Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

CIA naverbovala stovky nacistů, nad jejich zločiny přivírala oči

  15:15aktualizováno  15:15
Americké tajné služby v době studené války zaměstnávaly nejméně tisíc bývalých nacistů jako špiony a informátory. Vyplývá to z nově zveřejněných dokumentů. CIA i FBI v 50. letech věřily, že hodnota někdejších nacistů převyšuje zločiny, jichž se dopustili ve službě třetí říši, píší New York Times.

Ilustrační foto | foto: AP

Důkazy o tom, že americká vláda zaměstnávala bývalé nacisty, se začaly objevovat už v 70. letech. Záznamy z nově odtajněných dokumentů a svědectví minulých i současných vládních zaměstnanců nicméně dokazují, že zpravodajské struktury USA spolupracovaly s nacisty mnohem více, než veřejnost tušila. 

Příslušníci tajných služeb podle New York Times navíc dělali vše pro to, aby tyto informace zůstaly utajené. 

V roce 1980 například FBI odmítla ministerstvu spravedlnosti poskytnout informace o šestnácti lidech podezřelých ze spolupráce s Hitlerovým režimem. Všichni totiž pro FBI pracovali jako informátoři, kteří jí dodávali informace o komunistických sympatizantech.

CIA zaměstnávala Eichmannova spolupracovníka

Mezi lidmi, které najala CIA, byl například bývalý důstojník SS Otto von Bolschwing, autor několika pojednání o tom, jak nakládat s Židy. Spolupracoval i s Adolfem Eichmannem, jedním z hlavních organizátorů holocaustu. CIA jej za věrnou službu nakonec odměnila tím, že jej i s rodinou přestěhovala do New Yorku.

„Využívali ho a on využíval je,“ řekl o spolupráci svého otce s tajnými službami Gus von Bolschwing. „Nemělo se to stát. Nikdo ho neměli pustit do Spojených států. Odporuje to s hodnotami naší země,“ dodal.

Když Izraelci v roce 1960 dopadli Eichmanna, von Bolschwing se bál, že stejný osud potká i jeho. CIA ho však ujistila, že mu nic nehrozí. Kdyby se totiž prozradily jeho vazby na Eichmanna, poškodil by se i mediální obraz Spojených států. Von Bolshwing začal být stíhán až v 80. letech a nakonec se amerického občanství vzdal. Zemřel jen několik měsíců poté.

Americký špion v NDR měl na svědomí desetitisíce životů

Obdobný osud měl i litevský kolaborant s nacisty Aleksandras Lileikis. Muž, jenž je spojován se smrtí desítek tisíc litevských Židů, se stal americkým špionem v NDR. Dostával roční plat 1 700 dolarů a k tomu karton cigaret na měsíc. 

Stejně jako von Bolschwing směl Lileikis nakonec emigrovat do USA, kde klidně prožil čtyřicet let. Tajné služby se podle New York Times dokonce snažily zabránit jeho vyšetřování. Lileikis byl v 90. letech zbaven amerického občanství, soudu, který byl vzhledem k jeho chatrnému zdraví několikrát odložen, se však již nedožil.

Před několika dny agentura AP zveřejnila své odhalení, že Washington vyplácel důchody někdejším nacistům, kteří dobrovolně odešli ze země. Desítky lidí, kteří se podíleli na nacistických zločinech a později se skryli před spravedlností v USA, obdrželi od amerického sociálního systému miliony dolarů (více čtěte zde).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Venezuelská zoo jsou na hraně kolapsu. Zvířata umírají hlady.
Z venezuelské zoo mizí zvířata. Hladoví zloději je snědli, tuší policie

Venezuelská policie vyšetřuje zmizení několika zvířat ze zoologické zahrady ve městě Maracaibo na západě země. Úřady se domnívají, že je kdosi ukradl a snědl....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.