Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Britské volby skončily patem. Do roka budou nové, předpovídají novináři

  9:48aktualizováno  19:44
Britští konzervativci vyhráli po třinácti letech volby a pokusí se sestavit vládu. Budou s tím ale mít problém, nemají totiž většinu. Zemi tak čeká menšinová nebo koaliční vláda, kterou Spojené království nemělo desítky let. Novináři už prorokují, že do roka padne a budou předčasné volby.

Lidé v Londýně procházejí kolem oběšených figurín s podobiznami Gordona Browna (vlevo), Nicka Clegga a Davida Camerona. Snímek z 24. dubna 2010 | foto: AP

Toryové Davida Camerona získali 306 poslaneckých mandátů, vládnoucí labouristé 258, liberální demokraté 57 a zbytek menší strany. V jednom okrsku budou volby později. V dolní komoře britského parlamentu sedí 650 poslanců.

Jakou vládu nakonec Britové budou mít, je otázka. Konzervativci nemají ve Sněmovně 326 křesel potřebných pro většinovou vládu a vznikne tedy takzvaný "hung parliament", což by se dalo přeložit jako ochromený, popřípadě doslova oběšený parlament.

Volby provázel chaos a fronty

Tisíce Britů nemohly kvůli zmatkům hlasovat

Británie není na rozdíl od zbytku Evropy vůbec zvyklá na koaliční nebo menšinovou vládu, podobný stav zažila naposledy v roce 1974. Tehdy vláda skončila po osmi měsících novými volbami.

Cameron nabídne koalici liberálům

Volby v číslech

Konzervativci si proti výsledkům voleb z roku 2005 polepšili o 97 mandátů, labouristé jich 91 ztratili. Liberálové přišli o 5 křesel. Menším stranám připadá 28 mandátů.

Volby přitáhly 65,1 procenta voličů, tedy o 4 procenta více než před pěti lety.

Konzervativci získali 36,1 procenta voličských hlasů, labouristé 29,1 a liberální demokraté 23 procent.

Podobnou budoucnost předpovídá deník The Times na svých webových stránkách jakékoliv možné vládě, která vzejde z těchto voleb. Žádný kabinet nezíská stabilní většinu ve Sněmovně, píše analytik britského listu Peter Riddell. Nový parlament tak podle něj pravděpodobně nebude mít delší trvání než rok. Nové volby jsou pravděpodobné už letos nebo na jaře 2011, píše a dodává, že nové volby jsou v tuto chvíli jedinou jistotou.

Jako první se pokusí sestavit kabinet šéf strany s největším počtem poslaneckých mandátů David Cameron. Začne proto jednat s dalšími stranami. Odpoledne zmínil konkrétně liberální demokraty, kterým nabídne podíl na koaliční vládě. Zvažuje také menšinový kabinet konzervativců.

O koalici toryů s liberály se začalo hovořit už dopoledne poté, co šéf liberálních demokratů Nick Clegg prohlásil, že jako první by měli zkusit sestavit kabinet právě vítězové voleb. Přestože mají podobný program, jednání by mohla zkomplikovat volební reforma, kterou Clegg požaduje. Cameron na ni před volbami odmítal přistoupit, dnes nicméně připustil, že by měla být zvážena.

Gordon Brown při povolebním vystoupení (7. května 2010)David Cameron při povolebním vystoupení (7. května 2010)Nick Clegg při povolebním vystoupení (7. května 2010)

Lídři největších britských stran během povolebních vystoupení. Zleva Brown, Cameron, Clegg

Současný premiér Brown uvedl, že zajistí, aby mělo Spojené království silnou a stabilní vládu. Odpoledne vystoupil na Downing Street 10 s prohlášením, v němž uvedl, že konzervativci a liberálové by měli mít dostatek času, aby probrali společnou vládu. Pokud se nedohodnou, jsem připraven jednat o vládě s šéfem liberálních demokratů, podotkl.

Pokles libry

Finanční trhy reagovaly na povolební situaci poklesem na londýnské burze a dvouprocentním oslabením libry.

Konzervativci by mohli hledat spojence v menších stranách ze Severního Irska, Skotska či Walesu, uvedla agentura Reuters.

