Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obracíme list, vzkázal Američanům v projevu Obama. Krize podle něj končí

  3:13aktualizováno  7:05
Spojené státy jsou podle prezidenta Baracka Obamy po víc než šesti letech venku z ekonomické krize a čeká je slibná budoucnost. Dnes večer obracíme list, vzkázal v takzvaném poselství o stavu unie, projevu, v němž se američtí prezidenti každoročně obracejí k národu.

„Je to patnáct let, co jsme vstoupili do nového století. Patnáct let, kdy se teror dotknul našich břehů, kdy se nová generace ponořila do dvou dlouhých a nákladných válek, kdy jsme byli svědky bludného šíření recese naším národem a celým světem,“ zahájil Barack Obama tradiční prezidentský projev.

Prezident Barack Obama se dočkal v Kongresu ovací ve stoje (20. ledna 2015).

Prezident Barack Obama se dočkal v Kongresu ovací ve stoje (20. ledna 2015).

„Bylo to, a stále je, těžké období pro mnoho lidí. Ale dnes večer obracíme list. Je na nás, abychom si vytyčili, kým chceme být dalších 15 let,“ dodal. „Stín krize pominul a unie je silná,“ vzkázal šéf Bílého domu Američanům.

Na společné schůzi obou komor Kongresu, Sněmovny reprezentantů a Senátu, američtí prezidenti tradičně představují priority, které hodlá jejich administrativa v následujícím období prosadit. Zároveň je to velmi oblíbená platforma, jak zdůraznit svoje dosavadní úspěchy a zvýšit svoji popularitu.

Obama se chce zaměřit na střední třídu

Jak Barack Obama naznačil už při nedávných cestách po USA, svůj sedmý rok v Bílém domě se hodlá zaměřit na získání dodatečných financí do státního rozpočtu vyšším zdaněním bohatých Američanů a velkých korporací. Obama hodlá z těchto peněz pokrýt balík sociálních programů a daňových úlev dotýkajících se zejména pracující střední třídy.

Zklamání, hodnotí Obamův projev republikáni

Již tradičně se prezidentovi dostalo po proslovu kritiky ze strany ze strany republikánů, kteří v listopadových volbách získali převahu v obou komorách Kongresu.

Obamův někdejší sok z klání o prezidentský úřad z roku 2012 Mitt Romney označil jeho projev za zklamání. Šéf Bílého domu podle něj zcela ignoruje fakt, že USA si zvolily Kongres, který zastává v některých otázkách zcela opačné názory.

„Promarněná příležitost k vedení,“ uvedl v prohlášení na Facebooku.

Ostrými slovy na adresu Obamy nešetřila ani nová republikánská senátorka Joni Ernstová, která přednesla oficiální reakci této partaje k projevu.

Obamu podle CNN zkritizovala za to, že se v minulých letech místo skutečných potřeb Američanů věnoval prosazování údajně neúspěšných projektů, jakým byla reforma zdravotnictví, známá jako Obamacare.

Obama ve svém projevu avizoval, že se v nadcházejícím období zaměří na snížení daní právě pro tuto sociální třídu a na problematiku školství a péče o děti, kde bude mimo jiné usilovat o prosazení bezplatného vzdělávání na vyšších odborných školách po první dva roky studia.

Aktuálně je v USA tato forma vzdělávání zpoplatněna, roční školné činí v průměru 3 800 dolarů. Bezplatně by se do budoucna mohlo vzdělávat až 9 milionů studentů. Nově by se také víc než 40 milionů Američanů mohlo dočkat placené nemocenské, ta nyní není nijak uzákoněna.

Šéf Bílého domu se v projevu dotknul rovněž loňské imigrační reformy a zdůraznil, že USA jsou zemí, které si váží odlišností mezi svými obyvateli. Vrátil se také k letmo k bouřlivým událostem ve Fergusonu. Zdůraznil přitom dlouhodobý trend klesající kriminality na půdě Spojených států a efektivitu tamní justice.

Pro Obamu představuje letošní poselství o stavu unie jednu z posledních klíčových příležitostí k otevření veřejné diskuze a nastolení nové agendy předtím, než příští rok začnou USA naplno žít další prezidentskou volbou.

Prosazení všech Obamou vytyčených cílů je nicméně značně nepravděpodobné, neboť po listopadových volbách ovládli obě komory Kongresu republikáni (více o tom zde), kteří se budou vůči demokratickému prezidentovi ve většině bodů stavět do opozice.

