Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lovíme z moře mrtvé imigranty, kritizují vládu traumatizovaní námořníci

  15:55aktualizováno  15:55
Členové australského námořnictva stále častěji trpí posttraumatickým stresem. Ten vyvolávají otřesné zážitky při vyzvedávání mrtvol imigrantů u pobřeží Austrálie. Námořníci kritizují tvrdou přistěhovaleckou politiku vlády a stěžují si, že jim chybí psychologická péče i případná finanční kompenzace.

Australští námořníci mají trauma z mrtvých imigrantů. Kritizují vládu. | foto: Profimedia.cz

Není tajemstvím, že Austrálie má jednu z nejpřísnějších přistěhovaleckých politik na světě. A není se co divit. Podle statistiky OSN k australským břehům jen za rok 2013 připlulo více než 24 tisíc imigrantů. To dělá z velkého ostrovního státu osmou nejoblíbenější velmoc na světě pro uprchlíky.

Přísná nařízení od jednacího stolu sice uchrání Austrálii od přílivu přistěhovalců, i přesto však mají svá negativa. Jedno z nich každý den dopadá na členy Královského australského námořnictva, kteří patrolují v australských výsostných vodách a brání pobřeží před nájezdy přeplněných uprchlických plavidel. Na starost však mají i záchranu těch, jejichž loď šla ke dnu.

Zážitky australských námořníků ze záchranných akcí mnohdy nemají daleko k obrázkům z válečných zón. Michael, jeden z dnes již bývalých námořníků, reportérům australského serveru ABC popsal, jak probíhala jedna z mnoha takových akcí.

Pás mrtvol a šrámy na duši

Michaelova loď dorazila k místu, kde se měla potopit loď s uprchlíky. Námořníkům se naskytl obrázek zkázy. „Jediné, co jsme našli, byl sedmdesát mil dlouhý pás mrtvol. Lovili jsme je z vody tak dlouho, dokud nebyla naše loď plná,“ popsal otřesný zážitek. O nic lepší však nebyly ani situace, kdy plavidlo námořnictva dorazilo k uprchlíkům včas.

Důstojník, který si v rozhovoru pro ABC přál být jmenován pouze jako Greg, připomíná, že na uprchlických plavidlech panovaly strašlivé podmínky. „Když jsme se nalodili na jejich loď, byli tam mrtví lidé. Ostatní s nimi nemohli nic udělat, protože s nimi nedokázali pohnout,“ vzpomíná Greg.

Další z dnes již bývalých námořníků Troy Norris své povolání opustil právě kvůli podobným zážitkům. Na plavidlech zachraňujících přistěhovalce pracoval přes 13 let. Za tu dobu se však u něj rozvinula posttraumatická porucha. I přes stížnosti ho však nikdo nebral vážně. Když se rozhodl skončit, jeho nadřízení neprojevili žádný zájem o jeho problémy. Nedostal ani žádnou finanční kompenzaci. Podobné problémy mají desítky dalších námořníků. Mnoho z nich svou práci i přesto vykonávají dále.

Na postup vlády mají námořníci jasno: nepřímo vedl a stále vede ke smrti uprchlíků. Důstojnice Fiona to ilustruje na jednom z případů, kdy kapitáni lodí australského námořnictva mnohokrát vydali pokyn k tomu, aby se plavidlo uprchlíků nechalo doplout až do australských vod, aby mohlo být s uprchlíky jednáno podle tvrdých australských zákonů. Nejméně jednou to podle Fiony vedlo k potopení uprchlického plavidla. Australské lodě jednoduše patrolovaly na dohled uprchlíků tak dlouho, dokud sledované plavidlo nešlo ke dnu.

Odsun uprchlíků do Kambodže

Na kritiku ze strany námořníků už reagovalo i australské Ministerstvo obrany. Tiskové prohlášení však příliš objevné nebylo. „Členové Královského australského námořnictva mají kompletní přístup k péči o duševní zdraví včetně lékařských, psychologických, psychiatrických a rehabilitačních programů,“, stojí mimo jiné v prohlášení. To také uvádí, že „ochrana lidských životů je nejvyšší prioritou kapitánů armádních plavidel“. Vše prý záleží na konkrétním vyhodnocení situace s přihlédnutím ke všem rizikům, které by mohly ohrozit posádku i uprchlíky.

Austrálie se kontroverzními politickými kroky snaží zamezit přílivu uprchlíků do země již několik let. O azyl v Austrálii žádají hlavně občané Afghánistánu nebo Šrí Lanky, Iráku a Íránu. Na kontinent se uchazeči o azyl pokoušejí dostat na lodích vyplouvajících z území Indonésie, jejich cílem je pak Vánoční ostrov, australské zámořské území. Pokud uprchlíci dosáhnou jeho břehů, jsou zadrženi a přesunuti na malý ostrov Nauru nebo do Papuy-Nové Guineje, kde čekají na případné udělení azylu (více o Nauru se dočtete zde).

V září se pak Australané dohodli s kambodžskou vládou. Ta souhlasila s tím, že přijme některé asijské a blízkovýchodní žadatele o azyl, které Canberra odmítne. Austrálie za to chudé jihoasijské zemi v následujících čtyřech letech zaplatí v přepočtu 760 milionů korun a pokryje i náklady na přesídlení (více o dohodě s Kambodží se dočtete zde).

Tajnosti kolem imigrantů

Australská vláda je v posledních měsících kritizována za to, že imigrační politiku tají a jednotlivé případy odmítá komentovat. Strážci hranic v rámci přísné protiimigrační politiky i na otevřeném moři aktivně vyhledávají lodě s lidmi, které podezírají ze snahy o nezákonné přistěhování do země. Příkladem může být případ z července letošního roku, kdy úřady poslaly zpět na moře loď s 41 uprchlíky ze Šrí Lanky (více o tomto incidentu se dočtete zde).

V lednu se pak Austrálie dostala do konfliktu s Indonésií, když v jejích výsostných vodách zadržela loď s uprchlíky. Australská vláda přitom tvrdí, že její imigrační politika je zaměřena na záchranu životů uprchlíků. S tím však nesouhlasí skupiny bojující za lidská práva.

Ostrou přistěhovaleckou politiku Australanů dobře ilustruje i fakt, že vláda v březnu letošního roku rozhodla o vyslání bezpilotních letounů, které mají střežit australské výsostné vody. Ostrovní stát letouny zakoupil od amerického námořnictva. Drony vydržejí ve vzduchu až 33 hodin a mají větší rozpětí křídel než Boeing 737.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.