Někdejší soudce australského nejvyššího soudu Geoffrey Eames rezignoval na svou funkci šéfa spravedlnosti, kterou na Nauru zastával. Už od ledna ji prakticky nemohl vykonávat, protože mu tamní prezident Baron Waqa několikrát odmítl udělit vízum a vykázal jej z ostrova. Eames se tehdy snažil hlavě státu rozmluvit vyhoštění jiného vysokého úředníka, rovněž Australana, shrnuje diplomatické tahanice britský deník The Times.
Nauru Ostrov Nauru leží v Tichém oceánu severovýchodně od Austrálie. Je součástí Mikronésie. Ostrov spravovala Velká Británie společně s Austrálií a Novým Zélandem. V roce 1968 se však osamostatnil a na Nauru vznikla parlamentní republika. Nauru je členem britského Commonwealthu a s Austrálií nadále udržuje nadstandardní vztahy. Ostrov si například nemůže dovolit vlastní armádu, a tak jej chtrání právě ta australská. Obyvatelé Nauru se dokonce mohou stát jejími členy. Soudní systém Nauru je nezávislý na vládě, která nemůže napadnout rozhodnutí soudců. V některých případech je však možné obrátit se se stížností na australský tribunál. |
Potyčky mezi představiteli Austrálie a politickými špičkami nepatrného ostrova v Mikronésii by za normálních okolností nebyly příliš zajímavé. Nauru ovšem pro Canberru představuje jedno z významných "odkladišť" uprchlíků, kterých k australským břehům každoročně míří tisíce.
Tamní uprchlický tábor se dvěma tisíci lůžek, kam australské úřady běžence přepravují a kde je obvykle nechávají na neurčitou dobu bydlet, nezřídka pod stany, je na druhou stranu životně důležitým zdrojem příjmů pro naurskou vládu. Ta soustavně bojuje s hrozbou státního bankrotu.
Nauru promrhalo pohádkové bohatství
Ostrov o rozloze 21 kilometrů čtverečních, který obývá asi 9 tisíc lidí, proslul koncem dvacátého století díky významným ložiskům guána. Jde o nahromaděný a usazený ptačí trus bohatý na amoniak a fosfor.
Od roku 1900 na Nauru těžily kvalitní hnojivo zahraniční společnosti, v sedmdesátých letech 20. století však tamní vláda podniky znárodnila a během několika let nesmírně zbohatla.
Nezkušení ostrovní politici, kteří na tak velké bohatství nebyli připravení, však začali bezhlavě utrácet. Obyvatelé Nauru si užívali bezplatného zdravotnictví a školství, republika si založila vlastní univerzitu a leteckou společnost.
Kromě toho se investovalo i do nákupu nemovitostí. Například v centru australského Melbourne si republika Nauru koupila mrakodrap, kterému se mezi místními dodnes neřekne jinak než "Birdshit Tower". To je poněkud hanlivý anglický název pro věž z ptačího trusu.
Zásoba fosfátů však nevydržela navěky, poslední ložiska se rozkládají přímo pod obydlími ostrovanů. A ti se ze svých domovů nechtějí hnout. Protože však vláda nemyslela na finanční rezervy, konec těžby guána znamenal pro Nauru vážné finanční problémy. Republika se s nimi potýká dodnes.
Například státní aerolinie musejí čas od času přerušit provoz. Nemají totiž na benzin. Přijímáním běženců od australských úřadů si tak země vydělává na svůj běžný provoz.
Austrálie proti uprchlíkům nasadí i bezpilotní letadla
Potíže kolem vyhoštěného šéfa ostrovní justice podle jeho vlastních slov ohrožují nezávislost místního soudnictví. "Noví soudci si budou muset pečlivě rozmýšlet, jak svou nezávislost skloubit s tím, aby neučinili rozhodnutí, která se vládě nebudou líbit," citoval Eamese britský deník. To by podle něj mohlo pro Austrálii znamenat komplikace v provozu uprchlických táborů.
Nad těmi se ostatně stahují mračna i z jiného důvodu. Soud v Canbeře by měl v brzké době projednávat ústavní stížnost, kterou podal australský advokát George Newhouse. Odsun běženců z Austrálie na okolní ostrovy je podle něj protiprávní a místní soudy se s jejich situací nejsou schopné poradit.
Vedle Nauru posílá Austrálie uprchlíky i na další ostrovy, třeba na Papuu-Novou Guineu. Pokud by canberrští soudci stížnost uznali a učinili této praxi přítrž, znamenalo by to pro Austrálii tvrdou ránu. Provizorní plavidla s běženci, kteří na kontinent prchají z Iráku, Íránu, Šrí Lanky a Afghánistánu, totiž na tamním pobřeží přistávají každý den.
Jak píše britská BBC, australské úřady se své výsostné vody rozhodly střežit i s pomocí bezpilotních letadel. Od amerického námořnictva kvůli tomu kupují flotilu bezpilotních letadel. A rozhodně nepůjde o žádné hračky. Drony vydrží ve vzduchu až 33 hodin a mají větší rozpětí křídel než Boeing 737.
