Tonko Mardešić, lékař-gynekolog, vedoucí lékař Sanatoria Pronatal, předseda Sekce asistované reprodukce ČGPS
Ano. Vývoj a pokrok je od prvopočátků lidstva podmíněn poznáváním okolního světa. Čím více poznatků, tím rychlejším tempem vývoj postupuje. Stejně jako fyzika musela jednou dospět na úroveň atomu a chemie na úroveň molekul, bylo pouze otázkou času, kdy medicína nejen pozná geny, ale začne s nimi i pracovat. Již dnes řada špičkových léků vzniká díky biotechnologickým postupům.
Nové poznatky v souvislosti s mapováním lidského genomu nepochybně úplně změní současnou tvář medicíny. Řadu nemocí bude možné léčit ještě před jejich vznikem, další choroby budou léčeny přímo v centru jejich vzniku. Možnost zneužití není jiná než u jiných oborů, není stoprocentně vyloučena. Řešení je v zákazu určitého směru výzkumu. Například dnes jsme svědky celosvětového zákazu reprodukčního klonování na rozdíl od terapeutického klonování, které je za definovaných podmínek v některých zemích povoleno.
Bedřich Moldan, ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí
S genovými manipulacemi se lidem dostala do rukou technika nesmírně mocná, nástroj, jehož mohutnost mnohonásobně převyšuje všechno, co dosud bylo k disposici včetně počítačů či atomové bomby. Připusťme, že na ně právo máme, ať už nám bylo svěřeno, nebo jsme si je sami přisvojili. Ptejme se však, jaké povinnosti výkon tohoto práva vyvolává... Jeho možnosti zdaleka neznáme, neumíme vůbec odhadnout, zda bude pouze "dobrým sluhou" nebo spíše hrozivým "zlým pánem". Je tedy naší nesmírně vážnou povinností být maximálně zodpovědní a úzkostlivě opatrní, abychom nevypustili nějakého velmi nebezpečného džina z láhve. Opatrnost ale sama nestačí, protože všechny důsledky prostě dohlédnout nelze, nemáme dost znalostí ani zkušeností. Buďme tedy zároveň pokorní, připusťme, že nejsme všemocní a neomylní, a jednejme podle toho.
Július Satinský, herec
Samozřejmě, že má. Kdo by mu to právo odpíral? Matka Příroda? Naopak, ta je genetickým inženýrům vděčná, že to dotáhnou do konce. Co že dotáhnou do konce? Zánik lidstva. Zmizení našeho druhu z planety nastane tak bez jakéhokoliv přičinění přírody. Proti ní nikdo nebude moci říct zlé slovo. Žádná potopa ani zemětřesení... Zasahováním do genů člověk vytvořil pro lidstvo dokonalou past. Neboť vědec si nedá pokoj. Pokrok v myšlení je neodolatelná rozkoš. I kdyby teď kukláči z OSN všechny genetické inženýry vystříleli, stejně už je pozdě. Past je otevřená. Určitě je někde v jeskyni dobře schovaný nějaký rozumbrada, který by "vraždění genetických inženýrských neviňátek" přežil a v laboratoři by dokonal cestu do pasti. Jednotlivec totiž nemůže přikázat mozku, aby ustrnul ve vývoji. Sám bych chtěl alespoň trošku zblbnout - ale při mém pronikavém konstruktivním myšlení to jednoduše nejde!
Takže: genetická past od matky přírody je nastavená. Lidstvo se žene do záhuby. Příroda jásá. Jednak se nás zbaví a jednak bude mít absolutní alibi.
František Koukolík, neuropatolog
Do genetické výbavy živočichů, rostlin i své vlastní sahal druh Homo sapiens pravděpodobně od chvíle, kdy se objevil na Zemi. Vynález zemědělství znamenal šlechtitelské zásahy do genomu velkého počtu rostlin a zvířat. V tomto smyslu jsou všechny současné potraviny geneticky modifikované potraviny. Zmíněné zásahy byly cílené a úspěšné - jako druh jsme přežili fázi lovců-sběračů - i necílené, s katastrofickými důsledky. Jejich příkladem jsou epidemie dýmějového moru, tuberkulózy, pravých neštovic, chřipky, AIDS a změny celých ekosystémů.
