekretů.

Některé reakce německých či rakouských kolegů prý ukázaly, že má pravdu. "Vydržte, když vám nedají, co chcete, nepodepisujte," vzkázal Klausovi.

Český europoslanec Oldřich Vlasák (ODS) v reakci na některé výroky kolegů poznamenal, že je třeba k sobě přistupovat s pokorou a respektovat ústavní postupy v jednotlivých zemích.

Prezident se bojí prolomení Benešových dekretů

Česko je poslední zemí, která zatím smlouvu neratifikovala. Lisabon už sice schválily obě komory parlamentu, ale skupina senátorů žádá Ústavní soud, aby zvážil, zda je dokument v souladu s českým ústavním pořádkem.

Prezident smlouvu zatím nepodepsal a navíc předložil podmínky k dokončení ratifikace. Obává se, že by mohly být uplatněním Listiny základních práv EU prolomeny Benešovy dekrety, které upravovaly mimo jiné poválečné vyvlastnění Němců a Maďarů.

Požaduje proto, aby si Česko dojednalo výjimku z této listiny, která by se ratifikací smlouvy stala právně závaznou. V minulých dnech se přidala slovenská vláda, že pokud výjimku získá Praha, bude ji chtít i Bratislava. - více čtěte zde

Podobné výjimky mají Polsko a Británie. Oba státy je ale vyjednaly už dříve a z jiných důvodů. "Musíme vyčkat, jak by měly tyto podmínky vypadat," podotkla švédská ministryně ke Klausovým požadavkům.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Americká zpěvačka Kesha vystoupila v pražském klubu Sasazu (18. července 2013,...
Hudebnímu průmyslu vládnou bílí muži, zjistil průzkum. Ženám vadí arogance

V hudebním světě jsou ženy a příslušníci etnických menšin stále v minoritním zastoupení, zvlášť na vedoucích a manažerských pozicích. Upozornil na to průzkum...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Vedoucí ve strojírenství

Grafton Recruitment Praha
Kraj Vysočina
nabízený plat: 35 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.