Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bárta nás chodil kontrolovat, popisuje brigádník gerilu VV

  7:12aktualizováno  7:12
Šestadvacetiletý student popsal iDNES.cz práci pro gerilu Věcí veřejných. Tedy skupinu mladých lidí, kteří jsou placeni za ovlivňování diskusí a anket na zpravodajských portálech ve prospěch této politické strany.

Vít Bárta dohlížel na práci gerily osobně. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Placenou skupinu, kterou VV nazývají gerila, Věci veřejné zformovaly v roce 2009. Blížily se volby do evropského parlamentu a také předčasné sněmovní volby, ze kterých později sešlo. Politická strana si proto prostřednictvím inzerátů na internetu vytvořila pět part po čtyřech lidech.

"Pracovali jsme bez smluv, peníze jsme dostávali každý měsíc na ruku. Až po půl roce vše začalo fungovat jinak, brigádníci museli podepsat smlouvu a mlčenlivost," popisuje student, který pro gerilu pracoval v jejích začátcích. Jeho identitu iDNES.cz zná, s ohledem na jeho přání ji nezveřejňuje.

Brigádníci nejdříve seděli v současném sídle strany, v pražské Štefánikově ulici, až mnohem později je VV přesunuly do budovy na Václavském náměstí, kde podle studenta gerila funguje i nyní, Věci veřejné se ale musely některých členů zbavit, protože šetří.

Tajná mise před volbami

Exmanažerka o gerile

O placených diskutérech promluvila bývalá novinářka, která pomáhala VV s marketingem

"Strana chtěla se svým marketingem přijít těsně před volbami, proto jsme museli zpočátku pracovat doslova v utajení. Nesměli jsme třeba chodit z budovy na obědy, aby to někomu nebylo podezřelé. Vůbec jsme nesměli říkat, že pracujeme pro Věci veřejné. Kvůli gerile udělaly fiktivní firmu s fiktivními e-maily. Firma pak figurovala i na zvoncích domu, který nenesl žádné stopy po Věcech veřejných," popisuje student začátky před volebními kampaněmi.

Strana měla vypracovaný seznam médií a marketingový plán, podle kterého se brigádníci řídili. "Měli jsme schémata, jak prostřednictvím diskusí dosáhnout pozitivního obrazu VV. Cílem bylo vzbudit o stranu zájem a vyvolat dojem, že má řadu příznivců a pokud jí dá volič hlas, nezůstane rozhodně sám a má smysl ji volit. Třeba jsme psali, že je načase konečně volit malou stranu, protože přinese změnu a je nezkorumpovaná," říká student.

Příspěvky proto byly zpravidla ve stejném duchu a někdy je brigádníci jen kopírovali. Placení diskutéři svoji práci odváděli na všech zpravodajských portálech českých deníků nebo tiskových agentur.

"Ovlivňovali jsme diskusi všude, kde to šlo. Třeba u blogů nebo zpráv. Já sám jsem měl zhruba dvacet uživatelských účtů, se kterými jsem operoval. Když šlo o ankety, obcházeli jsme různé internetové kavárny pokaždé s jiným počítačem, protože do anket nešlo hlasovat vícekrát z jednoho," popisuje student. Úkolem nebylo ani tak výsledky ankety ovlivnit, jako nabalit na sebe další hlasující a strhnout lavinu zájmu o Věci veřejné.

Odměnou byla stokoruna za hodinu práce

Studenti pro VV pracovali na poloviční úvazky. Strana jim platila 100 korun za hodinu. Měsíčně si tak přišli zhruba na osm tisíc korun.

Gerilu vedl takzvaný "senior směny", zbylá trojice patřila mezi "juniory". "S těmi se nikdo přímo nebavil, všechny instrukce šly z vedení vždy přes seniora," říká o struktuře někdejší brigádník. Gerilu zpočátku vedli i lidé, kteří o rok později usedli za VV do poslaneckých lavic. Hlavní slovo měl Vít Bárta, naopak Radek John se o placené diskutéry prý prakticky nezajímal.

Skupiny fungovaly každý den ve dvou směnách. "První pracovala od sedmi od rána do tří odpoledne, další od tří do jedenácti do večera," popisuje s tím, že směny se týkaly také státních svátků nebo víkendů, kdy na jejich práci dohlížel i "superguru" Vít Bárta. "Přišel se na nás podívat, jestli pracujeme. Nešlo, aby člověk nepracoval nebo alespoň práci nepředstíral," uvádí brigádník.

Podle něj nejdůležitějším bylo to, aby gerile neunikl žádný text ani reportáž o Věcech veřejných. "To si strana hodně hlídala a pokaždé z toho dělala velký problém a byly kolem toho velké diskuse," vzpomíná student.

Referáty šly vedení a zvlášť i Bártovi

Texty o VV včetně diskusních příspěvků gerily každý den brigádníci posílali zhruba třiceti lidem z vedení VV. "Bárta v seznamu zpočátku nebyl, nevím proč, asi nechtěl formálně nikde figurovat. Posílali jsme mu monitoringy zvlášť," říká bývalý brigádník.

Od zkušenosti u VV se nedistancuje. Naopak tvrdí, že mu to pomohlo lépe pochopit politický marketing. "Věci veřejné se od začátku profilovaly jako čistě marketingová strana, takže mě gerila nepřekvapila. Je to ale příliš nákladný prostředek, který stejně v praxi nefunguje," dodává někdejší brigádník.

Redakce iDNES.cz kontaktovala již dříve vedení strany, na otázky k placeným diskutérům ale Radek John ani Vít Bárta nereagovali.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš hostem diskusního pořadu Rozstřel.
Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu

Prezident Donald Trump záměrně polarizuje společnost, jak ukázal během svých dvou vystoupení k násilnostem ve virginském Charlottesville. Hlava USA zároveň...  celý článek

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.