Premiérem zatím zůstává Brown

Nepříjemná situace nastala i pro královnu, která má jmenovat nového premiéra. Její poradci už dříve vzkázali politikům, že situaci musí rozřešit sami, aby panovnice nemusela jakkoli do politického procesu zasahovat.

Britská nepsaná tradice v případě nerozhodného stavu ukládá premiéru Brownovi zůstat ministerským předsedou až do chvíle, kdy bude jasný nový premiér. Brown se může také pokusit sestavit menšinovou vládu.

Britové sčítají hlasy během parlamentních voleb (6. května 2010)

Britové sčítají hlasy během parlamentních voleb

Fronta před volební místností v Londýně. (6. května 2010)

Fronta před volební místností v Londýně, někteří Britové volit nestihli

Po dramatické kampani zažilo Spojené království nejnapínavější a nejvyrovnanější volby od roku 1992, kdy zvítězili konzervativci Johna Majora. Kromě toho, že nyní konzervativci po 13 letech porazili labouristy, skončily obrovským zklamáním pro liberální demokraty.

Po vystoupení jejich lídra Nicka Clegga v televizních debatách jim vzrostly preference a čekalo se, že by mohli ohrozit labouristy a změnit mnohaletou dominanci konzervativců a labouristů. Clegg označil výsledek za zklamání (více o volební noci v Británii čtěte zde).

Profily tří hlavních stran

David Cameron, konzervativci
Poslední hodiny volební kampaně. Na snímku David Cameron v Newtownu ve Walesu (5. května 2010)Třiačtyřicetiletý Cameron se stal šéfem toryů v roce 2005. V září se má jeho ženě narodit dítě. Pokud se Cameron premiérem stane, pak jeho potomek bude druhým dítětem, které se narodilo v Downing Street od roku 1849. Tím prvním byl Leo Blair.

Svou stranu zmodernizoval podobně jako Blair svého času labouristy. Představil ekologická témata a dokázal prosadit ústupky z konzervativních ideálů, které voličům vyhovují. Například slíbil, že za jeho vlády nevzniknou žádné další soukromé a drahé školy, a neodmítá ani reformu Sněmovny lordů. Konzervativci jsou středopravá strana, která v posledních letech řeší i sociální otázky, nesouhlasí s přílivem přistěhovalců.

Gordon Brown, labouristi
Devětapadesátiletý Brown působil jako rektor na univerzitě v Edinburghu, politolog i novinář. Je ženatý, má dvě děti.

Poslední hodiny volební kampaně. Na snímku Gordon Brown s ženou Sárou v obci Carlisle v Anglii (5. května 2010)Dlouholetý ministr financí, který vystřídal v premiérském úřadě Tonyho Blaira v červnu 2007, sklízel léta obdiv za obratné vedení hospodářství. Jeho pověst ale utrpěla v časech nejhorší recese v Británii od druhé světové války. V poslední době dokázal znovu vyrovnat krok s konzervativci.

Labouristé jsou středolevá strana, která se zaměřuje na střední a nižší třídu. Prosazují multikulturalismus. Nejdelší období u moci pod vedením Tonyho Blaira a Gordona Browna přišlo ve chvíli, kdy jejich někdejší odborářská rétorika doznala značného zjemnění ve prospěch tradičně demokratických hodnot.

Nick Clegg, liberální demokraté
Třiačtyřicetiletý Clegg zazářil až v televizních debatách, do té doby se mu přezdívalo Nick Kdo? nebo Calamity Clegg. Po jeho televizním vystoupení se čekalo, že by jeho strana mohla nečekaně pokořit vládní labouristy, což se nakonec nestalo. Clegg je fanouškem Evropské unie, dříve pracoval pro Evropskou komisi, byl politickým konzultantem i novinářem. Jako Cameron má tři děti, jeho žena je Španělka. Poslední hodiny volební kampaně. Na snímku Nick Clegg (5. května 2010)

Liberální demokraté jsou nejvíce proevropští ze všech tří nejsilnějších stran. Od poloviny 19. století byla jednou ze dvou hlavních politických sil v Británii - až do vzestupu Labour Party ve 20. letech 20. století. zdroj: MF DNES a ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.