Iva Brožová podle Ústavního soudu neměla na takzvaná politická práva nárok.

Iva Brožová podle Ústavního soudu neměla na takzvaná politická práva nárok. | foto: Radek Miča, MF DNES

Brožová u Ústavního soudu poprvé narazila

  • 25
Zatímco až dosud dával Ústavní soud stížnostem šéfky Nejvyššího sodu Ivy Brožové za pravdu, nyní ji poprvé odmítl. Prezident Klaus podle ústavních soudců jmenováním Jaroslava Bureše k NS nepoškodil takzvaná politická práva Brožové. Ve své funkci na ně prý neměla nárok.

"Předsedkyně Nejvyššího soudu reprezentuje stát a politická práva se tak na ní nevztahují," rozhodl Ústavní soud. Podle jeho mluvčího Michala Spáčila nebyla navíc Brožová v tomto případě oprávněná takovou stížnost podat.

Iva Brožová podala kvůli svému odvolání a jmenování Jaroslava Bureše soudcem Nejvyššího soudu řadu stížností. V tomto případě tvrdila, že byla porušena její politická práva a právo na svobodu projevu.

Dvěma stížnostem už ústavní soud vyhověl. Poprvé soud zrušil její odvolání z křesla předsedkyně NS. - více zde

Podruhé anuloval přidělení Jaroslava Bureše jako řadového soudce k Nejvyššímu soudu. - více zde

Brožová se domnívá, že prezident neměl právo Bureše jmenovat. Nejvyšší soud má mít podle ní pouze jediného místopředsedu.

Bureš je vedle Pavla Kučery druhým zástupcem Brožové. O dalších stížnostech ale Ústavní soud ještě nerozhodl.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video