Takzvané schengenské hodnocení bylo vypracováno na základě předem neohlášených inspekcí na řeckých ostrovech loni v listopadu. Komise zprávu v úterý přijala poté, co její znění projednali zástupci zemí schengenského prostoru volného pohybu.
Atény s vyzněním dokumentu nesouhlasí a řečtí činitelé v médiích uvádějí, že od konce loňského roku se už situace výrazně zlepšila. Řecký ministr obrany Panos Kammenos nicméně slíbil, že pět plánovaných hotspotů - stanovišť pro registraci uprchlíků - a dva utečenecké tábory u Atén a Soluně budou v plném provozu do 15. února. Země tak po unijní kritice zrychlila přípravy, kvůli kterým zmobilizovala část armády. Střediska vznikají v bývalých či stávajících zařízeních, která patří ozbrojeným silám.
Poté, co budou s navrženou sérií doporučení souhlasit členské země, bude mít Řecko tři měsíce na to, aby je uvedlo v život.
„Doporučení žádají okamžitý start návratových procedur u těch nelegálních migrantů, kteří nepožádali o azyl a nemají nárok na mezinárodní ochranu,“ řekl dnes novinářům místopředseda komise Valdis Dombrovskis.
Řecko také bude muset zajistit dostatečný počet personálu i technického vybavení, včetně zařízení ke snímání otisků prstů tak, aby bylo možné migranty identifikovat a účinně srovnávat jejich údaje s evropskými i národními databázemi. Zlepšit se má ostatně celé vybavení a infrastruktura řeckých přijímacích center a hraničních přechodů.
V případě, že Řecko nebude reagovat dostatečně, bude moci Evropská komise státům EU navrhnout, aby podle článku 26 Schengenského hraničního kodexu částečně či zcela obnovily hraniční kontroly s prodlouženími nejdéle až na dva roky. Znamenat by to tedy mohlo i obnovu kontrol na všech hranicích členských zemí s Řeckem a faktický - byť dočasný - konec této země v schengenském prostoru.
Do Řecka denně připlouvají tisíce běženců
Jen během posledních dvou dnů dorazilo do aténského přístavu Pireus z ostrovů v Egejském moři na 8 200 migrantů. Podle agentury DPA šlo o uprchlíky, kteří připluli v předchozích dnech z Turecka.
Denně dorazí na řecké ostrovy z tureckého pobřeží přes 1 900 lidí. Za leden jich podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo navzdory zimnímu počasí téměř 58 600. Podle dnešního oznámení Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo v lednu do Řecka 62 000 migrantů, což je mnohem více než týž měsíc před rokem. Podle IOM zemřelo v lednu ve vodách u Řecka, Turecka a Itálie přes 360 uprchlíků.
Na řecko-makedonské hranici se nacházejí tisíce migrantů:
Na severu Řecka běženci zablokovali hlavní tah do Makedonie
Běženci, kteří uvázli v severním Řecku, zablokovali na protest hlavní tah do Makedonie. Migranti si sedli na silnici a protestují proti zdržení na své cestě, které způsobily protesty makedonských taxikářů a řeckých farmářů.
Uprchlická krizeDUNKERQUE: Běženci táboří na bývalých bojištích DE MAZIÉRE: Němci ztrácejí optimismus EUROPOL: V Evropě zmizely tisíce dětí NĚMECKO: Běžence z Maghrebu budeme vracet |
Podle agentury Reuters, která se odvolává na očité svědky, požadují běženci volný průchod přes řecko-makedonskou hranici.
Kolem osmdesáti autobusů plných běženců bylo v úterý zastaveno před makedonskou hranicí kvůli tomu, že makedonští taxikáři zablokovali železnici, po které se migranti přes Makedonii přesouvají dál do Evropy. Na řecké straně hranice zase protestují zemědělci s traktory kvůli připravované penzijní reformě.
Makedonské úřady pouštějí v posledních dnech do země pouze ty běžence, kteří splňují podmínky pro udělení azylu. Jedná se o lidi prchající před násilím a perzekucí z válečných zón, tedy Syřany, Iráčany a Afghánce. Občané ostatních zemí, především severoafrických, jsou označováni za ekonomické migranty.
Na řecké straně hranice se tak začaly hromadit tisíce migrantů, z nichž někteří se vracejí do táborů u Soluně nebo Athén, mnozí ale vyčkávají v naději, že se jim nakonec hraniční čáru překročit podaří.
