Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Washington odměnil bývalé nacisty za odjezd ze země, nechal jim důchod

  23:02aktualizováno  23:02
Americké úřady posílaly nacistickým zločincům, kteří se po válce skrývali v USA, miliony dolarů. Důchody, které bývalí nacisté pobírali v USA, jim zůstaly i po odhalení jejich totožnosti. Stalo se tak výměnou za jejich dobrovolný odchod z USA. Ukazuje to dvouleté pátrání agentury AP.

Dvouleté pátrání reportérů agentury AP ukázalo, že desítky lidí, o nichž se má za to, že za druhé světové války pracovali jako dozorci v koncentračních táborech či se jinak podíleli na nacistických zvěrstvech a později se skryli před spravedlností v USA, obdrželi od amerického sociálního systému miliony dolarů. Peníze proudily na jejich konta ve formě důchodů.

Nárok na penzi získali v okamžiku, kdy obdrželi americké občanství. Důchod přitom zůstal víc než polovině z nich i poté, co si na ně došlápli lovci nacistů a upozornili na ně americké úřady.

Podle informací AP umožnila mezera v zákonech americkým úřadům uzavřít s nechtěnými imigranty nepsanou dohodu o dobrovolném odchodu ze země. Výměnou za to jim zůstalo americké občanství a spolu s ním také nárok na penzi.

Rychlé řešení

Zatímco Ústava České republiky zakazuje zbavení občanství proti vůli občana, praxe v USA je jiná a občanství tam může u naturalizovaných osob po individuálním posouzení odebrat ministerstvo zahraničí. Pokud by tedy úřady bývalé nacisty občanství zbavily, ti by automaticky přišli i o nárok na důchod.

Nabízí se tak vcelku logická otázka, proč Spojené státy přistěhovalce z Evropy s temnou minulostí jednoduše nevyhostily? Novináři agentury AP soudí, že někdejší Úřad pro zvláštní vyšetřování (útvar pro lov nacistů, spadající pod americké ministerstvo spravedlnosti) díky nepsaným dohodám mohl přeskočit zdlouhavá slyšení o deportaci a USA se tak mohly bývalých nacistů rychle zbavit.

Samotné ministerstvo spravedlnosti ale tuto verzi odmítá. Podle něj peníze ze sociálního systému nikdy nebyly použity k přesvědčování lidí podezřelých ze spolupráce s nacistickým režimem k dobrovolnému odchodu ze země.

Bachař z Osvětimi žije dodnes v Chorvatsku

Reportéři AP v archivech zjistili, že od roku 1979 peníze z kapes amerických daňových poplatníků putovaly na účet nejméně 38 z celkem 66 lidí, kteří USA opustili kvůli podezření ze spolupráce s nacistickým režimem.

Mezi těmi, kteří se i nadále těšili poměrně velkorysé penzi ve výši asi 1 500 dolarů (asi 30 tisíc korun), byli třeba bývalí příslušníci SS, kteří střežili vězně v koncentračních táborech, vědec zabývající se vesmírným inženýrstvím, nebo kolaborant odpovědný za smrt tisíců polských Židů.

Podle zjištění AP finance z amerického sociálního systému i nadále proudí na účty nejméně čtyřech z nich, mezi nimi bývalého dozorce v koncentračním táboře Sachsenhausen Martina Hartmanna či bachaře v Osvětimi Jakoba Denzingera.  

Hartmann se z USA odstěhoval do Berlína v roce 2007 krátce předtím, než měl být zbaven amerického občanství. Denzinger americkou půdu opustil už v roce 1989 když zjistil, že úřady se ho chystají zbavit občanství. Krátce poté se usadil ve vnitrozemí Chorvatska.

V chorvatském Osijeku chce být bývalý dozorce v Osvětimi i pohřben. Obstaral si...

V chorvatském Osijeku chce být bývalý dozorce v Osvětimi i pohřben. Obstaral si tam již i hrob, na který nechal umístit svůj portrét. Jakobu Denzingerovi je 90 let (28. července 2014)

V prostorném bytě ve městě Osijek žije dodnes, je mu 90 let. Vše navíc nasvědčuje tomu, že v Chorvatsku hodlá být i pohřben - na tamním hřbitově si již koupil hrob. Nechybí na něm ani portrétní fotografie.

Na dotaz reportéra AP, zdali z USA i nadále dostává důchod, odmítl odpovědět. Denzingerův syn, který momentálně žije ve Spojených státech, ale potvrdil, že jeho otec stále peníze dostává. Podle něj si je zaslouží.

Takovouto praxi s velkou nelibostí sleduje Marvin Hier, ředitel losangeleského Centra Simon Wiesenthala. „Někdo, kdo dostává americkou penzi si může žít velmi dobře v Evropě, nebo kdekoliv jinde, kde se usadí. Ve skutečnosti je odměňujeme. Vůbec to nedává smysl,“ namítal.

Jistý smysl to ale dává podle Neala Shera, někdejšího ředitele Úřadu pro zvláštní vyšetřování. Podle něj se vláda tou dobou starala víc o diplomatické vazby než o to, aby skutečně přivedla před spravedlnost válečné zločince.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.