Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi neumí jezdit v tunelech, bourají v nich častěji než západní sousedé

  9:12aktualizováno  9:12
Jízdu v tunelech nemají čeští řidiči zažitou. Bourají v nich častěji než Němci či Rakušané. Oproti Rakušanům jsme na tom v počtu nehod na kilometr tunelu dokonce osmadvacetkrát hůře. Podrobné informace přináší pondělní vydání MF DNES.

Dva dny před otevřením tunelu Blanka v něm hasiči simulovali zásah. Po něm dali definitivní razítko, že spuštění ostrého provozu už nic nebrání. | foto: HZS Praha/Radek Krahulík

„V německých tunelech se stane 0,228 nehody na jeden milion ujetých kilometrů, takzvaných vozokilometrů. V Rakousku je to dokonce jen 0,0112 nehody. A v Česku se v tunelech stane nehoda zhruba osmadvacetkrát častěji - je to 0,312 bouračky na milion vozokilometrů,“ uvedl pro MF DNES profesor dopravní fakulty ČVUT Pavel Přibyl.

Důvodů pro častější nehody může být několik. Především v Česku není mnoho tunelů, a řidiči s nimi proto nemají zkušenost. Složité městské tunelové komplexy donedávna úplně chyběly. Hůře jsme na tom i s dodržováním pravidel silničního provozu a nedostatky jsou také v autoškolách. „V autoškole se to vůbec neučí. Lidé pak mohou v tunelu zmatkovat,“ vysvětlil Přibyl.

Experti na dopravní chování nedávno zjišťovali návyky řidičů při jízdě pod zemí. Výzkum ve Strahovském tunelu ukázal, že jezdí o třicet centimetrů blíže ke středu než na běžné silnici. „Snaží se držet co nejdál od stěn,“ popsal odborník Petr Bouchner. V tunelech, které mají oddělené tubusy pro každý směr, to ale nemusí být problém.

Navzdory vyššímu počtu nehod při jízdě pod zemí oproti Německu a Rakousku ale stále platí, že tunely jsou nejbezpečnějším typem komunikace. Zatímco na kilometr běžné silnice připadá jedna nehoda na každých 12 a půl dne, na dálnici je to jen na 31,2 dne a v tunelech připadá na kilometr jedna nehoda na 416 dní.

Zejména pražští šoféři mají nyní možnost, jak své řidičské dovednosti v tunelech potrénovat. O víkendu zahájil provoz šestikilometrový tunel Blanka (více zde), který je součástí severozápadního úseku Městského okruhu. Stal se nejdelším podzemním komplexem v Evropě. Dosud prvenství držel tunel v Madridu.

Se stavbou Blanky se začalo za primátora Pavla Béma v roce 2007. Původně měla být dokončena v roce 2011, ale termín se několikrát posunul. Cena tunelu dosáhla 38 miliard korun.

Zahájení provozu v tunelu Blanka:

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Zákaz vstupu do lesů na Šumavě posvětili úředníci, může jít o život

Do známých turistických lokalit v okolí Nové Pece, Stožce ale i Horní Plané je od úterý zakázáno vstupovat. Lesy jsou nebezpečné kvůli sobotní bouřce, která v...  celý článek

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  (vlevo)  a ministr spravedlnosti Robert...
Pelikán chce změnit dosazování soudců. Ti tvrdí, že to omezí nezávislost

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se pokouší dva měsíce před volbami změnit systém dosazování soudců. Způsob jejich přijímání je v Česku podle ministerstva...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ministerstvo změnilo podmínky pro mladé lékaře, mohou se hlásit do programu

Ministerstvo zdravotnictví v úterý změnilo podmínky pro letošní absolventy lékařských fakult, kteří nemohli pokračovat v dalším specializačním vzdělávání. Nově...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.