Kandidátů je hodně, mnohem víc než nabízených funkcí, což potvrzuje i česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová. "Určitě jich je víc, mnohonásobně víc, ale nikdo vám nedá přesný, jasný, věcný seznam těch kandidátů. Všechno je otevřené," podotkla.
Mezi horké kandidáty, jejichž jména se v uplynulých dnech skloňují nejvíc, patří kupříkladu i někdejší britský premiér Tony Blair. Šestapadesátiletého labouristu z Edingburghu zprvu mocně podporoval francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Od konce října ale šance předního adepta klesají.
Na místě favorita ho vystřídal nenápadný belgický premiér Herman Van Rompuy. Dvaašedesátiletý křesťanský demokrat si získal německou kancléřku Angelu Mekrelovou i Nicolase Sarkozyho svou diplomatickou obratností při projednávání vlámských a valonských národnostních požadavků v Belgii.
Před nedávnem se také hodně mluvilo o nejdéle sloužícím premiérovi v Lucembursku Jean-Claudemu Junckerovi. Preference čtyřiapadesátiletému politikovi ale značně poklesly kvůli sporům s Merkelovou a Sarkozym ohledně zákona o bankovním tajemství. Juncker byl jedním z architektů maastrichtské smlouvy, která vedla ke zřízení eura.
V BRUSELU BUDE EU VYBÍRAT "PREZIDENTA"Představitelé EU vyberou svého „prezidenta“při večeři |
Dalším adeptem na "hlavní tvář Unie" je holandský premiér Jan Balkenende. Třiapadesátiletý křesťanský demokrat zprvu nominaci, o které psal první nizozemský tisk, odmítal jako "smyšlenou". Teď už se k ní nevyjadřuje, ale na "seznamu" stále figuruje.
Pořád se také ještě uvažuje o čtyřiašedesátiletém Wolfgangu Schüsselovi. Někdejšího rakouského kancléře zpočátku navrhovala Angela Merkelová. Jenže ta se údajně ve středu dohodla s francouzským prezidentem Sarkozym na podpoře belgického kandidáta, čímž předseda Rakouské lidové strany zřejmě naději na zvolení ztrácí.
A o kom se ještě mluví? Kupříkladu o bývalém předsedovi vlády Finska Paavovi Lipponenovi. Osmašedesátiletému socialistovi ale cestu ke zvolení znesnadňuje jeho nordický původ. V čele aliance NATO, další významné mezinárodní instituce se sídlem v Bruselu, totiž už jeden Seveřan stojí, a to bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
V neposlední řadě se mezi adepty objevilo jméno bývalé prezidentky Lotyšska Vairy Víkeové-Freibergové. Podporu jí vyjádřila kupříkladu švédská ministryně pro evropské záležitostí Cecilia Malmströmová, podle které Brusel potřebuje více žen ve vysokých funkcích.
KDO POVEDE EVROPSKOU DIPLOMACII?Šéf diplomacie bude předsedat schůzkám evropských ministrů zahraničí. Za Unii bude jednat třeba na Blízkém východě nebo v Íránu. Směr zahraniční politiky bude podřizovat rozhodnutí evropských vlád. K hlavním adeptům patří bývalý premiér Itálie Massimo d´Alema. Šedesátiletý levicový politik patří k favoritům.
Také jméno britského ministra zahraničí Davida Milibanda patří v bruselských kuloárech k těm nejskloňovanějším. Londýn ale jeho nominaci odmítl, hlavně kvůli kandidatuře Tonyho Blaira na post předsedy rady. Evropští lídři si pochvalují i práci finského eurokomisaře pro rozšiřování Olliho Rehna, a to především pečlivým vedením přístupových rozhovorů s Chorvatskem a Tureckem. A uvažuje se i o bývalé šéfce rakouské diplomacie Ursule Plassnikové. |
