Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Blair nepřekvapil, invazi do Iráku vysvětloval před komisí 11. zářím

  10:51aktualizováno  16:03
Podnětem k vyslání desítek tisíc vojáků Spojeného království proti Saddámu Husajnovi byly teroristické útoky na USA 11. září 2001. Vyplývá to ze svědectví, které poskytl bývalý premiér Velké Británie Tony Blair před komisí prověřující britský podíl na kontroverzní invazi do Iráku.

Až do osudných teroristických útoků, při nichž zemřelo přes tři tisíce lidí, se Britové a Američané drželi sankcí. Atentáty ale "dramaticky změnily" pohled Londýna na riziko, jaké představoval tehdejší irácký režim, prohlásil Blair při slyšení, které vysílají takřka všechna britská média v přímém přenosu.

Se samotným terorem z 11. září přitom neměl Saddám Husajn nic společného. "Uvědomili jsme si, že v této záležitosti nemůžeme podstupovat žádné riziko," zdůraznil Blair. Připomněl, co by se stalo, kdyby se teroristé dostali ke zbraním hromadného ničení.

"Dostali jsme radu, že tito lidé by použili chemické, biologické nebo jaderné zbraně, kdyby se k nim mohli dostat. To zcela změnilo naše vyhodnocení bezpečnostních rizik."

Demonstranti v Londýně protestují proti válce v Iráku před místem dnešního výslechu bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. (29. ledna 2010)

Demonstranti v Londýně protestují proti válce v Iráku před místem dnešního výslechu bývalého britského premiéra Tonyho Blaira (29. ledna 2010)

Expremiér se hned po invazi ocitl pod těžkou palbou kritiků války - vinili ho z dezinformací a ignorování námitek proti legálnosti války. Blair v pátek zdůraznil, že na základě informací, které tehdy měla Downing street 10 k dispozici, nebylo pochyb, že Husajn pokračuje ve vývoji zbraní hromadného ničení. Uznal, že "věci vypadaly jinak" poté, co se žádné zbraně hromadného ničení nenašly.

"Musel jsem učinit rozhodnutí - s ohledem na Saddámovu historii, jeho použití chemických zbraní, fakt, že nechal zavraždit milion lidí, desetileté porušování rezolucí OSN. Mohli jsme riskovat, že tento muž začne reorganizovat svůj zbrojní program? Věřil jsem, že ne," vysvětloval Blair, proč vyslal v roce 2003 do Iráku 46 tisíc britských vojáků.

Británie ve válce

Londýn se v roce 2003, i přes výhrady mnoha Britů, přidal na stranu USA a zavelel britským vojákům k invazi do Iráku. Důvodem byly obavy ze zbraní hromadného ničení, ty se však v zemi nikdy nenašly. V bojích nakonec zahynulo 179 Britů (kupříkladu USA přišly o více než 4 100 vojáků a v konfliktu zahynuly desetitisíce Iráčanů). V dubnu 2009 Britové svou misi ukončili.

Zároveň odmítl uzavření tajné dohody o invazi do Iráku s americkým prezidentem Georgem Bushem na soukromé schůzce už v roce 2002. Na tom, co řekl, nebylo prý nic tajného. "Jediný slib, který jsem dal, a dal jsem ho otevřeně, byl závazek řešit Saddáma."

Během svého svědectví zdůraznil, že považuje Husajnovo svržení za správné a rozhodl by se nyní stejně.

Vystoupení někdejšího ministerského předsedy provázel mimořádný zájem veřejnosti. Zhruba o šedesátku míst pro veřejnost se muselo losovat, zasedli v nich i pozůstalí po některých ze 179 britských vojáků, kteří přišli v Iráku o život.

Před londýnským konferenčním centrem, kde už několik týdnů odpovídají na otázky Chilcotovy vyšetřovací komise britští činitelé a pracovníci bezpečnostních služeb, se od rána shromážďovali odpůrci války.

Měli slogany jako "Zavřete Tonyho" nebo "Bliar" (slovní hříčka, která kombinuje jméno premiéra se slovem "liar", tedy "lhář", pozn. red.). Blair se nicméně demonstrantům vyhnul, píše deník The Times. Do budovy přišel zadním vchodem, kam dnes nemá veřejnost přístup.

Není to soud a bývalý premiér pouze podává svědectví, upozornil hned na začátku dnešního slyšení předseda vyšetřovacího výboru John Chilcot.

Byla invaze do Iráku legální?

Na to se v Británii snaží přijít speciální komise

Blairovu vystoupení předcházelo dramatické slyšení někdejšího hlavního právního poradce ministerstva zahraničí Michaela Wooda a jeho zástupkyně Elizabeth Wilmshurstové. Podle nich byla invaze ilegální a porušovala mezinárodní právo.

Opačného názoru byl po dlouhém váhání tehdejší generální prokurátor Peter Goldsmith, který ale legalitu invaze podpořil až těsně před jejím vypuknutím. - čtěte O legalitě války v Iráku mě přesvědčili Američané, uvedl britský prokurátor

Válečná léta pod lupou

Vyšetřování se zaměřuje na osm roků od léta 2001 do července 2009 a začalo už před třemi měsíci. Výbor nejprve shromáždil dokumentaci a mluvil s rodinami vojáků padlých v Iráku.

Veřejná slyšení začala od 24. listopadu a mají trvat pět týdnů. Výbor během nich chce zjistit, "jak se irácká politika vyvíjela, jak byla realizována a jak se přihlíželo k alternativám".

Zpráva o vyšetřování by měla být hotová buď koncem příštího roku, nebo až v roce 2011 (tedy dlouho po volbách očekávaných v květnu). Předběžné závěry předseda nezávislého výboru John Chilcot odmítá zveřejňovat.

Současný premiér Gordon Brown ještě jako ministr financí válku podporoval. Když letos oznámil její vyšetřování, chtěl, aby se odehrávalo za zavřenými dveřmi. Nakonec však od tohoto záměru po pozdvižení v médiích i mezi veřejností ustoupil. - přečtěte si Britové začínají vyšetřovat válku v Iráku.

Zdroj: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Londýn v pátek zasáhly zprávy o explozi na stanici Parsons Green (16. září 2017)
Máme málo lidí i peněz. Hrozbu teroru nezvládneme, varuje londýnská policie

Britské policejní složky čelí neudržitelnému tlaku kvůli přibývajícím teroristickým hrozbám. V pátek to uvedla šéfka londýnské policie Cressida Dicková s tím,...  celý článek

Zaplavená ulice v Portoriku je následkem řádění hurikánu Maria (21. září 2017)
V Portoriku se po řádění hurikánu protrhla přehrada, lidé prchají z oblasti

Následkem řádění hurikánu Maria se v pátek protrhla hráz přehrady na řece Guajataca na severozápadě Portorika. Úřady varují před „extrémně nebezpečnými“...  celý článek

Francouzská policie vykázala migranty žijící improvizovaně na ulicích v...
O azylu pro migranty nejdéle rozhodují Maďaři. Německo je nejrychlejší

Washingtonský institut Pew Research Center v podrobné analýze popsal, jak funguje přijímací procedura uprchlíků a migrantů, kteří v posledních letech přišli do...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.