Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na hranici s Tureckem nasaďte lodě a vrtulníky, vyzývá Řeky Brusel

  16:26aktualizováno  17:00
Řecko musí výrazně zlepšit způsob, jakým identifikuje a registruje migranty na svém území. Po celé délce své námořní hranice s Tureckem by měly Athény nasadit lodě, helikoptéry i dostatečný počet hlídek přímo na ostrovech. Plyne to z doporučení, které v úterý zemím EU předložila Evropská komise.

Přes chladné počasí se z tureckého pobřeží k řeckým ostrovům každý den plaví stovky běženců (3. ledna 2016) | foto: AP

Takzvané schengenské hodnocení bylo vypracováno na základě předem neohlášených inspekcí na řeckých ostrovech loni v listopadu. Komise zprávu v úterý přijala poté, co její znění projednali zástupci zemí schengenského prostoru volného pohybu.

Atény s vyzněním dokumentu nesouhlasí a řečtí činitelé v médiích uvádějí, že od konce loňského roku se už situace výrazně zlepšila. Řecký ministr obrany Panos Kammenos nicméně slíbil, že pět plánovaných hotspotů - stanovišť pro registraci uprchlíků - a dva utečenecké tábory u Atén a Soluně budou v plném provozu do 15. února. Země tak po unijní kritice zrychlila přípravy, kvůli kterým zmobilizovala část armády. Střediska vznikají v bývalých či stávajících zařízeních, která patří ozbrojeným silám.

Poté, co budou s navrženou sérií doporučení souhlasit členské země, bude mít Řecko tři měsíce na to, aby je uvedlo v život.

Fotogalerie

„Doporučení žádají okamžitý start návratových procedur u těch nelegálních migrantů, kteří nepožádali o azyl a nemají nárok na mezinárodní ochranu,“ řekl dnes novinářům místopředseda komise Valdis Dombrovskis.

Řecko také bude muset zajistit dostatečný počet personálu i technického vybavení, včetně zařízení ke snímání otisků prstů tak, aby bylo možné migranty identifikovat a účinně srovnávat jejich údaje s evropskými i národními databázemi. Zlepšit se má ostatně celé vybavení a infrastruktura řeckých přijímacích center a hraničních přechodů.

V případě, že Řecko nebude reagovat dostatečně, bude moci Evropská komise státům EU navrhnout, aby podle článku 26 Schengenského hraničního kodexu částečně či zcela obnovily hraniční kontroly s prodlouženími nejdéle až na dva roky. Znamenat by to tedy mohlo i obnovu kontrol na všech hranicích členských zemí s Řeckem a faktický - byť dočasný - konec této země v schengenském prostoru.

Do Řecka denně připlouvají tisíce běženců

Jen během posledních dvou dnů dorazilo do aténského přístavu Pireus z ostrovů v Egejském moři na 8 200 migrantů. Podle agentury DPA šlo o uprchlíky, kteří připluli v předchozích dnech z Turecka.

Denně dorazí na řecké ostrovy z tureckého pobřeží přes 1 900 lidí. Za leden jich podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo navzdory zimnímu počasí téměř 58 600. Podle dnešního oznámení Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo v lednu do Řecka 62 000 migrantů, což je mnohem více než týž měsíc před rokem. Podle IOM zemřelo v lednu ve vodách u Řecka, Turecka a Itálie přes 360 uprchlíků.

Na řecko-makedonské hranici se nacházejí tisíce migrantů:

Na severu Řecka běženci zablokovali hlavní tah do Makedonie

Běženci, kteří uvázli v severním Řecku, zablokovali na protest hlavní tah do Makedonie. Migranti si sedli na silnici a protestují proti zdržení na své cestě, které způsobily protesty makedonských taxikářů a řeckých farmářů.

Uprchlická krize

Podle agentury Reuters, která se odvolává na očité svědky, požadují běženci volný průchod přes řecko-makedonskou hranici.

Kolem osmdesáti autobusů plných běženců bylo v úterý zastaveno před makedonskou hranicí kvůli tomu, že makedonští taxikáři zablokovali železnici, po které se migranti přes Makedonii přesouvají dál do Evropy. Na řecké straně hranice zase protestují zemědělci s traktory kvůli připravované penzijní reformě.

Makedonské úřady pouštějí v posledních dnech do země pouze ty běžence, kteří splňují podmínky pro udělení azylu. Jedná se o lidi prchající před násilím a perzekucí z válečných zón, tedy Syřany, Iráčany a Afghánce. Občané ostatních zemí, především severoafrických, jsou označováni za ekonomické migranty.

Na řecké straně hranice se tak začaly hromadit tisíce migrantů, z nichž někteří se vracejí do táborů u Soluně nebo Athén, mnozí ale vyčkávají v naději, že se jim nakonec hraniční čáru překročit podaří.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.