"Jde o to co nejvíce stáhnout celou věc z volebního boje - ten jen vyvolává emoce, zjednodušuje, tlačí k radikalismu," soudí například rakouský socialista Johannes Swoboda. Ten doufá, že původní tvrdý odsudek dekretů bude možné odstranit a nahradit jinou přijatelnou formulací.
Podle poslanců pravice i levice však parlament spíše vyčká na názor nezávislých právníků, kteří mají dekrety posoudit. "Jasně jsme si stanovili, že nyní se zdržíme jakéhokoli rozhodnutí. Vyčkáme na právní posudek," uvedl vlivný pravicový poslanec Hartmut Nassauer.
Podle šéfa zahraničního výboru Elmara Broka má být posudek v létě. Do té doby bude ve zprávě parlamentu o rozšíření EU asi jen jeden odstavec o dekretech.
Řada vlivných poslanců doufá, že v delším časovém odstupu bude možné najít rozumné řešení problému. Obávají se hlavně toho, že z Prahy přiletí další ničivá jiskra a odpálí s námahou hašený sud prachu.
Podmínky pro výbuch jsou v parlamentu ideální. "Pět procent lidí je (sporem o dekrety) velmi nadšeno. Pět procent je velmi znepokojeno. A devadesát procent se ptá: Co to jsou Benešovy dekrety?" uvedl britský socialistický poslanec Phillip Whitehead.
Tato neznalost je ideální půdou pro všechny, kdo chtějí v této otázce postavit parlament proti České republice - zvlášť poté, kdy čeští politici tolik obhajovali vyhánění sudetských Němců. "Nyní mají ti, kdo chtěli dělat v parlamentu z dekretů téma, více podpory než kdy dříve," varuje bývalý šéf parlamentu, socialista Klaus Hänsch. Podle něj Praha sklízí důsledky své politiky.
A nejde jen o dekrety. "Když čtu a slyším, že stojíme před stejným spiknutím jako v roce 1938, je to urážka pro každého, kdo zde dělá politiku," reaguje Hänsch na řeči o "ose zla" Německo - Rakousko Maďarsko, jež šíří česká pravice.
Český postup ve věci dekretů vyvolává nejdivočejší úvahy. Tak Michael Gahler z německé CDU neskrývá obavy, že Klausova strana chce touto cestou zabránit vstupu republiky do unie. "Tím, že celou věc rozněcují, snaží se najít cestu, jak na jiné přesunout odpovědnost za vznik blokád pro vstup do unie."
Bouře může vypuknout na podzim
Situace v parlamentu stále není jednoduchá. Německá pravice, která stojí za chystaným odsudkem dekretů, nadále trvá na tom, že problémy tu jsou, a to hned tři: diskriminace části českých občanů, Benešův dekret o amnestii, jenž časově zahrnuje i období divokého odsunu, a konečně "problém vyhnání". Ten je podle Nassauera "nejvážnější".
Jiní poslanci tak daleko nejdou. Některým vadí dekret o amnestii. Většina se však soustřeďuje na to, že české zákony údajně diskriminují část českých občanů, kteří měli "špatné dědečky". "Ještě v současnosti existuje diskriminační praxe v rozhodnutích českých soudů. Právě tím se bude parlament zabývat," prohlásil Brok.
"Nyní musíme skutečně prověřit, že dekrety nemají právní působnost," dodává socialista Hänsch. Dosud to parlament prý jen uznával, ale nijak si to neověřoval.
"Doufáme, že se všichni zúčastnění - na evropské i české straně budou snažit o zvěcnění diskuse. To bude i mé doporučení," doufá šéf pravicové Lidové strany v parlamentu Hans-Gert Poettering.
Je možný ale i jiný scénář: situace se dále vyostří, a i když do léta bude klid, bouře vypukne na podzim. Říjnové zasedání, kde má parlament vyjádřit svou podporu pro rozšíření, by se pak mohl stát místem pro pranýřování České republiky. Pak "budou skutečnými vítězi jen demagogové", tvrdí Whitehead.
Pokud by parlament odsoudil dekrety tak, jak se to dosud navrhovalo, byl by to nejtvrdší úder českým šancím na vstup do EU. Jeden z hlavních aktérů unie by se tak vlastně postavil za myšlenku, že Češi neplní politické kritérium pro své členství. Přitom unijní parlament také schvaluje český vstup do EU.
