Naposledy to byl vysoký tajemník francouzské Národní fronty Nicolas Bay, kdo zavítal do Izraele. Právě té strany, která vznikla jako antisemitská a jejíž zakladatel Jean-Marie Le Pen byl odsouzen za trivializování holokaustu (psali jsme zde).
Teď je ovšem u kormidla jeho dcera Marine Le Penová, poslankyně Evropského parlamentu a kandidátka na prezidenta v blížících se volbách. A všechno je jinak. Strana obrátila o 180 stupňů a Izrael podporuje. Nálepku „antisemitská“ se snaží ze všech sil ze sebe seškrábat. Naopak ostře vystupuje proti muslimské migraci do Francie.
Návštěva tajemníka Nicolase Baye byla, jak zdůrazňoval diplomat Emmanuel Nahšon z izraelského ministerstva zahraničí, ryze soukromá. Jak však napsala agentura AP, fotografie, které francouzský politik zveřejnil na Twitteru, dokazují, že se v Izraeli neoficiálně setkal s níže postavenými zástupci vlády, armády a dalšími politiky, přestože mezi jeho stranou a Izraelci nejsou navázány žádné oficiální vztahy. Mezi těmi, kdo si s ním údajně potřásli rukou, byl také šéf mládežnické sekce vládnoucího Likudu premiéra Benjamina Netanjahua.
Izraelský list Haarec pak napsal, že cílem Bayovy návštěvy bylo setkat se s politiky a francouzskými občany, kteří v Izraeli žijí. Ostatně práva na návrat do Izraele využívá v poslední době rekordní počet francouzských Židů.
Jak informovala americká stanice CNN, po útoku islamistů na redakci Charlie Hebdo 7. ledna 2015 do začátku roku 2016 se odstěhovalo do Izraele osm tisíc francouzských Židů, což je skoro osmkrát více než v letech předchozích. Řada z nich jako důvod k odchodu zmínila právě obavy ze svých muslimských sousedů ve Francii.
Národní fronta není jediná
O sbližování s Izraelem ale nestojí jen francouzská Národní fronta. V poslední době si tuto blízkovýchodní zemi namlouvá britská nacionalistická Strana nezávislosti Spojeného království nebo i při svém zrodu neonacistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Svobodní mají ambice být po volbách vládnoucí stranou, chtějí ze sebe setřást antisemitskou minulost, a naopak sázejí na své ostré postoje proti muslimským migrantům.
Dokonce i maďarský ultrapravicový Jobbik se pomalu začíná otáčet od antisemitismu k antiislamismu. Loni strana popřála maďarským Židům ke svátku Chanuka.
Důvod? Jak soudí list Jerusalem Post, evropští politici vycítili, že Evropané, kteří se rovněž stávají terči islamistů, začali s Izraelem soucítit.
Pro Izrael je to komplikovaná situace. Na jedné straně ztrácel poslední roky podporu představitelů vlád v Evropě a narůstají proti němu nenávistné výpady od evropské levice podporující v konfliktu Palestince. Na druhé straně se mu však s krajní pravicí přátelit příliš nechce.
„Je to chucpe“
Začátkem ledna izraelský prezident Reuven Rivlin zdůraznil, že by se izraelští politici měli vyhýbat kontaktům se zástupci krajně pravicových stran, které mají za sebou antisemitskou minulost, popíraly holokaust nebo propagovaly rasismus. Stalo se tak na setkání s židovskou komunitou ve Vídni, jejíž zástupce označil nejnovější kroky FPÖ za chucpe (v jazyce jidiš něco jako drzou nestoudnost).
Izraelské ministerstvo zahraničí v minulosti vydalo doporučení, aby se členové vlády nesetkali se zástupci švédské ultrapravice, kteří do Izraele zavítali v delegaci evropských zákonodárců.
Ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová a zástupkyně ministerstva zahraničí Cipi Hotovelyová se také odmítly účastnit setkání konzervativních poslanců, kde byla přítomna poslankyně za stranu Švédští demokraté Kristina Winbergová. Důvodem byly podle mluvčího „ultranacionalistické tendence této strany“.
Johann Habib, mluvčí izraelské Frankofonní federace, označil návštěvu tajemníka francouzské Národní fronty za šokující a provokativní. „Tato strana nesdílí naše hodnoty demokracie, rovnosti a tolerance,“ řekl a položil otázku, proč vůbec byl Nicolas Bay do Izraele vpuštěn.