Nepočítáme-li genocidu, která se táhne celými dějinami, sahalo do lidského genomu plození potomků mezi pokrevními příbuznými v mocenských elitách (faraoni, Habsburkové, havajské královské, ale i selské rody). Genomy stochasticky zasahuje radioaktivní spad z pokusů s jadernými zbraněmi a dalších zdrojů, i chemické mutageny, například z cigaretového kouře, výfukových plynů, mnoha druhů výroby. Genomy nádorových a s nimi i zdravých buněk ovlivňuje chemoterapie. Genomy mikrobů antibiotika i běžná desinfekce.
Řízeným a cíleným zásahům do genomů ani jejich užití v dobrém a zlém v praxi nelze zabránit. Domnívám se, že věcnější než otázka, zda "máme právo", je soubor otázek "jak docílit co největší obecný prospěch při co nejmenších ztrátách".
František Janouch, fyzik, předseda Nadace 77
Nejsem odborníkem v biologii, zamýšlím se nad těmito otázkami pouze z obecného filosofického hlediska. Nelíbí se mi hysterická atmosféra, vyvolávaná skupinkami fanatiků. Genetické změny se uskutečňovaly od vzniku života na Zemi mimo jiné i pod vlivem radioaktivního záření a vznik homo sapiens je nepochybně důsledkem dlouhé řady takovýchto změn. Nevidím velký rozdíl mezi selekcionářským, pomalým a často náhodným, změnám v rostlinách i v živočišném světě. Moderní genetika a genetické inženýrství dělají tyto procesy rychlejšími a cílenějšími.
Moderní medicína podstatně mění lidský život. Pozoruji její fascinující vývoj se zatajeným dechem. Vakcinace vymítily řadu nemocí, které lidstvo sužovaly. Pokud se podaří implantováním některých genů léčit třeba cukrovku nebo obezitu, lze to jenom uvítat.
Přirozeně, každý vynález, každá nová technika má obyčejně dvě stránky: užitečnou a ďábelskou. Jaderná energie je toho nejlepším příkladem: skoro nevyčerpatelný zdroj ekologicky čisté energie a jaderné či vodíkové bomby.
I genetické inženýrství může být zneužito. Jsem ale optimista a věřím, že užitek, který tyto nové metody přinesou, značně převáží příkladné záporné důsledky.
Ondřej Neff, publicista a šéfredaktor internetového Neviditelného psa
Předmětem otázky je zřejmě laboratorně a pak průmyslově, ve velkém, provozování toho, co člověk dělá už tisíciletí - tedy genově modifikuje rostliny, zvířata a sám sebe. Takto moralisticky formulované otázky vedou k falešným závěrům: když odpovím "nemá právo", dostáváme se do oblasti "zakázaných tehnologií"; když řeknu "má právo", naznačuje to nevázanost a nekontrolovatelnost a když odpovím "má, ale" nebo "nemá, ale", propadnu se do relativistického žvanění. Proto bych otázku "práva" vynechal, ostatně i proto, že takové právo nemůže nikdo ani udělit, ani vzít.
Genetické modifikace jsou možné a existují a jediná otázka, která má smysl, zní co s nimi. Jako každá špičková technologie je i genetická modifikace riskantní. Stejnou pozornost jako vývoji technologií jako takových je tudíž třeba věnovat kontrolním a zabezpečovacím mechanismům, aby tyto pokusy respektive výroba na nich založená byly bezpečné a prospěšné, jako je kupříkladu bezpečná a prospěšná jaderná energetika.
Jiří Grygar, atronom
Otázka je součástí obecnějšího problemu, zda má člověk právo bádat v oboru přírodnich věd. Na což odpovídám, že takové právo jednoznačně má. Dokonce si troufám tvrdit, že jde o povinnost. Je pochopitelné, že v průběhu bádání se nutně mnohokrát vyskytnou tak ošemetné situace, jako je možnost zásahu do genové výbavy, a tu je dobrá rada drahá.
Nikdo totiž není schopen předvídat všechny důsledky každé jednotlivé vědecké akce, což znamená, že lidstvo se bádánim vždy vystavuje rozličnym rizikům. Podle mého soudu však lidé musí být připraveni toto riziko podstoupit, neboť zkušenost říká, že kladné následky vědeckého bádání zřetelně převažují nad riziky a samo bádání je jedinou nadějí na dlouhodobé přežití, kterou lidstvo má.
