Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Barmská junta zosnovala místo voleb švindl, který má legitimizovat tyrany

  21:06aktualizováno  21:06
Barmská junta pouhých čtrnáct dní před prvními volbami po 20 letech změnila název, vlajku i hymnu země. Pár týdnů předtím vysvlékli generálové uniformy. Změny jsou to jen kosmetické a to podstatné se ví dávno dopředu - volební výsledek. Otázkou teď zůstává, jestli na hru generálů přistoupit a brát ji jako naději na změnu, nebo divadlo úplně bojkotovat.

Auto se volebním transparentem prorežimní strany Asociace solidarity a rozvoje se proplétá ulicemi Rangúnu | foto: AP

Vládním úřadům po celé Barmě přišel předminulý týden kuriózní oběžník. Úředníkům nařizoval okamžitě spálit staré vlajky a vyvěsit nové. "Nařízení také přikazovalo, že starou vlajku musí svěsit někdo narozený v úterý a novou vyvěsit člověk narozený ve středu," prozradil jeden z úředníků.

Z prapodivného oběžníku čpí rukopis šarlatánů, od kterých si vůdcové vojenské vlády nechávají vykládat, co jim věští hvězdy. Osud prvních voleb po dvaceti letech, které se v zemi uskuteční v neděli, ale junta hvězdám rozřešit nenechala a vítězství si pro jistotu zajistila dávno dopředu.

Výsledek zajistí účelová ústava a záludné zákony

Už ústava, kterou si vojenská vláda nechala posvětit ve zmanipulovaném referendu po cyklónu Nargis před dvěma lety, jí zajišťuje bez voleb čtvrtinu křesel v parlamentu. Pro změnu ústavy je přitom potřeba více než 75 procent hlasů. I kdyby tak junta teoreticky volby na celé čáře prohrála, změna konstituce se bez jejího kývnutí neobejde.

Příznivci Národní demokratické síly vyvěšují před svým sídlem plakát se Su Ťij

Příznivci Národní demokratické síly vyvěšují před svým sídlem plakát se Su Ťij

Ani teoretická výhra opozice však není možná kvůli březnovým volebním zákonům. Záludné formulace v nich vyšachovaly ze hry všechny, kteří by generálům mohli zhatit vítězství. Volit ani kandidovat tak nesmí statisíce buddhistických mnichů nebo lidé, které režim odsoudil. Zrádná pravidla hry jsou jasně namířená proti disidentce Su Ťij, politickým vězňům i opozici.

JUNTA VERSUS OPOZICE

- Národní demokratická síla (NDF) tvoří společně s Demokratickou stranou Barmy (DPB) a Stranou šanských národností pro demokracii (SNDP) hlavní jádro kandidujících stran nespojovaných s režimem. Celkem mají tyto tři strany k dispozici 350 kandidátů.

- Na opačném konci politického spektra stojí dvě hlavní prorežimní partaje: Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), vedená premiérem Thein Seinem a Strana národní jednoty (NUP), podporovaná příznivci bývalého diktátora Nei Wina. Tyto strany dohromady nominovaly absolutně největší počet kandidátů - přes 2000.

zdroj: ČTK

A co krutí generálové nezadupali do země drakonickými zákony a ústavou, likvidují každodenní ostrakizací kandidátů. Počet rivalů snížili už tím, že každý kandidát musel při registraci zaplatit na barmské poměry neuvěřitelně vysoký poplatek 500 dolarů.

Novinářům a pozorovatelům vstup zakázán

Strany, které nejsou napojené na juntu a její finance, tak mohou postavit maximálně pár kandidátů, zatímco prorežimní partaje až několik stovek lidí. Výsledkem je, že ve všech regionech kandiduje jen strana vyumělkovaná přímo generály - Asociace solidarity a rozvoje (USDP).

V 54 volebních obvodech nemají zástupci této partaje protikandidáta a podle ústavy tak mají místo v zákonodárném sboru jisté ještě dříve, než volby vůbec začaly. Jinde mají kandidáti USDP oproti rivalům neomezený přístup k financím a do médií. A když nějaký odhodlaný kandidát opozice i přes nerovné podmínky stále vzdoruje, čeká ho nekonečná šikana.

"Když jsme zavítali do jedné oblasti, abychom místním vysvětlili naši politiku, byla nám stále v patách policie," řekl předseda jedné z opozičních stran Aye Lwin. "Když jsme odjeli, museli jít všichni, kteří přišli na náš mítink, k výslechu. To naše příznivce odradilo," vylíčil běžné praktiky vládnoucí junty.

V čele barmské vojenské junty je Than Šwei (uprostřed)

V čele barmské vojenské junty je Than Šwei (uprostřed)

V oblastech na východě země, kde by juntě kvůli etnické odlišnosti obyvatel hrozila drtivá porážka, zatrhl režim volby pro jistotu úplně a odůvodnil to tím, že by nemohl zajistit jejich férovost. O tom, že junta chystá přímo ve volebních místnostech masivní podvody, svědčí i to, že do země v době voleb nesmí žádní zahraniční novináři ani volební pozorovatelé.

Jen svléknout uniformu a jedeme dál

Celé to divadlo s názvem volby směřuje k jedinému cíli. Junta, která zemi vládne od roku 1962, chce vysvlečením uniforem a zdáním demokratických voleb uchlácholit západ a zlegalizovat svoji moc. Pak bude jen dál bohatnout na drancování nerostných surovin země a přitom denně ožebračovat miliony obyčejných Barmánců.

Vojenská vláda při volbách nic nechce ponechat náhodě, ulice střeží tisíce vojáků a policistů

Vojenská vláda při volbách nic nechce ponechat náhodě, ulice střeží tisíce vojáků a policistů

A pokud se svízelnou situací teď nic nezmůže tlak mezinárodního společenství, tak opozice uvnitř země už vůbec ne. Juntě se totiž obratně povedlo vrazit hluboko do jejích řad klín a rozdělit ji na dva tábory. Ten první volby bojkotuje a odmítá hrát podle hanebných pravidel, které určila junta.

ÚSTAVA A VOLEBNÍ ZÁKONY

- Nová ústava vyhrazuje vojenskému režimu v parlamentu automaticky 25 % míst

- Na každou ústavní změnu je potřeba 75 % všech hlasů

- V politické straně nesmí být nikdo, kdo byl usvědčen ze zločinu, což vylučuje aktivisty i politické vězně

- V politice se nesmí angažovat ani církevní kruhy. Právě buddhističtí mniši byli na začátku protestů v roce 2007

- Volební zákony zakazují i pochody nebo proslovy, které by mohly poškodit image země

- Volební komisi vybírá vojenská vláda

Ten druhý si je vědom, že nemá šanci na vítězství, ale volby, i když zmanipulované, vidí jako první krok k možným změnám. Rozpor dokázal před volbami rozdělit i legendární Národní ligu pro demokracii (NLD), která drtivě vyhrála zatím poslední volby v roce 1990, ale junta ji nikdy nenechala vládnout a její členy pozavírala.

Volby rozkmotřily opozici

Poté, co lstivé normy z voleb vyšouply Su Ťij a další vězněné členy NLD, rozhodla se strana volby bojkotovat. Sama "Lady", jak se nejznámější disidentce světa přezdívá, dala jednoznačnou radu: Pokud chcete volit NLD, nechoďte k volbám. A dodala, že by nikdy nevolila podle nespravedlivých zákonů.

Ne všichni členové strany, která měla jako jediná možnost sjednotit opozici a výrazně zatřást s židlí, na které sedí vůdce junty a pravděpodobný budoucí prezident Than Šwei, však s držitelkou Nobelovy ceny míru souhlasí. Nespokojenci si založili Národní demokratickou sílu (NDF) a do nerovného boje se pustily.

Statisíce buddhistických mnichů junta z volebního procesu úplně vyloučila

Statisíce buddhistických mnichů junta z volebního procesu úplně vyloučila

"Je naší povinností vést demokratické hnutí," hlásá šéf NDF Than Nyein. "Nadcházející volby bereme jako první krok na dlouhé cestě k demokracii," dodává. A podobné hořké dilema jako řeší barmská opozice se vznáší nad celými volbami.

Velkorysost na závěr - propustit Su Ťij

Je jasné, že po volbách budou Barmě vládnout ti samí tyrani. A i když uniformy vymění za civil, stále budou mít v zádech čtyřsettisícovou armádu, celý aparát špionů a především surovinově hladovou Čínu, pro kterou je paktování s generály náramně ekonomicky výhodné.

Nedělní divadelní hra s přesně rozdanými rolemi se však vždycky může zvrtnout v posledním dějství. Jiskřičku nepokojů může zažehnout i to, čeho se teď junta obává nejvíce - hromadný bojkot voleb. Státní deníky tak už týdny burcují Barmánce k účasti. A těm se k urnám moc nechce, protože ví, že se po volbách nic moc nezmění.

Až na jednu věc. Po svém vítězství si snad budou moci mocipáni dovolit jednu velkorysost - propustit Su Ťij, která strávila patnáct z posledních jednadvaceti let za mřížemi nebo v domácím vězení v domě na břehu rangúnského jezdera Inya. Její zatím poslední osmnáctiměsíční trest domácího vězení vyprší necelý týden po volbách.

VOLBY V ČÍSLECH

- Ve volbách může hlasovat 30 milionů voličů (z 50 milionů obyvatel). Rozhodovat budou celkem o 1158 poslaneckých mandátech v jednom svazovém a 14 regionálních parlamentech.

- V každém shromáždění je čtvrtina míst vyhrazena armádě. Po volbách bude ustaven dvoukomorový svazový parlament. V jeho dolní komoře - Lidovém shromáždění - zasedne 440 poslanců (330 volených), v horní komoře - Sněmovně národů - 224 poslanců (168 volených).

zdroj: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Samota za polárním kruhem. Existuje silnější poetika?
Čech se přiznal, že za polárním kruhem ubodal svou přítelkyni z Británie

Šestatřicetiletý český občan, kterého loni v prosinci finští kriminalisté obvinili z vraždy jeho britské přítelkyně, se k usmrcení ženy přiznal. Informoval o...  celý článek

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.