O uzavření dvou kanceláří rady rozhodly ruské úřady loni v prosinci. Činnost poboček není v souladu s ruskými a mezinárodními zákony, argumentovali (více zde). Jenže Britové se nepodvolili a pobočky v Petrohradě i Jekatěrinburgu dnes po vánoční přestávce normálně zprovoznili.
Ruské ministerstvo zahraničí si proto hned povolalo britského velvyslance Tonyho Brentona. "Bylo mu řečeno, že Rusko považuje tyto akce za záměrnou provokaci, jejímž cílem je podnítit napětí v rusko-britských vztazích," uvedlo ministerstvo v oficiálním prohlášení.
"Povede to k řadě administrativních a právních opatření, k nimž patří i vymáhání daňových nedoplatků, které petrohradská pobočka dluží Rusku. Kromě toho nebudou vydávána víza novým pracovníkům konzulátů v Jekatěrinburgu a Petrohradu, kteří zajišťují činnost Britské rady, a nebudou se prodlužovat ani stávající akreditace," citovala z dokumentu agentura ITAR-TASS. Pokud prý ani to nedonutí radu zavřít pobočky, vyhrožují úřady.
Britský velvyslanec Tony Brenton Rusům sdělil, že jejich postoj je chybný a činnost rady je pro Rusko prospěšná. "Vysvětlil jsem, že Britská rada pracuje v Moskvě legálně a její činnost je užitečná. Rada je kanál kulturní výměny, je to nepolitická nezisková organizace," prohlásil. Britové odmítají, že by jejich činnost kolidovala se zákony.
Další kapitola napjatých vztahů
Británie a Rusko nemají v posledních měsících dobré vztahy a spor o radu je jen jejich další kapitolou. K napětí velmi přispěla kauza bývalého ruského agenta Alexandera Litviněnka. Někdejší špion KGB zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu radioaktivním poloniem.
Byl hlasitým kritikem Kremlu a prezidenta Vladimira Putina. Umíral už jako britský občan. Mohutné vyšetřování přivedlo kriminalisty k Andreji Lugovému, ruskému obchodníkovi, jenž se s Litviněnkem setkal v den, kdy bývalý agent požil smrtící látku. Jenže Lugovoj žije v Moskvě, a když Londýn požádal o jeho vydání, Rusové odmítli s tím, že jejich ústava vydávání ruských občanů do jiných zemí zakazuje.
Následovaly slovní přestřelky a vzájemné vyhošťování diplomatů. Lugovoj byl pak loni v prosinci zvolen poslancem Státní dumy - kandidoval za populistu Vladimira Žirinovského - čímž se zaštítil ještě poslaneckou imunitou.
Moskva ale také po Londýnu něco chce. Už několikrát žádala o vydání Borise Berezovského, někdejšího oligarchy a mediálního magnáta, jenž v Rusku čelí mnoha obviněním včetně podněcování státního převratu. Jenže Berezovskij má v Británii politický azyl a domů se rozhodně nechystá.
