„V době útoku jsem byl doma. Dozvěděl jsem se to ze zpráv,“ říká Tomáš Piňos, který bydlí poblíž proslulého barcelonského chrámu Sagrada Família, asi šest kilometrů od ulice La Rambla, kam ve čtvrtek večer vjeli teroristé s dodávkou, zabili třináct lidí a přes sto dalších zranili (více o útoku zde).
V pátek se šel na místo podívat. „Byla tam spousta lidí, hodně policistů a novinářů. Bylo tam takové nebývalé ticho,“ popsal dojmy z místa. „La Rambla je takový barcelonský Václavák, nejfrekventovanější ulice. Normálně by tam v pátek odpoledne byly tisíce turistů a hluk,“ vysvětluje Piňos, který v katalánské metropoli žije už osm let a živí se jako překladatel. „Dnes jsou stánky zavřené. Lidé tam dávají svíčky a květiny, fotí si to, postávají a mlčí. Je tam neuvěřitelný klid,“ dodává.
Útok v BarceloněÚTOK: Terorista najel do lidí v Barceloně EXPERT: Útok byl otázkou času CAMBRILS: Policie zabila pět útočníků SVĚDCI: Útočník chtěl přejet co nejvíc lidí ÚKRYT: Herečka tweetovala z mrazáku KATALÁNSKO: Semeniště džihádistů LA RAMBLA: Slavná promenáda utichla |
Barbora Castellová, podnikatelka na mateřské dovolené, která žije v Barceloně, se v době útoku nacházela ve vesnici asi dvě stě kilometrů od města. „Je to hrozné, Barcelona je město, ve kterém žiji, mně samotné z toho moc dobře není,“ řekla iDNES.cz. „Jejich přístup a reakce (Španělů) je hodně podobná. Neřeší, kdo odkud je, ale co je potřeba. Byly tady velké požadavky na darování krve, je tady tým dobrovolných a státních psychologů, kteří nabízejí bezplatný servis,“ popsala.
Šárka Zelinková, která dělá delegátku pro společnost Firo Tour, byla v době útoku ve Španělsku a s klienty se chystala do Barcelony. „Včera jsme shodou okolností měli výlet do Barcelony, jeli jsme k fontánám na Španělském náměstí, ale útoky nás nijak nepostihly, protože jsme se tam vydali až po sedmé hodině,“ uvedla.
„Byli tam nějací klienti na vlastní pěst a ti jsou v pořádku, museli počkat v různých fastfoodech a obchodech asi dvě hodiny. Bylo jich asi osm, volali dost zmatečně a chtěli vědět, jak se dostat domů, protože vlaky nejezdily,“ dodala.
Barcelona je klidná, byl to výkřik bláznů
„Těžko to někdo čekal, protože tady se žije úplně klidným životem. Je to město, kde jsou lidé z celého světa, včetně Arabů, muslimů atd., kteří tady žijí dlouho,“ myslí si Piňos, ale přiznává, že Barcelona je kvůli velkému počtu turistů trochu na ráně. „Jako možný cíl bych to bral hlavně kvůli turismu, jinak ve městě není nějaká nesnášenlivost. Žije tu spousta různých národů pohromadě,“ dodává.
„Žije tady sedm procent muslimů a jsou tendence různých radikálních lidí házet je do jednoho pytle a nadávat každému trochu ‚přičmoudlému‘. Ale to nejde. V těch sedmi procentech jsou radikálů promile, je tady hlavně spousta slušných lidí, kteří se více nebo méně přizpůsobili a rozhodně s těmi útoky nemají nic společného,“ myslí si Castellová a dodává: „I místní politici nabádají k tomu, aby se nám to tu nezvrhlo v tendence říkat muslim rovná se terorista, protože to je velmi snadné a tyto útoky tomu nahrály.“
Podle ní se naopak dal nějaký útok očekávat. „Už předtím jsme všichni tušili, že je to otázka času. Mluvilo se o tom, za poslední dobu tady odhalili spoustu spiknutí,“ uvedla Castellová.
„Je to strašné, ale já v těchto věcech nejsem pesimista, protože za poslední necelé dva roky tady zajali nějakých 256 potenciálních teroristů. Ale ti včerejší útočníci byli velmi mladí a ani nebylo možné je lokalizovat,“ říká Zelinková. „Byl to výkřik pár bláznů. Je to strašné, ale na druhou stranu se to stalo ve spoustě evropských měst a může se to stát kdekoliv, i v Praze,“ myslí si.
INFOGRAFIKA: Vývoj po útoku v Barceloně
Život jde dál
„Strach je nevyhnutelný, je to nějaký náš pud sebezáchovy, bez kterého bychom asi nepřežili. Nejsme roboti. Ano, snažíme se pokračovat ve všem dál a fungovat a nenahrávat teroristům, nenechat se zastrašit. Ale v podvědomí ten strach vždy bude,“ říká Castellová.
„Lidé jsou naštvaní na Islámský stát. První, co řeknou, jsou sprostá slova o islamistech. Ale život jde dál, nezaznívá, že by nevycházeli nebo plánovali odjet pryč,“ podotýká delegátka Zelinková. Podle Piňose Španělé svůj život nezmění. „Lidé jsou odhodlaní pokračovat ve svém životě, nenechat se zastrašit, třeba sedět doma,“ dodává Čech.
