Bude silný? Budou ho znát všichni? Bude umět mluvit za Evropu s Obamou, Medveděvem nebo se stále mocnější Čínou? Lisabon v tom není konkrétní, a tak pověst nové funkce se bude odvíjet od toho, jaký bude ten první prezident.
Jméno má padnout už za 10 dní na summitu, ale ještě se neví, jak to kvůli českým obstrukcím dopadne. Podle britských sázkařů má největší šanci stát se prvním šéfem Unie bývalý britský premiér Tony Blair, který Bruselu porozuměl.
Blair by EU přinesl vliv
Zná EU a jeho zná svět, nikde by se nemusel představovat. Podle diplomatické šuškandy ho podporují Francie, Itálie, Španělsko a Irsko.
Podporu má i od britského premiéra Gordona Browna, kterému před dvěma lety uvolnil křeslo. Jenže čeká se, až sám Blair začne o funkci bojovat. To se neděje. "Jak by člověka, který řekl, že se na summitech k smrti nudí, mohla ta práce zajímat?" ptá se Hugo Brady, analytik britského Centra pro evropskou reformu.
Podle diplomatů však Blairova hvězda bledne, píše agentura Reuters. Tři zakladatelské země Unie Belgie, Nizozemsko a Lucembursko a s nimi Rakousko mají k 56letému Blairovi výhrady. Kvůli tomu začal mít pochyby i francouzský prezident Sarkozy. "Má to být někdo, kdo ztělesňuje politicky silnou Evropu. Ale Británie stále nemá euro a to je problém," řekl pro Le Figaro.
Německá kancléřka, která dosud nikoho vehementně neprosazovala, by podle diplomatů nemusela být Blairem moc nadšená. Větší šance by Němci dávali spíše rakouskému exkancléři Wolfgangu Schüsselovi, ale tomu stále někteří vyčítají, že vytvořil koalici s extrémní pravicí.
Favorit Němců by mohl být i lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jenže ten se coby federalista nelíbí Britům a ani spíše skeptickému východnímu křídlu.
ŠÉF PREMIÉRŮDle Lisabonské smlouvy vznikne v EU nová funkce prezidenta s dvouapůlletým mandátem. V čele EU by se už každý půlrok nestřídal jiný premiér. Prezident neboli šéf Evropské rady povede šéfy vlád na summitech, bude zástupcem EU pro ostatní a má pobírat plat 570 tisíc korun měsíčně. autor: MF DNES |
Vlády Beneluxu si vyměnily názor v dopise. Ten odsoudil Blaira už tím, že se tam jeho jméno neocitlo. Vadí jim totiž politik ze země, která razí v Evropě cestu výjimek. Stále nemá euro, není v schengenském prostoru a odmítá europolitiku v oblasti práva a vnitra.
Poláci, Švédové a Rakušané se navíc brání tomu, aby byl prezident někdo mocný, kdo by pak příliš zastínil premiéry EU a menší země. Kritici také Blairovi vyčítají nadšení, s jakým podpořil USA v Iráku.
Otázkou navíc je, jak by zvládal vztahy s rodnou zemí, kdyby volby na jaře vyhráli opoziční konzervativci Davida Camerona. "Británie a Brusel by byly ve stavu trvalé války," uvedl jistý britský člen europarlamentu pro Reuters.
Zvítězí ten, kdo vadí nejméně
Šéf EU musí zvládat vybalancovat Sever i Jih, levicovou i pravicovou politiku, malé i velké země. To už se ukázalo u Evropské komise. José Manuel Barroso sice má nepřátele, ale do funkce šéfa komise se dostal podruhé tím, že vyjde takřka s každým.
Díky tomu má šance na opětovné zvolení i český eurokomisař Vladimír Špidla. Česká politická scéna je rozhádaná, takže vítěz bude ten, kdo vadí nejméně.
A tak to možná bude i s tím prezidentem. "Jan Peter Balkenende (nizozemský premiér) je asi nejpravděpodobnější kandidát. Nikoho neuráží a prostředí zná," dodává politický analytik Brady. Má pak vůbec cenu mluvit o prezidentovi Unie?
A ještě je tu ta žena. Bývalá irská prezidentka Robinsonová, již do funkce prosazují ti, kterým chybějí v europolitice ženy. Bývalá komisařka OSN pro lidská práva však nikdy neřídila vládu ani summit EU.
