Český vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek (vlevo) a šéf sudetských Němců...

Český vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek (vlevo) a šéf sudetských Němců Bernd Posselt během během závěrečného dne 68. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který skončil 4. června v Augsburgu. | foto: ČTK

Bělobrádek v Bavorsku: Nejedu se omlouvat, vyhánění se nesmí opakovat

  • 668
Už nikdy se nesmí opakovat vyhánění lidí z jejich domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu, prohlásil český vicepremiér Pavel Bělobrádek na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu. Řekl také, že se nepřijel omlouvat ani usmiřovat. Přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván.

Bělobrádek ve svém vyjádření zkritizoval oba nucené odsuny - jak ten, kdy v roce 1938 muselo zabrané části republiky opustit československé obyvatelstvo, tak ten druhý, při němž po roce 1945 museli z osvobozeného Československa odejít zase Němci.

„Samozřejmě, že nesmíme zapomínat. Hlavně na časy násilí a brutality, před, při i po druhé světové válce. To se nesmí opakovat. Už nikdy se nesmějí vyhánět lidé ze svých domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu,“ řekl Bělobrádek za potlesku odhadem 2 000 přihlížejících.

Sudetské Němce v neděli vicepremiér, který je zatím nejvýše postaveným českým politikem, jenž na sudetoněmeckém sjezdu vystoupil, oslovil jako milé krajany. „Ano krajané, protože význam slova krajané není pouze ve smyslu etnického původu, nýbrž ve smyslu lidí, kteří sdílejí lásku ke stejné zemi, její kultuře, její historii, její tradici,“ podotkl. Věří, že toto všechno Češi a sudetští Němci mají společné, i když mají odlišný jazyk.

Bělobrádek také uvedl, že by si přál, aby v budoucnu podobné návštěvy českých politiků, jako je dnes ta jeho, nevyvolávaly v Česku žádnou pozornost, protože budou prostě normální. Nynější návštěvu Bělobrádka kritizovali komunisté a část ODS.

Posselt: Nenávist a nacionalismus jsou výrazem hlouposti

Nenávist a nacionalismus jsou výrazem hlouposti, k usmíření a dobrým vzájemným vztahům je potřeba odvaha i chytrost, prohlásil v neděli šéf sudetských Němců Bernd Posselt. Ocenil „obrovskou odvahu“ odvahu ministrů Bělobrádka a Daniela Hermana (oba KDU-ČSL), s níž se spolu se sudetskými Němci vydali na cestu usmíření.

„Byla to odvaha svobody, která k nám dnes v podobě tebe, milý Pavle Bělobrádku, promluvila,“ řekl Posselt po Bělobrádkově projevu na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu. Není podle něj možné, aby ještě v roce 2017 útočili nacionalisté na politiky, kteří se snaží o usmíření.

Vedle vicepremiéra Bělobrádka dnes Posselt ocenil i ministra kultury Hermana, jehož loňský projev na sudetoněmeckém sjezdu byl podle něj průlomem. Herman se loni stal prvním českým ministrem, který promluvil na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jež zastupuje Němce, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo.

Cesta, kterou obě strany ještě musí ujít, bude podle Posselta dlouhá. Stačí podle něj přitom jeden špatný krok, jedno špatné slovo, aby se celý proces zasekl.

Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován. Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.

Z Československa bylo po druhé světové válce odsunuto okolo tří milionů Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa, na rozdíl od poválečného odsunu to ovšem bylo v rámci státního teroru praktikovaného nacistickou mocí. Velká většina obětí byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video