Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi neumí jezdit v tunelech, bourají v nich častěji než západní sousedé

  9:12aktualizováno  9:12
Jízdu v tunelech nemají čeští řidiči zažitou. Bourají v nich častěji než Němci či Rakušané. Oproti Rakušanům jsme na tom v počtu nehod na kilometr tunelu dokonce osmadvacetkrát hůře. Podrobné informace přináší pondělní vydání MF DNES.

Dva dny před otevřením tunelu Blanka v něm hasiči simulovali zásah. Po něm dali definitivní razítko, že spuštění ostrého provozu už nic nebrání. | foto: HZS Praha/Radek Krahulík

„V německých tunelech se stane 0,228 nehody na jeden milion ujetých kilometrů, takzvaných vozokilometrů. V Rakousku je to dokonce jen 0,0112 nehody. A v Česku se v tunelech stane nehoda zhruba osmadvacetkrát častěji - je to 0,312 bouračky na milion vozokilometrů,“ uvedl pro MF DNES profesor dopravní fakulty ČVUT Pavel Přibyl.

Důvodů pro častější nehody může být několik. Především v Česku není mnoho tunelů, a řidiči s nimi proto nemají zkušenost. Složité městské tunelové komplexy donedávna úplně chyběly. Hůře jsme na tom i s dodržováním pravidel silničního provozu a nedostatky jsou také v autoškolách. „V autoškole se to vůbec neučí. Lidé pak mohou v tunelu zmatkovat,“ vysvětlil Přibyl.

Experti na dopravní chování nedávno zjišťovali návyky řidičů při jízdě pod zemí. Výzkum ve Strahovském tunelu ukázal, že jezdí o třicet centimetrů blíže ke středu než na běžné silnici. „Snaží se držet co nejdál od stěn,“ popsal odborník Petr Bouchner. V tunelech, které mají oddělené tubusy pro každý směr, to ale nemusí být problém.

Navzdory vyššímu počtu nehod při jízdě pod zemí oproti Německu a Rakousku ale stále platí, že tunely jsou nejbezpečnějším typem komunikace. Zatímco na kilometr běžné silnice připadá jedna nehoda na každých 12 a půl dne, na dálnici je to jen na 31,2 dne a v tunelech připadá na kilometr jedna nehoda na 416 dní.

Zejména pražští šoféři mají nyní možnost, jak své řidičské dovednosti v tunelech potrénovat. O víkendu zahájil provoz šestikilometrový tunel Blanka (více zde), který je součástí severozápadního úseku Městského okruhu. Stal se nejdelším podzemním komplexem v Evropě. Dosud prvenství držel tunel v Madridu.

Se stavbou Blanky se začalo za primátora Pavla Béma v roce 2007. Původně měla být dokončena v roce 2011, ale termín se několikrát posunul. Cena tunelu dosáhla 38 miliard korun.

Zahájení provozu v tunelu Blanka:

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.