Radikální sunnitské hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) podle Obamy představuje hrozbu nejen pro občany Iráku, ale také pro celý region a zájmy Spojených států. Washington podle něj zásadně posílil činnost zpravodajských služeb, aby Spojené státy získaly lepší obrázek o tom, co se v zemi děje.
Obama zároveň přislíbil větší podporu irácké armádě. Kromě materiální pomoci podle něj USA vyšlou do Iráku také 300 vojenských poradců. Na Blízký východ v nejbližších dnech zamíří také americký ministr zahraničí John Kerry. Nasazení amerických vojsk Obama však opět odmítl.
„Americké jednotky v Iráku znovu bojovat nebudou. Nejsme schopní ten problém vyřešit jen tím, že vyšleme desítky tisíc vojáků. Tohle si zkrátka musí vyřešit Iráčané,“ prohlásil Obama. V Bagdádu a na severu země by však podle něj mohla vzniknout společná operační střediska, kde by si Američané s iráckou armádou předávali nové poznatky zpravodajských služeb a konzultovali další kroky.
Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připraveny zahájit vojenské akce proti přesně vytipovaným cílům, ostré nasazení bojové techniky je však podle něj nutné nejprve prodiskutovat s Kongresem a představiteli irácké vlády.
Nebudeme rozhodovat, kdo bude Iráku vládnout, tvrdí Obama
Nad Irákem od čtvrtka krouží americké bojové letouny, v rámci průzkumných misí mapují tamní terén. Irácký ministr zahraničí Hošjar Zibarí o den dříve požádal americkou vládu, aby zahájila ostré nálety proti sunnitským radikálům. USA s nimi ovšem váhají, zejména kvůli možným civilním obětem (více čtěte zde).
Fotogalerie |
Obama ve svém čtvrtečním projevu zároveň oznámil, že není úkolem Spojených států, aby určovaly, kdo bude Iráku vládnout. V čele země musí podle šéfa Bílého domu stanout někdo, kdo v zemi zajistí stabilitu a nedopustí, aby naplno propukla občanská válka.
Na novém uspořádání země by se podle něj měly podílet všechny znesvářené strany, tedy sunnité i šíité. Určité slovo by měla mít i menšina Kurdů.
Přímý vojenský zásah Spojených států proti skupině ISIL připadá podle Obamy v úvahu až ve chvíli, kdy se předáci všech etnik dohodnou na politickém řešení dlouhodobých neshod.
Z jejich prohloubení USA kritizují současného iráckého premiéra Núrího Málikího. Někteří američtí kongresmani po Obamově administrativě dokonce žádají, aby tlačil na jeho odstoupení z úřadu.
Významnou roli by podle něj v mírových rozhovorech mohly sehrát i sousední státy, a to včetně Íránu, s nímž Spojené státy již od osmdesátých let neudržují diplomatické styky. Šéf Bílého domu však představitele Íránu zároveň varoval, aby se do konfliktu nezapojovali způsobem, který by mohl celou krizi ještě prohloubit.
