„V německých tunelech se stane 0,228 nehody na jeden milion ujetých kilometrů, takzvaných vozokilometrů. V Rakousku je to dokonce jen 0,0112 nehody. A v Česku se v tunelech stane nehoda zhruba osmadvacetkrát častěji - je to 0,312 bouračky na milion vozokilometrů,“ uvedl pro MF DNES profesor dopravní fakulty ČVUT Pavel Přibyl.
Důvodů pro častější nehody může být několik. Především v Česku není mnoho tunelů, a řidiči s nimi proto nemají zkušenost. Složité městské tunelové komplexy donedávna úplně chyběly. Hůře jsme na tom i s dodržováním pravidel silničního provozu a nedostatky jsou také v autoškolách. „V autoškole se to vůbec neučí. Lidé pak mohou v tunelu zmatkovat,“ vysvětlil Přibyl.
Experti na dopravní chování nedávno zjišťovali návyky řidičů při jízdě pod zemí. Výzkum ve Strahovském tunelu ukázal, že jezdí o třicet centimetrů blíže ke středu než na běžné silnici. „Snaží se držet co nejdál od stěn,“ popsal odborník Petr Bouchner. V tunelech, které mají oddělené tubusy pro každý směr, to ale nemusí být problém.
Navzdory vyššímu počtu nehod při jízdě pod zemí oproti Německu a Rakousku ale stále platí, že tunely jsou nejbezpečnějším typem komunikace. Zatímco na kilometr běžné silnice připadá jedna nehoda na každých 12 a půl dne, na dálnici je to jen na 31,2 dne a v tunelech připadá na kilometr jedna nehoda na 416 dní.
Zejména pražští šoféři mají nyní možnost, jak své řidičské dovednosti v tunelech potrénovat. O víkendu zahájil provoz šestikilometrový tunel Blanka (více zde), který je součástí severozápadního úseku Městského okruhu. Stal se nejdelším podzemním komplexem v Evropě. Dosud prvenství držel tunel v Madridu.
Se stavbou Blanky se začalo za primátora Pavla Béma v roce 2007. Původně měla být dokončena v roce 2011, ale termín se několikrát posunul. Cena tunelu dosáhla 38 miliard korun.
Zahájení provozu v tunelu Blanka:
