Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V britských parlamentních volbách vyhráli konzervativci, většinu nezískají

  23:11aktualizováno  7. května 8:54
Napínavé volby ve Velké Británii vyhráli po sečtení většiny volebních okrsků konzervativci Davida Camerona. Zřejmě ale nezískají většinu 326 mandátů potřebnou pro sestavení vlády. Druzí jsou labouristé, šokem je malý zisk liberálů. Volby v některých městech doprovázel chaos.

Šéf britských konzervativců David Cameron (vlevo). (7. května 2010) | foto: AP

Opoziční konzervativci Davida Camerona zatím získali 286 poslanců, vládní labouristé Gordona Browna 235, liberální demokraté 50 a zbytek si rozdělili ostatní. Vůbec první poslanecký mandát v historii vyhrála Strana zelených, píší britská média. Britská Dolní sněmovna má 650 křesel a vítěz tak potřebuje na sestavení vlády 326 poslanců.

Konečnévýsledky

Britové postupně hlásí výsledky z jednotlivých volebních okrsků, dosud oznámili vítěze ve 598 ze 650 okrsků. Konzervativci získali mandát ve 286 z nich, labouristé ve 235, liberálové v 50, zbytek připadá na menší strany. Čísla se ale rychle mění.

Jasno o vítězi by mělo být podle britských analytiků v pátek brzy ráno.

Stav k 08:54 SELČ

Lídr toryů David Cameron nicméně věří, že by mohl vytvořit menšinovou vládu i s počtem poslanců, které naznačovaly už odhady. "S tímto výsledkem můžeme vládnout. Je to rázné odmítnutí labouristů (...)," řekl v noci televizi Sky News. Toryové by se tak vrátili na Downing Street po 13 letech vládnutí labouristů.

Současný premiér Gordon Brown se ale zatím nevzdává a má zřejmě v úmyslu vládnout v koalici s liberály. I s ohledem na ně se zavázal ke změně britského volebního systému, po kterém liberálové silně volají.

Oběšený parlament

Volební výsledek liberálů ale možná Brownovy plány zmaří. Oproti minulým volbám si dokonce pohoršili, přestože při předvolebních průzkumech zdatně sekundovali toryům i labouristům. Nick Clegg řekl, že liberální demokraté s rozhodnutím o případném povolebním spojenectví vyčkají. Výsledky své strany označil za zklamání. Součet hlasů odevzdaných liberálům a labouristům nejspíš k parlamentní většině stačit nebude.

Šéf britských liberálních demokratů Nick Clegg (7. května 2010)Šéf britských labouristů Gordon Brown (7. května 2010)

Vše tak nasvědčuje tomu, že sněmovna bude bez rozhodující většiny a vznikne takzvaný hung parliament, což by se dalo přeložit jako ochromený, popřípadě doslova oběšený parlament. Británie podobný stav zažila naposledy v roce 1974. Skončila po osmi měsících novými volbami.

Volby provázel chaos, v Belfastu zneškodnili bombu

Průběh hlasování vyvolal kritiku organizace voleb. Volby v mnoha městech doprovázel chaos, který podle šéfky volební komise Jenny Watsonové nedovolil stovkám lidí volit. V Sheffieldu muselo asi 200 lidí od volebních místností odejít, aniž by odvolili.

Britové volili parlament

Tak napínavé volby země nezažila dvacet let

Podobné případy jsou podle policie hlášeny z Londýna, Birminghamu a Manchesteru. Na několika místech uspořádali nespokojení voliči demonstrace v sedě, jinde bránili odvozu volebních uren. V Hackney na severovýchodě Londýna byla policie přivolána k incidentu, při němž padesátka rozhořčených voličů odmítala opustit budovu, kde se neúspěšně domáhala práva hlasovat.

Policie v Belfastu oznámila, že před jedním ze středisek pro sčítání odevzdaných hlasů v severoirském městě Derry zneškodnila bombu. Nálož byla uložená v zaparkovaném automobilu. Policie musela při operaci vyklidit centrum města a evakuovat několik okolních budov.

Politik lákal voliče v letadle

Malý stroj se s ním zřítil, Nigel Farage skončil v nemocnici

Nového premiéra jmenuje na doporučení starého královna. Její poradci již dříve vzkázali politikům, že situaci musí rozřešit sami, aby královna nemusela jakkoli do politického procesu zasahovat. Podle listu The Daily Telegraph Buckinghamský palác dal dokonce najevo, že v případě těsných výsledků nemíní královna žádného z politiků přijmout před 14:00 SELČ v pátek, aby se situace mohla vyjasnit.

V Británii se volí většinovým systémem a volební systém vytváří často rozpor mezi počtem hlasů odevzdaných pro určitou stranu a počtem mandátů, které strana získá. Základem nesouladu je fakt, že všechny hlasy v daném volebním obvodě odevzdané neúspěšným uchazečům propadají, neodrazí se tedy na počtu získaných křesel. V řadě obvodů bývají přitom výsledky těsné.

Britští konzervativci

Konzervativci jsou už 13 let opoziční stranou. Od první poloviny 19. století jsou hlavní stranou pravého středu v Británii. Vznikli ze strany toryů, založené v roce 1678, a často ji tak mnozí stále nazývají.

Winston Churchill (1941)Ve válečném období byla součástí vládní koalice a od roku 1945 vyhrála osm parlamentních voleb. Mezi její nejvýznamnější vůdce patřili Winston Churchill, Harold Macmillan, Edward Heath a Margaret Thatcherová. První britská premiérka vydržela v úřadě rekordních 11 a půl roku.

Po porážce ve volbách v roce 1997, do kterých vedl stranu John Major, byli konzervativci v opozici. Její současný lídr David Cameron stranu zmodernizoval podobně jako Blair svého času labouristy.

Představil ekologická témata a dokázal prosadit ústupky z konzervativních ideálů, které voličům vyhovují. Například slíbil, že za jeho vlády nevzniknou žádné další soukromé a drahé školy, a neodmítá ani reformu Sněmovny lordů. Podporuje též kvóty pro ženy a boj s chudobou třetího světa. S přílivem přistěhovalců nesouhlasí stále. zdroj: ČTK

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.