Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané nesmí cvičit „neonacistický“ prapor Azov, rozhodl Kongres

  9:34aktualizováno  9:34
Sněmovna reprezentantů schválila dodatek k zákonu o zahraniční vojenské pomoci, v němž zakazuje americkým instruktorům výcvik příslušníků ukrajinského dobrovolnického praporu Azov a blokuje dodávky mobilních protiletadlových raket na Ukrajinu. Příslušníci praporu Azov jsou v dodatku označeni za neonacisty a rasisty.

Dobrovolníci skládají v Kyjevě slib věrnosti batalionu Azov. | foto: Reuters

Iniciátor dodatku John Conyers se při předkládání svého návrhu podle Hlasu Ameriky odvolal na informace západního tisku, podle nichž vyznává tisícovka příslušníků praporu Azov „otevřeně neonacistické názory“.

Fotogalerie

Bojový prapor Azov nese vyobrazení symbolu hitlerovské divize SS Das Reich, příslušníci praporu propagují teze o převaze bílé rasy a autokratické diktatuře. List The Washigton Post nedávno napsal, že Azov může obrátit zbraně i proti Kyjevu, pokud se rozhodne pro politické, nikoli vojenské řešení konfliktu na východě země.

Podle dostupných informací je zakladatelem praporu ukrajinský ultrapravicový radikál Andrij Bileckyj, šéf Sociálně nacionálního sdružení, které je volně spojeno s ukrajinským Pravým sektorem. Šestatřicetiletý aktivista, zvolený loni do ukrajinského parlamentu, je znám pod bojovou přezdívkou Bílý vůdce.

Azov se loni v září stal součástí ukrajinské Národní gardy a Bileckyj dostal hodnost podplukovníka. Podle informací ukrajinských médií, která rozhodnutí Sněmovny reprezentantů věnují značnou pozornost, nedávno ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov oznámil, že Azov se stane jednou z prvních jednotek, které budou cvičit američtí instruktoři. Prapor Azov v současné době operuje u ukrajinského přístavu Mariupol, který je vystaven značnému tlaku separatistů.

Batalion Azov

Bojovníci ve stínu vlčí runy

Conyers se ve zdůvodnění svého návrhu odvolal na zkušenosti z války v Afghánistánu po sovětské okupaci v 80. letech minulého století, kdy Pentagon zásoboval zbraněmi protisovětské povstalce.

„Jak ukazuje účast USA v afghánském konfliktu po sovětské invazi, příliš aktivní vojenská podpora a nadměrné množství dodávaných zbraní může vést k destabilizaci a nakonec i poškodit naše vlastní národní zájmy,“ uvedl demokratický poslanec z Michiganu.

„Pozdě, ale přece,“ komentovalo ruské ministerstvo zahraničí rozhodnutí amerických poslanců. „Dalším logickým krokem by mělo být přiznání, že loňský státní převrat v Kyjevě, který Washington aktivně podporoval, provedli ti samí nacističtí výrostci,“ soudí ruská diplomacie.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.