Benešovy dekrety byly po dlouhou dobu předmětem tuhých sporů mezi Českem a sudetskými Němci, v posledních letech ale přestaly hrát významnější roli. Posselt, který stojí v čele Sudetoněmeckého krajanského sdružení, nepovažuje dřívější fixaci na Benešovy dekrety za dobrou. „Nepovažuji to za juristickou otázku, považuji to za morální a etickou otázku,“ poznamenal.
Uvítal kroky z české strany, která se v posledních letech stejně jako sudetští Němci snaží o smíření a hledí kritičtěji na vlastní minulost. Do budoucna si Posselt dokáže třeba představit, že se Česko bude zabývat zákonem, jenž zaručil beztrestnost Čechům, kteří se dopustili vážných trestných činů proti sudetským Němcům.
„Ale já nejsem ten, kdo by české politice něco předepisoval. To musí být výsledkem vnitročeské svobodné diskuze, kterou nebudeme ovlivňovat,“ je přesvědčen Posselt. Aby sudetští Němci Česku takový krok vnucovali, není podle něj možné.
Z Československa bylo po druhé světové válce vyhnáno a vysídleno zhruba tři miliony německojazyčných obyvatel.
Česko bude zastupovat Bělobrádek
Posselta by nepřekvapilo, kdyby se letos čeští politici kvůli podzimním parlamentním volbám nechtěli zúčastnit sudetoněmeckého sjezdu. O to významnější je podle něj účast vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), který bude dosud nejvýše postaveným českým politikem, jenž na sjezd sudetských Němců přijede. Vedle něj mají dorazit i stovky Čechů z řad veřejnosti.
„Můžu říct, že tenhle rok bych plně chápal, kdyby mi čeští politici, kteří vedou proces porozumění, ať už je to (Daniel) Herman nebo Bělobrádek, zavolali a řekli: ‚Poslouchej, máme teď volby, nejde to.‘ Řekl bych: ‚Dobře uvidíme se za rok‘,“ uvedl Posselt.
Ministr kultury Herman se loni jako první člen české vlády oficiálně zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu. Bělobrádek bude letos druhým členem kabinetu, který tak učiní, i když podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jede na sjezd jako předseda lidovců, a nikoli jako vicepremiér. Podle Posselta se to ale nedá oddělit.
To, že účast Bělobrádka na sjezdu i v roce 2017 vzbuzuje kontroverze, Posselta nepřekvapuje. Jde podle něj o reakce nacionalistů a extremistů, kterým čelí i on. Část Němců mu prý vytýká, že tradiční sjezd už není sudetoněmeckým, ale spíše českým. V Česku účast Bělobrádka kritizovali zejména komunisté a část ODS.
Šéf SL považuje Bělobrádkovu ohlášenou účast na sjezdu především za další znamení pokroku ve vzájemných vztazích. Ukazuje se podle něj, že loňská přítomnost Hermana nebyla ojedinělou událostí, kterou proces sbližování skončí. Posselt očekává, že příští rok - až bude v Česku po volbách - dorazí na sudetoněmecký sjezd výrazně více českých politiků. Věří, že mezi nimi jednou bude i český premiér.
Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců, kteří po druhé světové válce museli opustit Československo, se uskuteční v sobotu a neděli v bavorském Augsburgu.