Lov teroristů pokračuje, varoval IS Obama

Podle očekávání se Barack Obama ve svém projevu rovněž dotknul i dalších velkých politických témat uplynulých týdnů a  měsíců na mezinárodní scéně - ukončení války v Afghánistánu či normalizace vztahů s Kubou (podrobnosti se dočtete zde). Vyzval Kongres, aby ještě letos skončil víc než půl století trvající obchodní embargo vůči Kubě. O dalším vývoji vztahů mezi Washingtonem a Havanou bude v následujících dnech jednat přímo na Kubě americká vládní delegace v čele s poradkyní ministra zahraničí Robertou Jacobsonovou.

Ve svém projevu šéf Bílého domu dále ujistil, že Spojené státy budou pokračovat v tažení proti Islámskému státu. „Budeme pokračovat v lovu teroristů,“ prohlásil. Dodal, že nepochybuje o úspěchu, byť je k němu zapotřebí nějaký čas. Upozornil však, že Washington namísto zavlečení do další války na Blízkém východě upřednostňuje vedení spojenecké koalice. Obama také vyzval Kongres, aby schválil použití síly proti Islámskému státu. Nynější vzdušné údery inicioval samostatně Bílý dům loni v létě s odvoláním na pravomoci vycházející z upravené legislativy po 11. září.

Barack Obama se v projevu dotknul rovněž dalších zásadních otázek zahraniční politiky, včetně aktuálního dění na Ukrajině. Hovořil o ruské agresi a vyjádřil podporu kyjevské vládě a ukrajinské nezávislosti. Varoval dále, že bude vetovat jakékoli další zpřísnění sankcí vůči Íránu iniciované Kongresem, neboť by podle něj byl tento krok kontraproduktivní a vedl k selhání nynějších diplomatických jednání o íránském jaderném programu.

Obama stejně jako ve svém loňském projevu zmínil nutnost definitivně uzavřít věznici Guantánamo na Kubě.

Jistého privilegia se při poselství o stavu unie těší také první dáma, po jejímž boku usedají vybraní hosté z řad široké veřejnosti (20. ledna 2015).

Jistého privilegia se při poselství o stavu unie těší také první dáma, po jejímž boku usedají vybraní hosté z řad široké veřejnosti (20. ledna 2015).

V blízkosti první dámy usedl mimo jiné Alan Gross, který byl nedávno propuštěn z kubánského vězení, či astronaut Scott Kelly, jenž se v březnu chystá na experimentální roční misi na ISS (20. ledna 2015).

V blízkosti první dámy usedl mimo jiné Alan Gross, který byl nedávno propuštěn z kubánského vězení, či astronaut Scott Kelly, jenž se v březnu chystá na experimentální roční misi na ISS (20. ledna 2015).

Místo po boku první dámy jako vitrína

Jako vždy poselství o stavu unie přihlíželi kromě členů obou komor amerického Kongresu lidé z prezidentovy administrativy v čele s úřadujícím viceprezidentem Joe Bidenem.

Jistého privilegia se při této události těší také první dáma, po jejímž boku usedají vybraní hosté z řad široké veřejnosti. Manželky prezidentů vedle sebe nechávají tradičně vynikat Američany, kteří nějakým způsobem odrážejí hodnoty prosazované nynější hlavou státu.

Kromě choti viceprezidenta Jill Bidenové tak po boku Michelle Obamové letos usedlo například několik Američanů, kteří vzešli z přistěvaleckých poměrů, pracovníků ve zdravotnictví, včetně lékaře z protiebolového centra, nebo několik drobných živnostníků, jimž pomohl akční vládní program v době ekonomické krize. Čestného místa se dostalo také veteránovi, který v Afghánistánu přišel o obě nohy.

Na televizních obrazovkách mohli diváci zahlédnout rovněž nedávno propuštěného Alana Grosse, který si na Kubě odpykával patnáctiletý trest kvůli pokusu zřídit tam nelegální internetovou službu, či astronauta Scotta Kellyho, jenž se v březnu jako vůbec první člověk chystá na experimentální roční misi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). 

Fotogalerie

Tradice těchto poselství amerických prezidentů sahá hluboko k samým základům Spojených států. Poprvé se takto k národu obrátila první americká hlava státu George Washington.

Doby, kdy celý národ se zatajeným dechem hltal plány šéfa Bílého domu, jsou však nenávratně pryč, míní britská BBC. Zatímco projev Billa Clintona si v roce 1993 naladilo na 67 milionů Američanů, Baracka Obamu loni sledovala již méně než polovina.



Témata: Barack Obama




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.