Množství tanků, obrněných transportérů a samohybných houfnic by podle Cartera mělo v každé ze zemí odpovídat tomu, aby jej mohla využít asi 150členná armádní jednotka. V některých státech jich bude dokonce tolik, že je v případě potřeby využije celý vojenský prapor o 750 mužích.
Rusové v Pobaltí trpí, hlásí TASSBěhem návštěvy amerického ministra obrany v Talinnu přinesla ruská zpravodajská agentura TASS zprávu, že pobaltské státy porušují lidská práva místních Rusů. "Konstatujeme, že pokračuje důsledná aktivita mířící k porušování politických, společensko-ekonomických a jazykových práv ruské menšiny," citovala agentura moskevského ombudsmana Konstantina Dolgova. V Pobaltských státech navíc podle něj sílí neonacistická hnutí. |
Většina z této výzbroje už údajně čeká na vojenských základnách napříč Evropou, není tedy nutné je převážet přes oceán.
Přesná místa, kam americká armáda své tanky a další techniku umístí, zatím Pentagon oficiálně nepotvrdil. Ashton Carter však během návštěvy Talinnu prohlásil, že kromě Pobaltí zamíří technika také do Bulharska, Rumunska a Polska. Část výzbroje bude rovněž na případné nasazení čekat v Německu.
Šéf Pentagonu v Talinnu prohlásil, že souhlas s rozmístěním techniky už vydaly všechny dotčené země. Tanky a transportéry se na jejich území budou moci zúčastnit i vojenských cvičení.
Ubráníme se jen tři dny, varovala Litva
Rozmístění vojenské techniky je součástí americké operace Atlantic Resolve, kterou se Spojené státy snaží uklidnit východoevropské členské státy NATO zneklidněné ruskou vojenskou intervencí na východě Ukrajiny. Součástí operace jsou vojenská cvičení v Pobaltí a v Polsku, hlídkování amerických válečných plavidel v Černém moři nebo v Česku hojně diskutovaná „jízda dragounů“.
Obavy z Ruska panují především v pobaltských státech, kde žije početná ruská menšina. Spojené státy poslaly stovku tanků do Pobaltí už na jaře, kdy o to v rámci vojenské spolupráce NATO o to Washington požádaly místní vlády.
Například litevská prezidentka Dalia Grybauskaitėová začátkem března varovala, že pokud by se Vladimir Putin rozhodl její zemi dobýt, Litva by se ruským vojákům dokázala bránit stěží 72 hodin (více se dočtete zde).
Ruské ministerstvo obrany se proti přísunu americké techniky na východ Evropy ohradilo. Rozmístění stovek tanků je podle Kremlu nejagresivnějším aktem Spojených států od skončení studené války. Prezident Vladimir Putin už minulé úterý pohrozil, že během letoška doplní ruský jaderný arzenál o 40 mezikontinentálních střel, které překonají jakékoli obranné systémy (více čtěte zde).
Kromě Pentagonu se východní Evropu snaží uklidnit i Severoatlantická aliance. Před několika dny skončily v Polsku první manévry aliančních Sil velmi rychlé reakce. Takzvané hrotové jednotky, jejichž součástí je i 150 výsadkářů z Chrudimi, mají být schopné v řádech hodin přispěchat na pomoc ohrožené spojenecké zemi.
Hrotové jednotky by měly mít asi 5 tisíc vojáků, jejichž úkolem je okamžitě reagovat na bezprostřední ohrožení členů Aliance. Reagovat mají v řádech hodin. K tomu mají mít připravené také potřebné logistické zázemí ve východních státech a na místo cestovat na lehko, avšak velmi rychle. V Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku kvůli tomu vzniknou předsunuté sklady s výstrojí a zásobami.
