Předseda krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Marian Kotleba (zleva),...

Předseda krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Marian Kotleba (zleva), šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová a lídr nizozemské Strany pro Svobodu Geert Wilders | foto: koláž iDNES.cz

Wilders, Le Penová, Kotleba. Evropou se šíří antiimigrantská vlna

  • 724
Regionální volby v Německu potvrdily, že uprchlická krize má stále silnější dopad na politiku v zemích EU. Posilují strany a hnutí, jež mají v programu odpor k imigraci a islámu, často i k Evropské unii, a nacionalismus.

Víkendové výsledky voleb ve třech spolkových zemích vynesly do čela německé politiky dosavadního „černého Petra“ – ostře protiimigrantskou stranu Alternativa pro Německo.

Za „předvoj“ popularity této strany se přitom dá označit vzestup hnutí Pegida (zkratka slov Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu) založeného v říjnu 2014, které uspělo hlavně ve východním Německu. Podobně se však v posledních letech mění politická mapa v řadě dalších evropských zemí – a není to jen kvůli migrační krizi, ale také pod vlivem teroristických útoků a rostoucích problémů s integrací přistěhovalců.

Francie Sílící značka Le Pen

Krajně pravicová strana Národní fronta dokázala pod vedením svého zakladatele Jeana-Marie Le Pena řádně zahýbat Francií už dříve. Až v posledních dvou letech se však pod taktovkou jeho dcery Marine Le Penové, která se mimo jiné „odřízla“ od otcova antisemitismu, dostala mezi rozhodující politické síly v zemi.

V roce 2014 vyhrála volby do Evropského parlamentu a v prvním kole loňských regionálních voleb získala nejvíce hlasů (v tom druhém se proti ní spojily tradiční strany). Průzkumy nyní Marine Le Penové prorokují vítězství v prvním kole prezidentských voleb v příštím roce. A otázka je, zdali by pak společný postup tradičních stran zafungoval stejně jako loni.

Dánsko Migrace „za své“

Protiimigrační Dánská lidová strana se stala po loňských volbách druhou nejsilnější stranou v parlamentu a její zakladatelka Pia Kjaersgaardová byla dokonce zvolena jeho předsedkyní. Na vládě pak prosadila přijetí zákona, který povoluje zabavování cenností migrantů jako úhradu za pobyt v zemi.

Nizozemsko Wilders na koni

„Veterán“ boje proti imigraci a islámu v Evropě Geert Wilders (v nizozemském parlamentu je od roku 1998) nyní se svou Stranou pro svobodu vede v průzkumech před parlamentními volbami, které čekají Nizozemsko příští rok.

Švédsko Už žádné vítání

Obrovský, pro mnohé pozorovatele šokující vzestup zaznamenává v zemi, až donedávna proslulé svou otevřeností vůči imigraci, strana Švédští demokraté, odmítající další příliv migrantů.

Už předloni získala strana téměř třináct procent hlasů a stala se třetí nejsilnější v zemi. Dnes by ji podle posledních průzkumů volilo až pětadvacet procent Švédů. I pod tlakem vzestupu této strany začali vládní sociální demokraté zavírat migraci vrátka.

Slovensko Národ, národ

Největším překvapením parlamentních voleb před týdnem se stala Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby, když získala osm procent hlasů. Kromě odporu k imigrantům chce extremistická strana „chránit zemi před cikánským terorem“, prosadit vystoupení z NATO a vypsat referendum o členství v EU.

Maďarsko Neprojdou

Uprchlická krize podle pozorovatelů posílila pozici premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, jinak často kritizovaného za příliš autoritativní vedení země. Politiky Evropské unie Orbán notně rozzlobil stavbou plotu na maďarsko-srbské hranici kvůli přívalu migrantů (poté, co je začaly stavět další státy, kritika takřka umlkla). V zemi stoupá i podpora hnutí Jobbik, v němž panují otevřeně protiromské a antisemitské názory.

Polsko Otevřeno jen křesťanům

Uprchlická krize podle mnohých hlasů přispěla i k jasnému vítězství konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczynského. Nově vzniklá vláda odmítla přijetí již dohodnutého množství imigrantů. Představitelé PiS prosazují, aby země přijímala výhradně křesťanské běžence z Iráku či Sýrie.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video