Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi a Němci v Sudetech jsou si stále blíž

aktualizováno 
Valeč - Silnice k západočeské Valči je prašná a plná výmolů, stejně jako dějiny, které se po ní valily. Před stovkami let tudy táhli husité, před šestapadesáti lety odsud byli vyhnáni sudetští Němci, opačným směrem pak do jejich domů mířili obyvatelé noví - Češi. Cestou do Valče není na městečko dlouho vidět. Nejdřív musíte zdolat menší kopec. Teprve potom se před vámi rozevře nečekaně malebný výhled na novorenesanční zámeček na kopci a hned pod ním novou fasádou oživený kostelík. Ta zářivá novota je symbolem časů nových.

Zdejší žlutický kraj leží možná trochu blíže ku Praze než hranicím. Ale i tady jsou šrámy událostí minulého století nepřehlédnutelné. A dnes, v době vášnivých diskusí o Benešových dekretech, opět bolestné. Lidé jsou nuceni vzpomínat.

"Benešovy dekrety? Ano, mluvíme o nich, ale jen proto, že o nich mluví jiní, vždyť už je to tak dávno," říká jedna z prodavaček valečského konzumu, který stojí na náměstí ve stínu kostelní věže.

Tak dávno to zas není. Němci byli vyhnáni a odnesli si s sebou po staletí budovanou kulturu a také schopnost dobře hospodařit. Novo- usedlíci přišli do poválečnými gardami zničeného kraje, k němuž mnohdy dosud nemají hlubší vztah. Tisícovka obyvatel Valče se smrskla na dnešních 262. "Nikdy jsem si nezvykl, byla chyba, že jsme se sem ze Šumavy přestěhovali," říká i dnes důchodce Václav Bulha o svém domově.

Role se vyměnily
Dnes jsou to sudetští Němci, kteří se dovolávají spravedlnosti proti kolektivnímu vyhnání, a na pranýři je české svědomí. Politici nelenili a vytáhli do boje za český národ, jehož národní zájmy jsou prý v ohrožení.

To všechno smícháno se skutečnými hrozbami některých sudetských Němců, kteří se hodlají žalobami domáhat majetku, budí v lidech obavy. Ptají se, co kdyby Němci získali nárok na svůj majetek, a nadávají na německou drzost. Jiní jsou zmateni a nevědí, co si o tom všem myslet. Ti "osvícenější" raději mluví o usmíření a odložení ran minulosti do muzea.

"Jako dítě mě v Karlových Varech vyklopil z kočáru nějaký henleinovec, a krátce nato jsme se museli sbalit a jako Češi ze zabraných Sudet odejít do Prahy," vzpomíná valečský starosta Petr Sušanka. Tyto zážitky z raného dětství předpokládají negativní vztah k Němcům. Sušanka se však řadí k těm, kteří s Němci pěstují živé kontakty.

Sudetští Němci obec podporují
Vždyť také díky německé podpoře mají ve Valči slušně vybavené počítačové středisko, na které by z obecních peněz hned tak nenašetřili. "Mohl bych cítit averzi, ale špatní a dobří lidé jsou v každém národě, a je třeba stavět právě na tom dobrém," říká starosta.

Dokladem dobrých kontaktů je čerstvý fax na starostovském stole od jednoho z německých mecenášů. V dopise upozorňuje, že valečský znak vypadal jinak, než jaký se užívá dnes: hradní brána připomínající železná vrata gotických hradů prý nebyla stažena dolů, ale otevřená.

Odsun si Němci tady ve Valči zažili hned dvakrát. Nejdřív to bylo za husitů, zdejší žlutický kraj patřil mezi bašty vítězného tažení Jana Žižky, a pak v roce 1946. "To byla katastrofa. Mně dekrety vadí, protože jsem humanista. Vadí mi, když se někdo rozhodne pro vysídlení obrovského množství obyvatel, ale už nepřemýšlí, co potom," vysvětluje svůj postoj k dějinám starosta.

Co když mi to seberou
Na rozdíl od osvíceného starosty se mnozí obyvatelé Valče dívají na Němce tak trochu skrz prsty a s nedůvěrou. Jen přihlížejí pravidelnému setkávání bývalých obyvatel Valče. A říkají: Ať u nás utratí, podívají se na "svůj" dům a zase odejdou.

"Já mám oba domy po Němcích a nebudu čekat, až přijdou a seberou mi je. Je nehorázné, když přijdou a řeknou: Můžeme se podívat na náš dům? Jakýpak náš, je můj," rozčiluje se přes plot své zahrady karlovarský podnikatel Miroslav Jenko.

Ve Valči mu patří krásný dům hned na náměstí, postavený v typicky německém stylu s odhalenými trámy v bělostné omítce. "To nebezpečí existuje, proč by jinak dnes tak vyváděli," dodává Jenko na otázku, zda skutečně věří, že se bude majetek vracet. Němce moc rád nemá, je vlastenec, a proto nechce do Evropské unie.

Takové postoje nejsou mezi obyvateli bývalých Sudet ojedinělé, těžko však soudit, zda převládají, či naopak. Ale čím blíž k hranicím, tím méně lidé mluví o strachu: vždyť s Němci téměř denně komunikují v obchodech, restauracích. Oba národy profitují ze sebe navzájem, Němci mají jen přes hranici levnější pracovní sílu, Češi zase práci.

"Je absolutní nesmysl si myslet, že se Němci poženou zpátky do svých domů, vždyť se podívejte kolem, proč by měnili své čisté dvory za ruiny," říká Sušanka.

Němci na sůj domov nezapomněli
Vazba Němců, tedy té starší generace, na bývalý domov neoslabuje. Do vesniček a měst přijíždějí na společné srazy, slouží se německé mše, opravují zničené německé náhrobky a vztyčují pomníčky obětem válek i divokého odsunu. Ale Češi se většinou těchto aktivit straní a Němci možná také o jejich přítomnost ani nestojí.

Také Dolní Žandov tradičně hostí své německé předchůdce, kteří přijíždějí každý červen na mši. Díky německým penězům, především od česko-německého Fondu budoucnosti, má zdejší kostel novou střechu a také pokračuje práce na komunitním centru pro mládež.

Zdejší obyvatel a bývalý starosta Zdenko Kyznar se narodil na Slovensku. A jak sám říká, velice dobře ví, co je odsun. Jeho rodinu totiž z jižního Slovenska vyhnali Maďaři. Do Žandova se přistěhoval v roce 1946, jen pár dní poté, co z domu odešli Němci. "Pamatuji si živě, jak je tady nad námi před hospodou nakládali," vzpomíná.

Dnes německou rodinu, které Kyznarův dům dříve patřil, označuje za své přátele. Navštěvují se poměrně často, vždyť bydlí jen kousek za nedalekou hranicí. "Nechtějí se sem stěhovat zpátky, ale jsou rádi, když vidí dům pěkně opravený," říká Kyznar. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vánoční strom Na Staroměstském náměstí je už ozdobený (25.11.2015).
Pražský vánoční strom roste u Berounky, upozornil na něj tipař

Vánoční strom, který letos ozdobí tradiční adventní trhy na pražském Staroměstském náměstí, roste u Berounky na Křivoklátsku. Tip na zhruba 24 metrů vysoký...  celý článek

(ilustrační snímek)
Z kandidátek do sněmovních voleb bylo vyřazeno nejméně deset jmen

Z kandidátek do sněmovních voleb bylo dodatečně vyřazeno nejméně deset jmen. Tři kandidáti byli podle dostupných informací vyškrtnuti ve středních Čechách,...  celý článek

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři na protest zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.