Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé ze Sudet se dodnes bojí, že přijdou o majetek, říkají starostové

  18:15aktualizováno  18:15
Strašení Benešovými dekrety v prezidentské kampani může být důvodem, proč v Plzeňském kraji ve druhém kole volby Miloš Zeman s převahou porazil Karla Schwarzenberga. Podle starostů dotčených obcí se totiž takzvaní dosídlenci do Sudet dodnes obávají, že jim Němci zaberou majetek.

Do Sudet patřila například i část vrcholu Krkavec u Ledců na Plzeňsku, kde je dnes rozhledna a televizní vysílač. | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Schwarzenberg, ten se Západočechům líbí nejvíc, psala MF DNES po 1. kole prezidentských voleb, když zde ministr zahraničí o prsa vyhrál nad Milošem Zemanem díky zisku 22,84 procenta hlasů.

Po sečtení hlasů v kole druhém ale bylo vše jinak. Celkem 54,36 procenta voličů hlasovalo pro Zemana. Schwarzenbergovi patřilo jen 45,63 procenta odevzdaných lístků.

Proč? Starostové z někdejších Sudet mají jasno. Zeman vytáhl Benešovy dekrety, na které takzvaní dosídlenci do Sudet slyšeli. Dnes totiž málokdo myslí na to, že například Město Touškov u Plzně nebo část vrcholu Krkavec do Sudet patřily. Dělicí čára dokonce protínala jeden z rybníků bolevecké soustavy - Strženku - napůl.

"Tady bylo devětadevadesátiprocentní dosídlení. Po odsunutých Němcích tu zůstaly prázdné všechny domy. V šestačtyřicátém roce se přidělovaly českým lidem z vnitrozemí," líčí Vlasta Hornová, starostka Úlic, kde v 1. kole Schwarzenberg nad Zemanem vyhrál.

Po agresivní kampani na téma Benešových dekretů ale v Úlicích volilo šéfa diplomacie jen 80 lidí. Zeman naopak získal 153 hlasů. "Lidé v Sudetech si určitě dali Benešovy dekrety na misku vah při rozhodování o budoucím prezidentovi," míní starostka.

Jak volili lidé v kraji

Ve druhém kole volby Miloš Zeman zvítězil v Plzeňském kraji, když zde získal 54,36 procenta hlasů. Karel Schwarzenberg dostal o 23 173 hlasů méně, což stačilo na výsledek 45,63 procenta hlasů. Zeman, který zvítězil i v celé republice, porazil Schwarzenberga ve všech okresech kraje kromě Plzně. V krajském městě pro Zemana hlasovalo 45,84 procenta voličů, ministr zahraničí Schwarzenberg získal 54,15 procenta hlasů.

Je vůbec možné, že se ještě dnes někdo z místních bojí zabrání domu Němci? "Určitě. Tady se totiž stále traduje, že Němci přijeli a dívali se, jak se jim Češi o domy starají. Že svůj majetek původní vlastníci sledují," vysvětlila Hornová. Sama volila Zemana, ale hlavně prý kvůli programu.

Názor, že otázka Benešových dekretů mohla hrát při volbách velkou roli, zastává i starosta Modravy Antonín Schubert. Ten byl před časem za obec u soudního řízení, které vedla kvůli restituci Alžběta Pezoldová proti České republice, tím pádem i proti Modravě. Tehdy šlo o bývalý velkostatek Stodůlky s 25 tisíci hektary pozemků v západní části Šumavy a další majetky včetně většiny místních domů.

Alžběta Pezoldová je nevlastní sestra ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Soudí se s ním o platnost jeho dědictví, tedy navrácení majetku za 40 miliard (více čtěte zde).

"Advokát protistrany u soudu tenkrát Benešovy dekrety vytáhl," vybavil si Schubert. Po dobu soudního jednání měly nemovitosti na katastrálním úřadě takzvanou plombu, takže je majitelé nemohli prodávat, i když si je předtím normálně koupili.

"Místních jsem se přímo neptal, ale jsem si naprosto jistý, že zdejší lidé často volili člověka, který varoval před otevíráním, zneplatňováním nebo znevažováním Benešových dekretů," je přesvědčený starosta Modravy.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.